Na náhorní plošině peruánských And se nacházejí ruiny prastarého města Machu Picchu, se kterými je spjata celá řada záhad. Nikdo pořádně neví, kdo město postavil, ani z jakého důvodu se tak stalo.

Před několika měsíci se však objevila nová teorie o původu Machu Picchu. Povede k rozluštění celé záhady?

Ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách známé jako Machu Picchu jsou už dlouhou dobu středem zájmu záhadologů i archeologů z různých koutů planety.

Proč bylo tajemné město vybudováno na zcela odlehlém místě v nadmořské výšce přesahující 2000 metrů, kde je již velice řídký vzduch? To je otázka, která stále nedává badatelům spát.

Brazilský geolog Rualdo Menegat nicméně nedávno prohlásil, že se dostal na horkou stopu. Odpověď se prý nachází hluboko pod ikonickým městem…

Tajemná historie

O existenci Machu Picchu dlouhou dobu nikdo neví. Ruiny objeví a proslaví až v roce 1911 americký cestovatel a profesor Yaleovy univerzity Hiram Bingham (1875–1956). Netrvá dlouho a stanou se turistickou atrakcí.

Lze mezi nimi obdivovat mnohé zachovalé památky – chrám zasvěcený bohu slunce, zahrady a terasy, příbytky dělníků i přepychové domy určené pro aristokracii. K výstavbě Machu Picchu byly použity opracované kameny, které byly poskládány na sebe.

„Podle oficiální archeologie byla oblast osídlena až v 15. století, ale někteří badatelé tvrdí, že podstatné prvky sídla jsou orientovány podle konkrétního postavení nebeských těles, z nichž lze odvodit jejich vznik už někdy mezi lety 4000 a 2000 př. n. l.,“ uvádí současný italský publicista a badatel Giulio Di Martino.

Město bylo každopádně později opuštěno a začalo chátrat. Budeme někdy znát kompletní historii tajemné lokality?

Překvapivé odhalení

Dodnes není jasné, proč bylo Machu Picchu postaveno na místě, kde se dnes nachází. K výstavbě tak obřího komplexu v dané lokalitě prý neexistuje žádný zřejmý důvod. Navíc není jasné, jak něco takového tehdejší lidé dokázali.

Na stavbu byly totiž použity nesmírně těžké kameny. Pomáhal snad Inkům někdo?

Brazilský geolog Rualdo Menegat před několika měsíci prezentoval na výročním zasedání Americké geologické společnosti výsledky výzkumu, z něhož má vyplývat, že Inkové postavili Machu Picchu záměrně v místech, kde jsou tektonické zlomy (tektonické děje jsou děje, při kterých se deformuje povrch Země–pozn. red.).

Ty prý v průběhu milionů let zajistily hojnost kamene a nakonec měly dát Inkům stavební materiál, který tolik potřebovali. Opravdu to bylo právě takto?

Je všechno jasné?

„Umístění Machu Picchu není dílem náhody. Bylo by nemožné postavit takové místo ve vysokých horách, kdyby zde nebyly zmíněné zlomy,“ uvádí Menegat. Podle něj tedy bylo záhadami opředené město budováno zároveň s tektonickou aktivitou.

Právě to prý bylo naprosto rozhodující. „Geologové možná konečně vyřešili záhadu podivného umístění Machu Picchu,“ raduje se současný britský publicista se zaměřením na vědecká témata David Nield.

K výsledkům nového výzkumu se nyní budou muset vyjádřit i další odborníci. Potvrdí překvapivé odhalení, nebo ne?