Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná.

Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů v přírodě.

V letních měsících žije v jediném úlu až 60 tisíc včel. Každá přesně ví, co má dělat. Jedna klade vajíčka, tisíce dalších pečují o plod, staví plástve, brání domov nebo vyrážejí za nektarem. Dokonalá organizace, kterou příroda ladila miliony let.

Matka rodu

Srdcem každého včelstva je matka. Tu si včely samy umí vychovat z pečlivě vybrané larvy, kterou po celou dobu krmí výhradně mateří kašičkou. Anebo ji importuje včelař, protože platí, jaká je matka, takové je včelstvo (třeba agresivní).

Díky této mimořádné péči se z obyčejné larvy stane královna celého společenství. Žije tři až pět let a v období největší aktivity dokáže naklást až dva tisíce vajíček za jediný den. Trubci mají naopak jediný úkol – oplodnit matku.

Jejich role je čistě rodová a po jejím splnění jejich život končí. Největší část včelstva tvoří dělnice. Jejich život se řídí ročním obdobím. Letní dělnice se doslova upracují k smrti.

Neustále létají za nektarem, pečují o larvy, uklízejí úl a chrání celé společenství. Naproti tomu včely narozené na konci léta žijí šest až osm měsíců. Přezimují, vytvářejí kolem matky živou tepelnou izolaci a udržují kolonii při životě až do příchodu jara.

Každá kapka medu je výsledkem tisíců letů

Když si namažeme med na chleba, málokdo si uvědomí, kolik práce se ve sklenici ukrývá. Při jednom výletu z úlu přinese včela tolik nektaru, že z něj vznikne asi 0,05 gramu medu.

Za příznivého dne zvládne až 10 takových letů a během každého navštíví přibližně 50 až 100 květů. Létá přitom rychlostí až 30 kilometrů za hodinu.

Výsledek? Aby vznikl půlkilový med, musí spojit celoživotní úsilí více než 500 včel. Jenže med je vlastně vedlejší produkt. To nejcennější, co včely lidstvu dávají, je opylování.

Nenápadní zahradníci planety

Bez opylovačů by evropská krajina vypadala úplně jinak. Na jejich práci závisí 80 až 90 procent druhů zemědělských plodin pěstovaných v Evropě. Přibližně 40 tisíc druhů rostlin by se bez pomoci hmyzu rozmnožovalo jen velmi obtížně.

Ovocné stromy, řepka, jetel, luskoviny, léčivé byliny nebo mnoho druhů zeleniny – všechny potřebují drobné létající pomocníky.

Včely přitom nejsou jedinými opylovači. Významnou práci odvádějí také čmeláci, samotářské včely, motýli, pestřenky, brouci nebo vosy. Včela medonosná však díky početným koloniím patří k těm nejvýznamnějším.

Kromě medu člověk využívá také vosk, propolis, pyl, mateří kašičku nebo včelí jed. Ty nacházejí uplatnění nejen v potravinářství, ale také ve farmacii, zdravotnictví či kosmetice.

Česká republika patří mezi včelařské velmoci

Včelařství má u nás dlouhou tradici, máme asi 65 000 včelařů a zhruba 750 000 včelstev. Většina jsou hobby včelaři. Jenže péče o ně rozhodně není jednoduchá. Včelaření není cesta k rychlému výdělku.

Chovatelé každoročně bojují s výkyvy počasí, nedostatkem potravy, používáním pesticidů i nebezpečnými chorobami. Největším strašákem zůstává roztoč varroa způsobující varroózu, která dokáže během krátké doby zlikvidovat celé včelstvo.

Nebezpečný je také mor nebo hniloba včelího plodu. Odborníci upozorňují, že právě rozmach nezkušených chovatelů může šíření některých chorob nechtěně urychlovat.

Einstein měl možná pravdu. A možná vůbec ne

Albertu Einsteinovi je často připisován slavný výrok: „Pokud včely zmizí z povrchu zemského, zbývají lidstvu čtyři roky života.“ Historici však nenašli žádný důkaz, že by jej skutečně vyslovil. Na podstatě problému to ale mnoho nemění.

Bez včel by lidstvo pravděpodobně nepřestalo existovat. Svět by se však dramaticky proměnil. Zemědělství by přišlo o významnou část opylovačů, výnosy mnoha plodin by klesly a krajina by ztratila velkou část své rozmanitosti.

Včelám se překvapivě daří i mezi kancelářemi

Možná paradoxně dnes nenacházejí některá včelstva nejlepší podmínky na venkově, ale ve městech.

Zatímco rozsáhlá zemědělská pole často nabízejí potravu jen po krátkou část roku, městské parky, zahrady, stromořadí nebo rozkvetlé střechy poskytují pestrou pastvu od jara až do podzimu. Navíc zde bývá menší množství zemědělských pesticidů.

Právě proto se městské včelaření rychle rozvíjí. Úly se objevují na střechách hotelů, univerzit, kulturních institucí i administrativních budov. Nejde přitom jen o výrobu medu.

Mnohem důležitější je podpora biodiverzity a připomínka, že i hustě zastavěná města mohou být domovem přírody. Do tohoto trendu se zapojují také firmy. Jednou z nich je Volvo, které umístilo včelstva u svých kanceláří jako součást podpory městské biodiverzity.

A co víc, městský med má pověst kvalitního produktu. „Především díky pestrosti. Smíšený med má bohatší chuť, barvu i vůni. I proto a často vyhrávají pražské medy v soutěžích.

A pro alergiky je rozmanitost pylů velkou výhodou,“ říká Pavel Mach, který stojí za projektem Včely na střechách.