Chiméra, mýtická obluda ze starořeckých bájí, měla podobu lva, kozy, hada a draka, přičemž každá z jejích tří hlav měla údajně chrlit oheň. Z biologického hlediska může být chimérou i osoba mající geneticky odlišné buňky – vznikají tak hybridní embrya. Vytváření tzv. chimérických organismů je z etického hlediska zakázáno ve 21 zemích světa.
Už od 70. let 20. století probíhají ve světových laboratořích výzkumy s chimérickými organismy, vzniklými spojením více druhů savců, prvně byla metoda aplikována u hlodavců.
Aby však mohlo „ožít“ hybridní embryo, je nejprve zapotřebí odebrat z vajíčka savců jádro a na jeho místo vložit jádro buňky člověka. Některé země se ve jménu vědy nebojí experimentovat na hranici etiky, a tak odborníci ze Spojených států amerických a Číny vůbec poprvé v dějinách stvořili embrya, jež se skládala jednak z lidských a jednak z opičích buněk.Životnost výsledného hybridního organismu byla 20 dnů.
Lepší modely, přesnější informace
Španělský biochemik a profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, jeden z autorů nové studie, prohlásil, že vzhledem k tomu, že některé druhy experimentů nelze dělat na lidech, je nezbytné, aby byly vědcům k dispozici lepší modely pro přesnější studium a pochopení lidské biologie a nemocí.
„Důležitým cílem experimentální biologie je vývoj modelů, které umožní studium lidských nemocí za podmínek in vivo,“ dodal. Proč jsou výzkumy „in vivo“, tedy v živém organismu, mnohem lepší? Je to především proto, že experimenty „in vitro“, na buněčných kulturách, sice mohou fungovat v Petriho misce, avšak při použití v reálném těle živého jedince selhávají, navíc výsledky nejsou ani zdaleka tak přesné, jako by tomu bylo v případě „in vivo“.
Spojení sil přineslo kýžený výsledek
Za podmínek, které mají v současnosti badatelé k dispozici, je vývoj embryí, kombinujících člověka a primáty, možný především díky funkční technologii, za níž stojí tým čínských vědců. Celý proces tvorby embryí je po technické stránce velice náročný, i proto k podobným experimentům nemohlo dojít již dříve.
Díky nové čínské technologii se americkým odborníkům podařilo mimo tělo udržet opičí embrya naživu po několik dnů. Embrya rostla 6 dnů, následně do nich bylo injekčně vstříknuto 25 lidských buněk. Pod pojmem pluripotentní kmenové buňky se rozumí takové buňky, jež se mohou transformovat v jiný druh buněk, a o to šlo i v tomto případě.
Již jeden den nato byla u 132 embryí zjištěna přítomnost lidských buněk, po dalších 10 dnech se 103 z těchto chimérických embryí stále vyvíjelo. Poté nastal zlom a většina embryí umírala, 19. den experimentu „žily“ už jen 3 chiméry.
„Historicky měly chiméry lidí a zvířat jen velmi nízkou integraci lidských buněk do hostitelských buněk a experimenty tím trpěly,“ řekl Izpisua Belmonte.
Co přinese budoucnost?
„Vytvoření chiméry mezi lidským a nelidským primátem, což je druh, který je v evoluční časové linii lidem bližší než všechny dříve používané, nám umožní získat lepší přehled o tom, jestli existují nějaké evoluční překážky vzniku chiméry a také nám ukáže, jak je případně překonat,“ uzavřel biochemik.
Facebook
Twitter
RSS