Věda

Vskutku zvláštní embrya

Vskutku zvláštní embrya

Chiméra, mýtická obluda ze starořeckých bájí, měla podobu lva, kozy, hada a draka, přičemž každá z jejích tří hlav měla údajně chrlit oheň. Z biologického hlediska může být chimérou i osoba mající geneticky odlišné buňky – vznikají tak hybridní embrya. Vytváření tzv. chimérických organismů je z etického hlediska zakázáno ve 21 zemích světa.

Už od 70. let 20. století probíhají ve světových laboratořích výzkumy s chimérickými organismy, vzniklými spojením více druhů savců, prvně byla metoda aplikována u hlodavců.

Aby však mohlo „ožít“ hybridní embryo, je nejprve zapotřebí odebrat z vajíčka savců jádro a na jeho místo vložit jádro buňky člověka. Některé země se ve jménu vědy nebojí experimentovat na hranici etiky, a tak odborníci ze Spojených států amerických a Číny vůbec poprvé v dějinách stvořili embrya, jež se skládala jednak z lidských a jednak z opičích buněk.Životnost výsledného hybridního organismu byla 20 dnů.

Kmenové buňky získané z chimér by mohly například pomoci při léčení mnohých nemocí a přinést nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Foto: Rpgch / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Lepší modely, přesnější informace

Španělský biochemik a profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, jeden z autorů nové studie, prohlásil, že vzhledem k tomu, že některé druhy experimentů nelze dělat na lidech, je nezbytné, aby byly vědcům k dispozici lepší modely pro přesnější studium a pochopení lidské biologie a nemocí.

„Důležitým cílem experimentální biologie je vývoj modelů, které umožní studium lidských nemocí za podmínek in vivo,“ dodal. Proč jsou výzkumy „in vivo“, tedy v živém organismu, mnohem lepší? Je to především proto, že experimenty „in vitro“, na buněčných kulturách, sice mohou fungovat v Petriho misce, avšak při použití v reálném těle živého jedince selhávají, navíc výsledky nejsou ani zdaleka tak přesné, jako by tomu bylo v případě „in vivo“.

Výzkumníci také doufají ve vývoj buněčných struktur, tkání, a dokonce i celých orgánů, jež by se daly využít pro transplantace. Foto: Monica Gotta / Creative Commons / PD-self

Spojení sil přineslo kýžený výsledek

Za podmínek, které mají v současnosti badatelé k dispozici, je vývoj embryí, kombinujících člověka a primáty, možný především díky funkční technologii, za níž stojí tým čínských vědců. Celý proces tvorby embryí je po technické stránce velice náročný, i proto k podobným experimentům nemohlo dojít již dříve.

Díky nové čínské technologii se americkým odborníkům podařilo mimo tělo udržet opičí embrya naživu po několik dnů. Embrya rostla 6 dnů, následně do nich bylo injekčně vstříknuto 25 lidských buněk. Pod pojmem pluripotentní kmenové buňky se rozumí takové buňky, jež se mohou transformovat v jiný druh buněk, a o to šlo i v tomto případě.

Již jeden den nato byla u 132 embryí zjištěna přítomnost lidských buněk, po dalších 10 dnech se 103 z těchto chimérických embryí stále vyvíjelo. Poté nastal zlom a většina embryí umírala, 19. den experimentu „žily“ už jen 3 chiméry.

„Historicky měly chiméry lidí a zvířat jen velmi nízkou integraci lidských buněk do hostitelských buněk a experimenty tím trpěly,“ řekl Izpisua Belmonte.

Pokud se sejdou v děloze dvě embrya, pak mohou v raných fázích vývoje splynout – vznikne jedinec, jehož jednotlivé buňky si nejsou příbuzné víc než na 50 %. Foto: Jacopo Werther / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Co přinese budoucnost?

„Vytvoření chiméry mezi lidským a nelidským primátem, což je druh, který je v evoluční časové linii lidem bližší než všechny dříve používané, nám umožní získat lepší přehled o tom, jestli existují nějaké evoluční překážky vzniku chiméry a také nám ukáže, jak je případně překonat,“ uzavřel biochemik.

Takový jednotlivec se označuje jako tzv. chiméra. Foto: Kosekatsumi / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Foto: DO11.10 / Creative Commons / PD-user)

Více z Věda

Plankton hory přenášel

Věda25.1.2022

Národní muzeum ukazuje hudbu Bedřicha Smetany jako ten nejkrásnější dárek domů

Věda21.1.2022

Věčný boj s kosmickým smetím

Věda18.1.2022

„Webb“ konečně vyletěl. Bude zkoumat počátek vesmíru

Věda14.1.2022

Velryba je zpět!

Věda11.1.2022

Když se střeva spiknou proti kůži

Věda7.1.2022

Robot: Skutečný pomocník

Věda4.1.2022

Chřipka nezmizela

Věda31.12.2021

Zvyšování informační gramotnosti středoškoláků

Věda28.12.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pokojové rostliny: 9 nezmarů do tmavých koutů
panidomu.cz

Pokojové rostliny: 9 nezmarů...

Samozřejmě že všechny rostliny potřebují světlo, a...
KlokArt se navrací se značkou Certina do 90. let
iluxus.cz

KlokArt se navrací se...

Po velmi úspěšných edicích triček s motivy...
Webbův teleskop je na místě
21stoleti.cz

Webbův teleskop je na místě

Ačkoliv se to již nějakou dobu zdálo...
Medvědi mění svá stanoviště
epochaplus.cz

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po...
Kolonizátoři podcenili kartografii: Fiasku Italů pomohla špatná mapa
epochaplus.cz

Kolonizátoři podcenili...

Nejslabší z evropských koloniálních mocností je...
Věštby z knihoven palmových listů: Unikne lidstvo jen těsně obrovské katastrofě?
enigmaplus.cz

Věštby z knihoven palmových...

Vzácné knihovny palmových listů vyrůstají ve...
Zjistila, že s partnerem už nemůže být?
nasehvezdy.cz

Zjistila, že s partnerem už...

Dokonalá idylka se prý...
Hovězí na víně
tisicereceptu.cz

Hovězí na víně

Nejspíš jste už o této pochoutce slyšeli. Omáčka se dá...
Prázdninový komfort v monochromatické paletě
rezidenceonline.cz

Prázdninový komfort v...

Bílá, šedá a černá s proteplujícími dřevěnými prvky –...
Flek na zdi mění tvar
skutecnepribehy.cz

Flek na zdi mění tvar

Po rozchodu s přítelem jsem se...
Tak existuje tajemný Jamall?!
nasehvezdy.cz

Tak existuje tajemný Jamall?!

A je to tady! Ve spojitosti...
Vyrazte si na Valentýna do Rudolfina! Na večer s Filmovou filharmonií
epochanacestach.cz

Vyrazte si na Valentýna do...

Filmová filharmonie...