Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Věda mýtů zbavená: Zkrotíme kulový blesk?

V dobách „kralování“ Newtona, Einsteina nebo Hawkinga dokázala věda rozluštit mnohé. Stále však existují fenomény, které odolávají i moderním poznatkům. Anebo už ne?

Jedním z „pomníčků“, před kterým i současní odborníci museli sklonit hlavu, je kulový blesk. Žhavá elektrizující koule velikosti většího pomeranče, nebo i fotbalového míče, je nevypočitatelný a také velmi těžko uměle vyrobitelný úkaz. Nabízí se proto otázka… „Existuje tento vůbec?“

Zaražení Britové…

Pozorování záhadného meteorologického jevu má přitom kořeny v rané historii. Zmínky o světelných koulích bílé, žluté, ale také červené nebo modrofialové barvy lze objevit už v legendách jihoamerických indiánů náležících k etnické skupině zvané Mapučové.

Vůbec nejstarší písemný zápis se pojí s rokem 1195, kdy anglický mnich popsal „hustý a tmavý mrak, ze kterého se směrem k řece zřítila ohnivá koule“. O pár století později o sobě dal kulový blesk vědět znovu, tentokrát v anglickém hrabství Devonshire.

Roku 1638 totiž do místního kostela vlétla „žhavá koule“, která si vyžádala čtyři životy a 60 zraněných. Stalo se tak nedlouho po úderu blesku…

Zmínky o světelných koulích bílé, žluté, ale také červené nebo modrofialové barvy lze objevit už ve starých legendách.
Zmínky o světelných koulích bílé, žluté, ale také červené nebo modrofialové barvy lze objevit už ve starých legendách.

Carovo svědectví

O dvě století později se tragédie opakovala, tentokrát však přírodní anomálii nahlásila skupinka britských námořníků, která spatřila hned tři zářivé útočníky mířící směrem k jejich lodi. Nečekaný útok následně nepřežili dva členové posádky.

V minulosti proto byly kulové blesky často vnímány jako boží trest. Za svědka nevysvětlitelného jevu se považoval i car Mikuláš II. (1868–1918), jenž měl oslnivý záblesk údajně spatřit coby malé dítě při jedné z návštěv kostela v Petrohradě.

(Ne)bezpečná žárovka

Dochovaných záznamů o „(v)pádu“ kulového blesku se od samotných počátků lidské historie podařilo shromáždit kolem 10 000. Jeho výskyt je však těžko předvídatelný, což vědcům značně komplikuje měření jeho fyzikálních vlastností.

Hon za jeho mocí a tajemstvím ale dokázala podnítit neuvěřitelná síla, kterou vládne. Kůrou stromu prý dokáže projet stejně snadno jako nůž máslem, okenní tabulky během pár vteřin promění v bezbarvou kapalinu. Nemluvě o rizicích, která představuje pro člověka.

Hromy a blesky?

Zatímco Benjamin Franklin (1706–1790) nebo Nikola Tesla (1856–1943) se věnovali bleskům, nejasnosti okolo „žhavé koule“ neunikly pozornosti sovětského  experimentálního fyzika Pjotra Leonidoviče Kapicy (1894–1984).

Ten kulový blesk označil za plazmatický útvar, k jehož vzniku dochází v průběhu bouřky vlivem silného elektromagnetického záření.

Zdá se to jako jednoduché a logické, ale není… Kapicova teorie totiž neposkytuje odpověď na další velice důležitou otázku, a sice proč se přírodní fenomén vyskytuje také za jasného počasí.

Šálení smyslů?

Ačkoli existují teorie, že je „žhavé těleso“ pouze „halucinací“ způsobenou magnetickým polem, které doprovází určité typy blesků, značná část vědecké populace věří, že je kulový blesk skutečný.

Za příčinu jeho vzniku považuje následek rány běžného blesku do zemského povrchu.

Ve většině půd lze nalézt křemík, jehož sloučeniny dokážou pojmout značné množství energie. Pokud dojde k zásahu bleskem, začne se oxid křemičitý v půdním podloží řetězit a posléze vytvářet strukturu z nanovláken – nápadně podobnou chomáčku vaty.

„Rozbuška“ v podobě křemíkových částic však s postupem času ztrácí tepelnou i světelnou energii, což znamená, že hoří a svítí. Ve chvíli, kdy se energie vypaří, kulový blesk zmizí. A onen nevyzpytatelný pohyb?

Ten je přisuzován skutečnosti, že „chomáček vaty“ má podobnou hustotu jako vzduch, který ho obklopuje.

Pozorování záhadného meteorologického jevu má přitom kořeny v rané historii
Pozorování záhadného meteorologického jevu má přitom kořeny v rané historii

Náhoda na videu

Teorii o křemíku potvrdila také událost z roku 2012, kdy se vědcům z Northwest Normal University v Číně podařilo kulový blesk náhodně zaznamenat na videozáznam při plánovaném pozorování blesků.

Záhadná koule se objevila ihned po úderu, její vodorovný let probíhal v horizontálním směru zhruba 10 metrů.

S pomocí spektrometru se v přírodním fenoménu podařilo detekovat křemík, železo a vápník – přičemž všechny prvky vědci následně detekovali i v místní půdě.

Světelný ping-pong

Ve snaze přijít jedné z největších vědeckých záhad na kloub se experti rozhodli kulový blesk uměle vytvořit. Jeden z prvních pokusů se pojí s rokem 2006, kdy odborníci z Tel Avivu vytvořili laboratorní verzi záhadného úkazu s pomocí mikrovlnného paprsku.

O rok později uspěla i dvojice brazilských odborníků Antonio Pavao a Gerson Paiva.

Z jejich snažení vzešel kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku, který po laboratoři na půdě Federální univerzity v Pernambucu poletovat přesně osm sekund.

Vyvolali jej tak, že mezi dvě elektrody vložili křemíkovou destičku silnou zhruba 0,3 milimetru.

Z napětí o velikosti 140 ampérů vzešel elektrický proud, který se seskupil v obláčky silikonových částic, z nichž se utvořily žhnoucí, lehce ochmýřené modrobílé kuličky.

„Vypadaly jako živé,“ uvedl v minulosti Pavao. Zároveň dodal, že teplota kulových blesků činila cca 1700 °C.  Byly tedy schopné roztavit plast a propálit Paivovy džíny.

Od analýzy k úspěchu

Existuje ovšem hypotéza, která se na kulový blesk dívá ze zcela jiného úhlu pohledu. V jejím rámci došlo v roce 2013 k podrobné analýze míst, kde se přírodní jev vyskytoval nejčastěji – tedy v letadlech a rodinných domech.

Nejvíce pozornosti ovšem vědecký tým věnoval jeho atypické schopnosti procházet skleněnými předměty, zejména okenními tabulkami. Právě ty jsou totiž podle doktora Johna Lowkeho důvodem, proč je možné kulový blesk vůbec zahlédnout.

Teorii máme, co praxe?

„Kulové blesky vznikají, když se vně okna nakumuluje proud iontů. Vzniklé elektrické pole pak excituje molekuly, které vytvoří elektrický výboj v podobě koule,“ uvedl. Společně se se svým týmem proto rozhodl tento model propočítat.

Elektrické částice by se opravdu mohly chovat tak, jak bylo vypočítáno, přičemž by došlo ke vzniku elektrizující koule.  Veškeré závěry ale byly pouze v rovině teoretické. „Důkazem bude teprve to, až se nám podaří kulový blesk vytvořit laboratorně. A to podle teorie, se kterou pracujeme,“ dodal Lowke na adresu výzkumu.

Hra světla a vzduchu?

A pak je tu ještě teorie z roku 2019, která dává fenomén do souvislosti se světlem a stlačeným vzduchem – jejím autorem je pracovník Ruské akademie věd Vladimir Torchigin.

Podle jeho poznatků jsou podivné koule dávány do souvislosti s bleskem zcela mylně. Mělo by se totiž jednat o stlačený vzduch, ve kterém se běžné bílé světlo otáčí všemi různými směry.

Zatímco některé z koulí rychle mizí, a to z důvodu akutního nedostatku světla či vlivem neuzavřeného vzduchového povrchu bublin, některé by mohly vydržet o kousek déle – a právě to by mohl být onen záhadný kulový blesk.

Ačkoli Torchigin své poznatky podložil také řadou fyzických modelů, stále zůstává v jeho verzi několik bílých míst, která bude muset věda v budoucnosti vyplnit…

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky.   Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham.   Před půl rokem […]
reklama
Historie
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává […]
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na […]
Udělal Galileo z papeže hlupáka?
Devětašedesátiletý učenec stojí v síni římského kláštera při kostelu Santa Maria sopra Minerva proti inkvizičnímu tribunálu. Své učení ze strachu odvolá, ale svobodného bádání se nikdy nevzdá!   Synové často přejímají povolání svých otců, a pokud by tomu tak bylo i v případě Galilea Galileiho (1564–1642), stal by se hudebníkem. Stejně jako otec je i on skvělým […]
Castillo de Colomares: Kolumbův památník ozdobila torza jeho lodí
Obdivuje Kryštofa Kolumba. Zároveň ho ale štve, že Američané mají o slavném mořeplavci zkreslené informace. Například nevědí, že Nový svět objevil ve službách Španělska. Esteban Martín Martín se rozhodne tuto nespravedlnost napravit. Pustí se do šíleného projektu, který ho připraví o spoustu sil i o zdraví…   Třebaže řadu let provozuje lékařskou ordinaci v New […]
Zajímavosti
Kdy pojedeme do vesmírného hotelu?
Chystáte se na vánoční dovolenou a chtěli byste opravdovou exotiku? Pokud ještě pár let počkáte a budete zatím šetřit, můžete vyrazit i do vesmíru. Už brzy by totiž oběžná dráha měla být plná hotelů!   Počátek 21. století přinese nový trend – vesmírný turismus. Miliardáři jsou ochotni zaplatit nepřestavitelné částky za pobyt na Mezinárodní vesmírní […]
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje dodnes
V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr od něj leží nejzáhadnější část – Pumapunku, v překladu Brána pumy.   Západobolivijský chrámový komplex objeví již španělští dobyvatelé. „Na jedné z plošin se tyčí mohutná brána a cosi jako okno,“ popíše nám, zřejmě jako první, jezuitský misionář Bernabé Cobo (1582–1657). […]
Camerlengo: Šedá eminence Vatikánu
Kdyby aktuální papež František (*1936) zemřel, církev si co nejdříve zvolí nového Svatého otce. Než se tak ale stane, nezůstane církev bez svého nejvyššího představitele. Odpovědnost přebírá kardinál komoří, v církevním slangu známý jako camerlengo.   Za prvním představitelem musíme hluboko do historie, konkrétně do roku 1073, kdy je zvolen papež Řehoř VII. (1015–1085). Během […]
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví […]
Záhady a napětí
Nejtajemnější mayský vladař: Byl mimozemského původu?
Rozechvělý archeolog Alberto R. Lhuillier nevěří vlastním očím. Před sebou má sarkofág nejvýznamnějšího mayského vládce. Tím je legendární Pakal, jehož podobiznu je možné spatřit také na víku rakve. Podle dávných mayských životopisců neměl panovník lidský původ. Je možné, že pocházel z jiné galaxie?     Z vrcholku Chrámu nápisů se naskýtá jedinečný pohled na kdysi výstavní indiánskou […]
Příšera pod hladinou norského jezera: Skrývají ji místní před světem?
I Skandinávie má svého tajemného kryptida. Je jím legendární tvor Selma, který má žít v jezeře Seljord, u stejnojmenné obce v regionu norského Telemarku. Ačkoli se prý velmi podobá skotské Nessie z jezera Loch Ness, Selma zdaleka nedosáhla takové popularity u světové veřejnosti. Proč?   Žebřiňák se senem drkotá po kamenité cestě. Vrata statku se […]
Strašidelný pronájem v Salemu: Tamní duchové jsou prý přátelští!
Dům, který si můžete pronajmout na Airbnb, je postaven v roce 1838 v Salemu ve státě Massachusetts ve Spojených státech amerických. Mnoho hostů, kteří v domě zůstali, tvrdí, že v něm straší. Jaká nadpřirozená síla tam přebývá? Původní majitel domu Henry Derby pracoval v malém americkém městečku Salem ve státě Massachusetts jako krejčí až do […]
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velký návrat Vandy Hybnerové ke staré lásce?
nasehvezdy.cz
Velký návrat Vandy Hybnerové ke staré lásce?
Herečka Vanda Hybnerová (55) ze seriálu Ulice loni s hořkostí v hlase přiznala, že jí vztah s mladším partnerem Jakubem Chourou (42) nevyšel. Dnes je ale všechno jinak! Oba si zřejmě uvědomili, že
Nejkrásnější rostliny do koupelny
panidomu.cz
Nejkrásnější rostliny do koupelny
I koupelnu můžeme proměnit v zelenou oázu, je-li v ní alespoň malé okénko. Představujeme vám nejhezčí rostliny, ze kterých si určitě vyberete. V koupelně se daří i jiné zeleni, než je plíseň na zdi. Světlá koupelna je ideálním místem pro pěstování vlhkomilných rostlin. Většina z nich totiž kromě vlhkého vzduchu ocení i polostín. Šáchor Šáchory patří mezi obyvatele bažin
Akta včely: Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
21stoleti.cz
Akta včely: Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
S počtem zhruba 54 tisíc včelařů se Česká republika řadí mezi jednu z největších včelařských velmocí a ve světovém žebříčku zaujímá dokonce čtvrté místo. Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila v
Rozvlňte lesklou hřívu, ať všichni žasnou
nejsemsama.cz
Rozvlňte lesklou hřívu, ať všichni žasnou
Nenechte své vlasy napospas sluníčku a dejte jim, co potřebují. Sluníčko pálí, a naše vlasy tak trochu sesychají jako kytky bez vody. V létě se totiž mění jejich ohebnost a textura a rapidně se vysušují. Jak z nich zase vykouzlit korunu krásy? Voňavé olejíčky Mňam, na olejíčku si suché vlasy rozhodně pochutnají. Kápněte si do
Stínicí prvky zvyšují uživatelský komfort
rezidenceonline.cz
Stínicí prvky zvyšují uživatelský komfort
Jsou nejen praktickým doplňkem, který chrání před slunečním zářením, teplem a nežádoucími pohledy, ale podílejí se rovněž na estetických kvalitách interiéru: dotvářejí totiž celkový vzhled a výslednou atmosféru obytného prostoru. Vnitřní i vnější stínicí prvky zvyšují soukromí a zároveň dodávají interiéru styl a eleganci. K jejich dalším přednostem patří zvýšení akustické a tepelné izolace místností,
Duchové straší turisty i houbaře: Může za to temná aura Šibeničního vrchu?
enigmaplus.cz
Duchové straší turisty i houbaře: Může za to temná aura Šibeničního vrchu?
Okolí polského města Nowa Ruda nabízí dobré podmínky pro sběr lesních hub. Má to však jeden háček. Na houbaře zde útočí nejen klíšťata, ale i duchové. Místní jsou přesvědčeni, že za to může lokalita z
Za sluncem na Korsiku
epochanacestach.cz
Za sluncem na Korsiku
Voňavý ostrov, Perla Středomoří či Kolébka vendety… tak se přezdívá Korsice, ostrovu ve Středozemním moři, na který jsou jeho obyvatelé patřičně hrdí a kde si turisté prožité dny nemohou vynachválit. Na tomhle ostrově si totiž dovolenou užije každý. Ať už dáváte přednost odpočinku a koupání v moři, nebo si ji chcete zpestřit různými výlety za poznáváním
Nejlepší učitel mi ukázal, jak může být život krásný
skutecnepribehy.cz
Nejlepší učitel mi ukázal, jak může být život krásný
Jsou vzpomínky, které zůstanou navždy. Asi každý si pamatuje svou nejmilejší učitelku nebo učitele, na kterého vzpomíná s láskou. Mně ta tajná láska přinesla zázrak. Neměla jsem hezké dětství. Maminka zemřela brzy, babička byla už hodně nemocná a otec byl tyran. Byly jsme tři holky a on si z nás udělal služky. V deseti letech jsem musela prát, vařit, uklízet. Na
Salát s avokádem a kuřetem
tisicereceptu.cz
Salát s avokádem a kuřetem
Někdy přijde vhod i salát typu „co dům dal“. Základem je listový salát, dobrá zálivka a poté přidejte ingredience, které máte po ruce. Zpracujete tak veškeré zbytky zeleniny i masa. Ingredience na
Výstava v trutnovské galerii EPO1 propojuje cyklistiku a současné umění
iluxus.cz
Výstava v trutnovské galerii EPO1 propojuje cyklistiku a současné umění
Výstava Jízda, která se uskuteční v Centru současného umění EPO1 v Trutnově ve spolupráci s platformou Sport in Art, představí ztvárnění bicyklů a jejich význam v životě člověka. Už od 3. května jsou
Saint Germain: Nesmrtelný génius nebo jen geniální kecal?
epochaplus.cz
Saint Germain: Nesmrtelný génius nebo jen geniální kecal?
Opravdu se osobně znal s Ježíšem i Kleopatrou? Byl to cestovatel v čase? Nebo je nesmrtelný? Anebo je to jen geniální podvodník? Pokud existuje člověk, který je ztělesněným tajemstvím, pak je to bezpochyby dobrodruh, který se do historie zapíše jako Hrabě Saint Germain. Vynoří se z neznáma Jeho skutečné jméno dones nikdo nezná. Stejně tak
Vzkvétal na jihu Itálie muslimský emirát?
historyplus.cz
Vzkvétal na jihu Itálie muslimský emirát?
Francký mnich Bernard má oči navrch hlavy. Se dvěma dalšími poutníky dorazil do jihoitalského Bari, které je od pádu Římské říše důležitým centrem křesťanství. Stojí zde katedrála a sídlí tu arcibiskup. Když sem ale Bernard kolem roku 865 vstoupí, narazí v centru města na mešitu a arabské paláce!   Berberský vojevůdce Kalfün (†asi 852) na sebe