Kostra, která byla v Polsku nalezena před více než padesáti lety, nyní budí pozornost vědců. Vychází totiž najevo, že patřila mladé dívce, která byla pohřbena bizarním a nevídaným způsobem. Jakou zprávu má vyslat ptačí hlava umístěná v ústech dívky?
Archeologové se snaží vyřešit záhadu dívky, která byla před stovkami let pohřbena s hlavou nejméně jedné pěnkavy v ústech. Její kostra byla nalezena na jihu Polska v jeskynním systému Velký tunel nedaleko obce Ojców při vykopávkách, které v letech 1967 a 1968 vedl archeolog Waldemar Chmielewski (1929–2004). Nálezy z jeskyně zůstávaly nějaký čas ležet bez povšimnutí.
Když se konečně vědci dostanou k analýze nálezů, nestačí se divit. Trvá pár desetiletí, než se vědci rozhodnou nález blíže prozkoumat a provést důkladnou analýzu a poté několik dalších let, než se výzkum podaří dokončit. Výsledky vědeckých studií byly zveřejněny teprve nyní.
Z uvedených informací vyplývá, že hrob, v němž ležela kostra mladé dívky, je něco, s čím se archeologové dosud nesetkali a čemu se znalci stále teprve snaží přijít na kloub.
V ústech dívky byla totiž objevena ptačí lebka a další ležela vedle její hlavy. Co takový výjev znamená? Jak si neobvyklou scénu vyložit?
Přišla s Finy
Při vykopávkách v 60. letech Chmielewski se svým týmem odkrývá v jedné ze dvou jeskynních komor mělký hrob s ostatky mladé dívky, jejíž věk je později určen na 10 až 12 let. Radiokarbonové datování odhaluje, že dívka žila a zemřela zhruba před 350 lety.
Archeologové na základě genetické analýzy navíc zjišťují, že nebyla Slovanka, její genetický profil vypovídá o skandinávském původu.
Jak se tedy do Polska dostala? Podle odborníků pravděpodobně přišla s finskými vojsky, která na počátku druhé poloviny 17.století podporovala švédskou invazi krále Karla Gustava (1622–1660) do Polska.
V této době se na hradě Ojców, který se nachází nedaleko jeskyně, zdržovaly finsko-karelské oddíly švédské posádky. „Často si představujeme, že do Polska během invaze vstoupilo pouze regulérní vojsko, ale z dobových zpráv víme, že v táborech bylo také poměrně hodně žen a dětí.
To byl i případ švédské posádky na hradě v Ojcówě,“ vysvětluje Dr. Michał Wojenka z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově. Jenže to odpovídá pouze na jednu z mnoha otázek, které nález obestírají.
Neobvyklý pohřeb
Po analýze kostry vědci z Varšavské univerzity a dalších institucí v Polsku zjistili, že kosti dívky vykazovaly známky zastavení růstu v pozdějších letech, pravděpodobně v důsledku metabolického onemocnění. Nenašli ale žádné stopy po úrazu ani stopy po tom, jak dívka zemřela. Přičina smrti je tedy stále záhadou.
Podivné je také to, že dívčino tělo bylo nalezeno v jeskyni, lidé v Evropě totiž přestali pohřbívat své mrtvé v jeskyních již během středověku, čím se jeskynní pohřeb ze 17. století stává velmi neobvyklým. Vůbec nejbizarnějším prvek je ovšem useknutá hlava pěnkavy, která byla dívce vložena do úst.
Další lebka téhož ptáka ležela těsně vedle její tváře, nelze tak vyloučit, že původně byla v jejích ústech také.
Kromě ptačí hlavy vložené do jejích úst nebyly nalezeny žádné další pohřební předměty.
V celé Evropě z dané éry nebyl nalezen žádný podobný pohřeb. Nikdo tedy nedokáže s přesností říci, co vlastně nález znamená. Kdo dívku pohřbil a co ptačí hlavy v jejích ústech symbolizují?
Podle jedné teorie by mohlo jít o odkaz na nějaký pohanský rituál. Ve Skandinávii ptáci symbolizovali cestu duše po smrti, je tedy možné hledat vysvětlení zde. Proč ale nikde neexistuje podobný pohřeb?
Facebook
Twitter
RSS