Zbraně utichnou, do tváří vojáků se vkrade úžas. Záře zalije bitevní pole a z nebes se snese sbor andělů. Němcům dá jasně najevo, která strana má právo na boží ochranu!
Světem zmítá první z globálních konfliktů a Britský expediční sbor v něm má být právě pokřtěn ve velkém. Nejde o žádné nováčky. Jsou to skvěle vycvičení chlapi.
Jenže na plánované 43kilometrové obranné linii na hranicích Francie u belgického města Mons na ně nečekají zrovna rovné šance. Spojené království u Monsu disponuje zhruba 70 000 muži, Německá říše jich tu bude mít o 100 000 víc!
Tohle je bez šance…
Času není nazbyt. Britové rychle budují zákopy. Poblíž města ale leží výběžek fronty. Nepřítel samozřejmě soustředí síly hlavně sem. Německá 1. armáda zaútočí 23. srpna 1914. Jejich pěchota ale rychle řídne. Britští pěšáci mají nevídaně přesnou mušku.
A ač musí být spojenecká situace na první pohled beznadějná, Britové svá postavení drží překvapivě dlouho. Další den je ale jasné, že se Britové musí stáhnout. Jinak hrozí obklíčení.
„Ústup!“ velí mazák druhé búrské války, maršál John French (1852–1925). Ústup bude civilizovaný a zdařilý, Britové spočítají ztráty na 1600 mužů, což je oproti německým 5000 při takovém přečíslení nepřítelem vlastně úspěch.
Bitva by mezi mnoha dalšími možná zapadla. Jenže to se nestane. U Monsu totiž dojde k zázraku! O tom se ale v době ústupu ještě neví…

Zapomenutý dovětek
„Je to asi nejlepší hororový příběh, co kdy v angličtině vyšel,“ nechá se slyšet mistr žánru Stephen King (*1947) na adresu povídky Velký bůh Pan. Jejím autorem je velšský spisovatel a novinář Arthur Machen (1863–1947).
A bude to právě Machen, kdo po sérii faktografických článků o průběhu první světové války 29. září 1914 publikuje v novinách The Evening News jinou ze svých povídek: Lučištníky.
Britský voják obležený Němci v bitvě u Monsu prosí o pomoc patrona Anglie, svatého Jiří. A ten ho vyslyší! Na bojišti se zjeví mystické postavy středověkých anglických lučištníků, kteří Britům pomohou.
Je to militární fantasy, do které Machen promítne svůj zájem o okultismus. Má to ale háček. Redakce zapomene připojit dohodnutý dovětek, že se samozřejmě jedná o fikci.

Na naší straně je i Bůh!
Stane se něco, co by Machena nenapadlo ani v těch nejdivočejších snech. Lidé si myslí, že je to pravda! Příběh přebírají další média a po nějaké době i vláda pochopí, že tohle je jedinečná šance propagandou zvýšit bojovou morálku národa.
Vždyť na straně Anglie stojí i Bůh! Dokonce se ozývají svědci, kteří byli podle svých slov zázraku přítomni – a to včetně vojáků. Z lučištníků se stanou andělé a Machen si rve zbytky vlasů, když se marně snaží připomínat, že je to přece vymyšlená povídka.
Nikdo neposlouchá. Autorovo zoufalství je o to hlubší, že zprofanované Lučištníky považuje za jedno ze svých nejhorších děl.
