Vojevůdci, politici, objevitelé, umělci, duchovní vůdci. V lidské historii najdeme celou řadu lidí, kteří skutečně změnili běh dějin a které doprovázela tajemná aura. Záhady s nimi spojené přitom mnohdy nekončí ani po jejich smrti.

Ta největší otázka totiž je: Kde je pravé místo jejich posledního odpočinku?

Nedaleko Bukurešti zuří roku 1476 velká bitva. Proti početnějším Turkům vyrazil se svým vojskem transylvánský kníže Vlad Drákula. Třeskot zbraní trvá už přes hodinu a bitva se nebezpečně blíží ke stanům velitele a jeho nejbližších mužů.

Drákula proto neváhá a dává povel, aby i jeho družina vyjela do boje. V té chvíli už možná tuší, že to bude jeho poslední střet. V jedné z bitev se před jeho očima objeví kopí, které už nedokáže zastavit. Rána míří přímo do srdce a umírající kníže padá z koně.

Morálka jeho mužů je podlomená a z hrdel několika stovek Turků se ozývají nadšené výkřiky. Takto nějak, alespoň podle historiky nejčastěji zmiňované teorie, zemřel slavný Drákula. Jeho hlavu prý neznámý turecký velitel přinesl samotnému sultánovi.

Jenže kde skončilo jeho tělo? Leží dodnes na nějakém neznámém místě?

Padl do zajetí?

Stejně jako je tajemný život a samotná smrt transylvánského knížete, je záhadné i místo jeho odpočinku.

Jedna hypotéza tvrdí, že Vlad, kterého mnoho záhadologů považuje za upíra, skutečně v oné zmíněné bitvě zemřel a je pochován v klášteře na jezerním ostrůvku Snagov nedaleko Bukurešti. Ostatně i samotní Rumuni věří, že se kníže nachází právě tam.

Jenže jak si potom vysvětlit, že v roce 1936, kdy byla krypta otevřená, našli archeologové jen prázdnou rakev?

Rozuzlení na dosah?

Tým estonských historiků a archeologů věří, že je známý upírský hrabě pochovaný v neapolském kostele Santa Maria la Nova. Z tureckého otroctví ho podle nich vykoupila jeho dcera Maria žijící v Itálii.

Rychle se z jejich názoru stala zřejmě nejrozšířenější hypotéza o místě posledního odpočinku transylvánského knížete, které se chytili hlavně samotní Italové.

V červnu roku 2014 přicházejí italští výzkumníci Giandomenico a Raffaello Glinniovi s tvrzením, že se jim hrob v klášteře na neapolském předměstí podařilo najít.

„Když se podíváte, co znázorňují rytiny na basreliéfech, je vše jasné. Na náhrobku je vyobrazený drak ztělesňující Drákulu. Sfingy zase představují město Théby, kterým se také říkalo Tepes.

V těchto symbolech je zapsané jméno knížete,“ prohlásil Raffaello Glinni. V tuto chvíli badatelé čekají na povolení k prozkoumání hrobky.