Asuka je vesnička usazená v horách japonské prefektury Nara na ostrově Honšú. Oblast kolem ní proslula velkým množstvím buddhistických chrámů, svatyní a soch. Ale najdete tu také výtvory, které mezi zdejší architekturu vůbec nezapadají. Jako kdyby je snad postavil někdo z jiného světa! Kdo tedy jsou jejich tajemní tvůrci? Jak vznikly a k čemu sloužily?
Největší z tajemných monumentů se nazývá Masuda no iwafune, v překladu Kamenná loď z Masudy. Při pohledu na ni vás však napadne, jestli by to neměla být spíš Vesmírná loď z Masudy!
Vypadá, jako by ztroskotala u vrcholu prudkého stoupání do kopce nedaleko železniční zastávky Okadera a její účel pro nás zůstává záhadou. Jedenáct metrů na délku, osm na šířku a čtyři a půl na výšku, to jsou rozměry žulového kolosu vážícího 800 tun! Jeho povrch je neobvykle hladký, tvar připomíná polokouli.
Na horní části se nachází dva otvory, každý o velikosti jednoho metru čtverečního, vedoucí skrz celý balvan až do země. Kdo a proč si s tím dal před mnoha stovkami let takovou práci, je další součástí této kamenné hádanky.
Brána do podsvětí?
Jak byla Kamenná loď z Masudy postavena a k čemu sloužila, to nikdo netuší. Spekuluje se, že ony zvláštní otvory mohly být zásobníkem dešťové vody. Jenže něco takového by šlo vyrobit s mnohem snáze než prosekáním se skrze pekelně tvrdou žulu!
Možná prý mohlo jít o pohřební komory, ale na dně těchto šachet se žádné lidské ani jiné pozůstatky nenašly. Je ale zajímavé, že nedaleko od ní stojí kofun, tradiční japonská starověká hrobka, na níž je navršena mohyla z kamení nebo hlíny.
Musada no iwafune tedy podle některých badatelů mohla být původně zamýšleným kamenným vstupem do jejích prostorů, který však z nějakého důvodu zůstal nedokončený. Zároveň se však má za to, že je pro plnění takové úlohy „loď“ až příliš masivní.
Nebo byl monument branou do tajného podzemního komplexu, jak se rovněž někdy zvažuje?
Sloužil létajícím strojům?
Pozornosti odborníků neunikne fakt, že čtvercové díry na monumentu jsou přesně srovnány tak, aby byly rovnoběžně s horským hřebenem, kde tento podivuhodný balvan stojí. Což vede k úvahám, zda se nejedná o prastarou ukázku japonského lunárního kalendáře či astronomickou observatoř.
Tuto teorii ale žádný z expertů dodnes nezvládl prokázat. Ta úplně nejdivočejší vysvětlení se týkají možnosti, že šlo o odpalovací rampu či přistávací plošinu pro dávné létající stroje! Počátky osídlení Asuky se datují ke 3. století našeho letopočtu, tedy do období, jemuž se v Japonsku přezdívá Éra starých mohyl.
Zvláštních kamenných masivů zde totiž tehdy vzniká více. Sloužily všechny jen buddhistickým záměrům? Nebo šlo o dílo, které mělo uctívat památku někoho úplně jiného než mírumilovného asijského boha?
Složité hledání pravdy
Říká se, že Mafuda no iwafune je velice podobná jiné kamenné záhadě, rovněž z největšího japonského ostrova Honšú, nazývaná Iši no hoden. Ta je situovaná ve starověkém kamenolomu u města Takasago, takže od Asuky není až tak daleko.
Jedná se o další tajemný kolos, tentokrát ve tvaru krychle, v některých místech hustě posetý rytinami. Dnes slouží celý areál v jeho okolí k uctívání šintoistického boha Ošiko Džindža, ale ani v případě Iši no hoden nevíme, kdo a proč kámen opracoval do této formy.
Badatelům ze západního světa tu při odhalování tajemství komplikuje život nejen jazyková bariéra, ale i subtropické podnebí, v němž mnohdy odmítá fungovat technika potřebná k určení stáří zdejších balvanů a zjištění jiných důležitých informací. Odhalíme někdy jejich původ i účel?
Facebook
Twitter
RSS