Jsou Rožmberkové pohřbeni na zlatých trůnech kolem kulatého stolu? Ukrýval ve Vyšším Brodě nacistický vůdce Adolf Hitler uloupená umělecká díla během druhé světové války?

To jsou některé z legend, jimiž je opředen cisterciácký klášter nacházející se nad jihočeským městem Vyšší Brod.

Rožmberkové bezesporu představují nejvýznamnější větev rodu Vítkovců. Je téměř jisté, že se u nich od samého začátku počítalo s vyšebrodským klášterem, založeným roku 1259, jako s rodovou nekropolí.

Pohřeb Voka I. z Rožmberka v roce 1262 je tak prvním z řady deseti generací pohřbů. Jako poslední je v Rožmberské kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie roku 1611 pochován Petr Vok z Rožmberka (1539–1611).

Mezi legendy, které nejvíce přitahují turisty, je ta o zlatých trůnech. Na těch měli být Rožmberkové, Petra Voka nevyjímaje, pohřbeni okolo kulatého stolu v hrobce nacházející se pod presbytářem klášterního kostela. Může na tom být něco pravdy?

Šlechtická hrobka, která se nachází ve vyšebrodském klášteře, je ve skutečnosti vůbec tou nejstarší, která se na českém území dochovala.

Mezi jejími „poklady“ nechybí ani zachovalý sarkofág, v němž našel místo svého posledního odpočinku již zmíněný Petr Vok z Rožmberka.  Zlaté trůny však, minimálně zatím, nalezeny nebyly. Výčet tamních záhad tím ale rozhodně nekončí!

Nacistické skladiště

Během druhé světové války poutá vyšebrodský klášter velký zájem nacistů. Ti všechny mnichy vyhánějí a většinu z nich – včetně opata Tecellina Jaksche (1885–1954) – následně uvězňují.

Otec Engelbert Blöchl (1892–1942) pak nachází smrt v koncentračním táboře Dachau. Nacisté posléze přetvářejí klášter ve skladiště uměleckých předmětů, které uloupili na území střední a východní Evropy.

Za války tak měla být ve vyšebrodském klášteře ukryta celá Mannheimerova a Rothschildova sbírka a nelze vyloučit, že zde byly uloženy i vzácné sochy a obrazy, které tvořily součást soukromé sbírky nacistického vůdce Adolfa Hitlera (1889–1945).

Víme přinejmenším o masivním stole, na kterém měla být dle legendy podepsána Mnichovská dohoda, se tu skutečně nacházel. Je to ale opravdu všechno? Proč se později o klášter a poklady, které v něm měly být, zajímalo tolik lidí?

Pátrali po nacistických pokladech i Američané?

Jak se druhá světová válka chýlí ke svému konci, jsou některé vzácné kousky z vyšebrodského kláštera odvezeny a uloženy v utajovaném nacistickém skladišti v rakouských solných dolech. Má se kupříkladu jednat o Závišův kříž nebo Madonu vyšebrodskou.

Skutečná záhada tím ale teprve začíná. Začátkem května 1945 obsazují vyšebrodský klášter americké jednotky a začínají pátrat po majitelích uměleckých předmětů. Znamená zájem spojenců, že se zde skrýval nějaký další poklad? Vyloučit to rozhodně nelze!

Vedle dosud neověřeného svědectví jednoho místního Němce existuje tajemný záznam o jeho nálezu z počátku roku 1965. Údajně se jedná o předměty z klášterní provenience.

Na sklonku roku 1981 se této záhadě snaží přijít na kloub také komunistická StB, ovšem také marně. V současnosti tak spekulací dál přibývá: Nemohla být do kláštera ukryta i legendární jantarová komnata, která se za války ztratila neznámo kde?