Věda

V Malajsii budou klonovat

V Malajsii budou klonovat

Celkový počet savců na Zemi je zhruba 6500, v posledním století jich podle vědeckých analýz vyhynulo přibližně 550 druhů a další jsou na pořadu dne. V Malajsii se rozhodli k záchraně jednoho z nich využít metod klonovaní.

Řeč je o nosorožcích sumaterských (Dicerorhinus sumatrensis), tito nejmenší nosorožci světa spějí ke svému vyhynutí. Právě z Malajsie zoologové v nedávné době přišli s velice smutnou zprávou, ve věku 25 let zemřela poslední tamní samice tohoto druhu Iman, jež podlehla rakovině.

Smrt Iman přišla náhle a dříve, než se očekávalo, přestože podle odborníků musela žít s velkými bolestmi kvůli tlaku na močový měchýř.

Studie zaměřená na vymírání savců zcela jasně naznačuje, že za mizení zvířat mohou téměř výhradně lidé. Foto: blende12 / pixabay

Pomůže klonování

Na celém světě zbývá již jen několik desítek posledních exemplářů a malajsijští vědci se vydali na cestu k jejich záchraně. Po nosorožcích tuponosých (Ceratotherium simum) je tento kriticky ohrožený asijský nosorožec druhý nejvzácnější na světě. Smutnou zprávou je, že ani u jednoho z těchto druhů dnes není možná záchrana přirozenou cestou.

Zatímco u nosorožců z Afriky přistupují vědci k možnosti umělého oplodnění skrze zmražené samčí a samičí buňky, v Malajsii se rozhodli přistoupit ke klonování. Využít nejmodernější techniku chtějí výzkumníci z Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii, ti plánují využít tkáň z buněk zemřelé Iman a dalších zemřelých nosorožců.

S pomocí technologie kmenových buněk a umělého oplodnění dojdou k metodě, jež je podobná jako skutečné klonování, výsledkem by mělo být mládě z buněk mrtvých nosorožců. „Dříve než poslední tři malajsijští nosorožci uhynuli, získali jsme jejich buňky. V současnosti jsou stále živé,“ díky tomu věřím, že uspějeme, řekl vedoucí projektu Muhammada Lokmana Bin Md.

Isy, podle kterého je možné tyto živočichy s živým materiálem zachránit.

Vědci zároveň varují, že pokud se nezavedou radikální opatření, proces vyhynutí se velmi zrychlí. Foto: blende12 / pixabay

Možné jsou dvě cesty

Z vyjádření expertů vyplývá, že k záchraně druhu je možné využít dva přístupy. První možnost spočívá v tom, že kmenové buňky se mohou vyvíjet v jakékoli jiné buňce, je možné je „přeměnit“ na vajíčka a spermie. Jakmile by se spojily, vzniklo by embryo, to by se následně vložilo do náhradní matky, která by mohla být jak stejného, tak i jiného druhu.

Druhá varianta spočívá v naklonování genetické informace Iman. Vědci podotýkají, že by se jednalo o prakticky stejnou metodu, jaká byla uplatněna před 24 lety u ovce pojmenované Dolly. Je pravděpodobné, že výzkumníci nakonec zvolí obě varianty a budou poté porovnávat, která z nich je lepší.

Zdroje z Malajsie podotýkají, že celý projekt je teprve v počátcích, jeho autoři by se rádi poučili z chyb, které se v minulosti při záchraně druhů zvířat vyskytly.

„S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ říká Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu. Foto: blende12 / pixabay

Nejmenší nosorožec světa

Nosorožec sumaterský upřednostňuje samotářský život, povětšinou dorůstá délky 3 metrů s výškou do 1,5 metru. Zvláštností tohoto druhu je hustá hnědá srst, která se u ostatních nosorožců nevyskytuje. Přestože byl v minulosti k vidění prakticky po celé Asii, jejich počty v důsledku odlesňování a pytláctví rapidně klesly.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF – World Wide Fund for Nature) z divoké přírody už tento savec téměř vymizel.

Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.

Výzkumníci na závěr dodávají, že mnoho druhů je ještě stále možné zachránit, pokud se přistoupí k rozsáhlým opatřením na ochranu přírody. Foto: creozavr / pixabay
(FOTO: Úvodní foto: rauschenberger / pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 – pixabay)

Více z Věda

Aktivita sopky na ostrově La Palma sílí

Věda26.10.2021

Inovativní lék proti HIV

Věda19.10.2021

V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

Věda15.10.2021

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Věda12.10.2021

Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Věda8.10.2021

Australské ekosystémy v ohrožení

Věda5.10.2021

Technologie známá „z kriminálek“ odhalí zločince

Věda1.10.2021

V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

Věda24.9.2021

Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Věda21.9.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kouzlo venkovského bydlení
rezidenceonline.cz

Kouzlo venkovského bydlení

Bydlení na předměstí se může ukázat jako velká...
Její poslední šance zazářit?
nasehvezdy.cz

Její poslední šance zazářit?

Že tančit ve StarDance není nic...
Sedm největších přírodních divů světa
epochanacestach.cz

Sedm největších přírodních...

Švýcarská nadace New7Wonders...
Když kameny léčí
panidomu.cz

Když kameny léčí

Možná jste o síle kamenů již slyšeli a...
Můj byt navštívila ohnivá koule z nebes
skutecnepribehy.cz

Můj byt navštívila ohnivá...

Nikdy jsem kulový blesk...
Proč nejsou v supermarketech okna?
epochaplus.cz

Proč nejsou v...

I když nakupujete za bílého dne,...
Malou komunitu prý terorizuje přízrak ve zkrvavených obvazech
enigmaplus.cz

Malou komunitu prý terorizuje...

Malé městečko Cannon Beach na západním pobřeží...
Zdravá pomazánka à la krab
tisicereceptu.cz

Zdravá pomazánka à la krab

S ní si doma můžete udělat...
Doufá, že si syn našel tu pravou
nasehvezdy.cz

Doufá, že si syn našel tu...

Když se její syn...
Slunce a sex jdou dohromady
21stoleti.cz

Slunce a sex jdou dohromady

Lidská touha po pohlavním styku je obecně silnější v...
V liberecké zoo je k vidění zcela nový druh – viskača
epochaplus.cz

V liberecké zoo je k vidění...

Návštěvníci Zoo Liberec se mohou těšit na...
Charitativní večer na pomoc handicapovaným sportovcům
iluxus.cz

Charitativní večer na pomoc...

Nadační fond Packa na lyžích si klade za cíl...