Poušť Namib. Pustina rozkládající se na 1600 kilometrech západního afrického pobřeží. Je nejstarší pouští na světě a podle mnoha záhadologů také nejtajemnější.

Mezi její největší záhady patří podivné kruhovité vzory vytvořené rostlinami. Vědci dodnes nevědí, jak je možné, že vznikají. Způsobuje je snad nějaký živočich, nebo snad mimozemská civilizace?

V srdci nehostinné pouště Namib přichází několik domorodců kmene Himba k rituálnímu kruhu vytvořenému z velkých kulatých kamenů. Začínají provádět rituál a chtějí tak uctít své předky.

Ve stejný okamžik nad nimi letí letadlo s vědci, kteří si z výšky fotografují podivné rostlinné kruhy pokrývající obrovskou část pouště. Jde o fascinující pohled a dosud trvající záhadu.

A zatímco vědci se snaží hledat racionální vysvětlení podivného jevu, domorodci mají jasno. Za vytvoření těchto vílích kruhů, jak se jim říká, mohou prastaří bohové.

Zkoumání bez výsledků

Podle některých kmenů žijících na okraji pouště může za zvláštní kruhy z rostlin o průměru od tří do deseti metrů jejich prapředek Mukuru. Další mýtus zase hovoří o děsivém drakovi žijícím v podzemí, jehož jedovatý dech zabíjí všechnu vegetaci.

Ta, která se v půdě udrží, se proto stahuje k sobě, čímž vznikají zvláštní kruhy. Už několik desítek let se o tento přírodní jev zajímá i celá řada vědců z nejrůznějších zemí a institucí.

Jenže obrovské úsilí přijít záhadě na kloub zatím nepřineslo uspokojivé vysvětlení. „Skutečností je, že vílí kruhy zůstávají záhadou.

V terénu i laboratořích se udělalo spoustu práce, ale nic toto mystérium nevysvětlilo,“ říká Stephan Getzin (*1973) z Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v německém Lipsku.

Inteligentní hmyz či rostliny

Dlouho rozšířená hypotéza německého biologa Norberta Jürgense (*1953) hovoří o tom, že za kruhy může zvláštní druh termitů. Ti údajně požírají kořínky rostlin, což vede ke vzniku jakýchsi podzemních oáz, míst, kde se zdržuje voda.

Jenže v poslední době roste počet badatelů, kteří něco takového považují za nemožné. Žádná studie prý nepotvrdila, že by byl jakýkoliv hmyz schopen vytvořit tak velký vzorec.

„Existuje silná souvislost mezi vílími kruhy a těmito termity, a proto Jürgens tvrdí, že právě oni je vytvořili. Ale je to jen souvislost.

A jednou z nejzákladnějších chyb, jaké se vědec může dopustit, je zaměnit souvislost za příčinu,“ vysvětluje profesor biologie Floridské státní univerzity Walter Tschinkel (*1940).