Záhady a napětí

Záhadné nebeské vlasatice: Odkud přicházejí?

Záhadné nebeské vlasatice: Odkud přicházejí?

Celé generace astronomů si lámou hlavu s tím, proč se v naší sluneční soustavě na některých místech nachází obrovské množství drobných vesmírných těles. Mohlo by jít snad o pozůstatky dávno zaniklé planety? Zrodily se komety v důsledku její exploze?

Komety poskytují pozorovatelům noční oblohy jednu z nejúchvatnějších podívaných. Tyto poutnice s dlouhými chvosty odjakživa lidstvo fascinovaly. Dodnes vyvolávají otázky. Ačkoliv vědci již odhalili, z čeho se komety skládají (ze sedmdesáti pěti až osmdesáti procent je tvoří voda, dále oxid uhelnatý, oxid uhličitý, metan, amoniak a formaldehyd), stále nemají jasno v tom, jak přesně vesmírné vlasatice vznikají.

Podivné shluky

Některé komety se v blízkosti naší planety objevují s periodickou pravidelností. Jiné kolem proletí jenom jednou. Kde však nebeské vlasatice vznikají? Většina současných astronomů je přesvědčena o tom, že komety prolétající sluneční soustavou pocházejí převážně buď z Kuiperova pásu, tedy oblasti ledových těles za planetou Neptun, nebo z takzvaného Oortova oblaku.

Oortův oblak je hypotetický útvar na okraji naší planetární soustavy, v němž se podle předpokladů vědců vyskytuje několik trilionů těles v průměru větších než jeden kilometr. Proč je na jednom místě soustředěno tolik drobných vesmírných poutníků?

Nemohly by komety být pozůstatkem nějaké planety?

Ztracený obr?

Mezi Marsem a Jupiterem zeje pozoruhodná mezera. Nachází se zde „pouze“ pás planetoidů. Množství těchto drobných vesmírných těles svádí část vědců k domněnce, že kdysi se v naší Sluneční soustavě pohybovala další planeta. „Byla přibližně stejně velká jako Jupiter. Z neznámých příčin však explodovala. Právě z jejích úlomků pocházejí komety,“ tvrdí v roce 1975 kanadský astronom M. W. Oveden.

Hypotetickému gigantovi dává jméno Krypton (Skrytý). Rozhodně však není první, kdo s touto myšlenkou přichází. O existenci obří zaniklé planety, která kdysi obíhala naše Slunce, byl přesvědčen například proslulý německý astronom Johannes Kepler (1571 – 1630). On i jeho kolegové ji po staletí nazývali Phaeton.

Opravdu mělo kdysi naše Slunce o jednoho vesmírného souputníka víc než nyní?

Více z Záhady a napětí

Černá madona z Rocamadouru: Oživila i mrtvé dítě?

Záhady a napětí5.12.2022

Podmořská struktura Jonaguni. Pozůstatky prehistorické říše?

Záhady a napětí2.12.2022

Château de Brissac: Prochází se středověkým hradem oběť vraždy?

Záhady a napětí28.11.2022

Vědci se pokusili vychýlit trasu asteroidu. Dokáží ochránit Zemi před možnou kolizí?

Záhady a napětí25.11.2022

Mysteriózní strom z Dambaie: Dokázal sám vstát poté, co byl vyvrácen?

Záhady a napětí18.11.2022

Tajemství Čokoládových vrchů: Jak vznikl filipínský div světa?

Záhady a napětí14.11.2022

Podivná aktivita záhadné stanice UVB-76: Napadli ji hackeři?

Záhady a napětí11.11.2022

Zmizení Springfieldské trojice: Proč vrah tří žen stále uniká spravedlnosti?

Záhady a napětí7.11.2022

Planina džbánů: K čemu sloužili podivné nádoby?

Záhady a napětí4.11.2022
Záhady a napětí
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články