Prastaré civilizace neměly bagry ani jeřáby, ani nepoužívaly technické vymoženosti 20. století, a přesto dokázaly vybudovat díla, nad kterými žasneme dodnes. Jako například Velký císařský kanál v Číně.

Stavba tohoto monumentálního vodního díla v Číně, který má délku 1 776 kilometrů, začne už v roce 650 př. n. l. a cílem je spojit Peking se Žlutou řekou a s nejdelší čínskou řekou Jang-c´- ťiang.

Kanál nebo také průplav začíná v pekingském obvodě Tchung-čou a končí ve městě Chang-čou, 200 km jihozápadně od Šanghaje. Plných 165 let bojují při stavbě s přírodními podmínkami statisíce dělníků. Nejvyšší úroveň hladiny, 42 metrů, má průplav v horách.

V začátcích se lodě přetahují po uměle vyrobených dřevěných skluzech. Zlepšení a zrychlení přinesou až v 10. století plavební komory. Jde o nejstarší a nejdelší kanál nejen v Číně a i v celém světě, který funguje dodnes.

Současná podoba odpovídá úpravám kolem 7. století. Velikost díla popisuje i známý perský historik Rašíd-al-Din (1247–1318).

50 000 mužů na jeden kanál

Největší opravy a zásahy se na kanálu provedou za panování císaře Jung-leho (doba vlády 1402–1424) z dynastie Ming. Jsou například postaveny kvalitní mosty. V průběhu let ohrožují funkčnost kanálu velké povodně způsobené Žlutou řekou.

Kromě ekonomických škod má tento nebezpečný vodní živel na svědomí i miliony lidských životů. Proto musí dojít k vylepšení hrází a k odklonu toku Žluté řeky. I díky těmto změnám se tak ročně může kanálem plavit nahoru a dolů téměř 12 000 plně naložených člunů. Na údržbu vodního díla je pak vyčleněno téměř 50 000 mužů.