Záhady a napětí

Záhadné nebeské vlasatice: Odkud přicházejí?

Záhadné nebeské vlasatice: Odkud přicházejí?

Celé generace astronomů si lámou hlavu s tím, proč se v naší sluneční soustavě na některých místech nachází obrovské množství drobných vesmírných těles. Mohlo by jít snad o pozůstatky dávno zaniklé planety? Zrodily se komety v důsledku její exploze?

Komety poskytují pozorovatelům noční oblohy jednu z nejúchvatnějších podívaných. Tyto poutnice s dlouhými chvosty odjakživa lidstvo fascinovaly. Dodnes vyvolávají otázky. Ačkoliv vědci již odhalili, z čeho se komety skládají (ze sedmdesáti pěti až osmdesáti procent je tvoří voda, dále oxid uhelnatý, oxid uhličitý, metan, amoniak a formaldehyd), stále nemají jasno v tom, jak přesně vesmírné vlasatice vznikají.

Podivné shluky

Některé komety se v blízkosti naší planety objevují s periodickou pravidelností. Jiné kolem proletí jenom jednou. Kde však nebeské vlasatice vznikají? Většina současných astronomů je přesvědčena o tom, že komety prolétající sluneční soustavou pocházejí převážně buď z Kuiperova pásu, tedy oblasti ledových těles za planetou Neptun, nebo z takzvaného Oortova oblaku. Oortův oblak je hypotetický útvar na okraji naší planetární soustavy, v němž se podle předpokladů vědců vyskytuje několik trilionů těles v průměru větších než jeden kilometr. Proč je na jednom místě soustředěno tolik drobných vesmírných poutníků? Nemohly by komety být pozůstatkem nějaké planety?

Ztracený obr?

Mezi Marsem a Jupiterem zeje pozoruhodná mezera. Nachází se zde „pouze“ pás planetoidů. Množství těchto drobných vesmírných těles svádí část vědců k domněnce, že kdysi se v naší Sluneční soustavě pohybovala další planeta. „Byla přibližně stejně velká jako Jupiter. Z neznámých příčin však explodovala. Právě z jejích úlomků pocházejí komety,“ tvrdí v roce 1975 kanadský astronom M. W. Oveden. Hypotetickému gigantovi dává jméno Krypton (Skrytý). Rozhodně však není první, kdo s touto myšlenkou přichází. O existenci obří zaniklé planety, která kdysi obíhala naše Slunce, byl přesvědčen například proslulý německý astronom Johannes Kepler (1571 – 1630). On i jeho kolegové ji po staletí nazývali Phaeton. Opravdu mělo kdysi naše Slunce o jednoho vesmírného souputníka víc než nyní?

Záhady a napětí
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Záhady a napětí

Násilí pod vlajkou Satana: Nutnost, nebo vedlejší produkt?

Záhady a napětí16.7.2018

Netušená moc soli: Jde o univerzální ochranu před zlem?

Záhady a napětí13.7.2018

Fantastický výzkum: Blížíme se uskutečnění snu o neviditelnosti?

Záhady a napětí9.7.2018

Tajemná světélka: Mají je na svědomí duchové nebo světlušky?

Záhady a napětí2.7.2018

Zázrak, nebo podvod? Spor o mariánské zjevení v Medžjugorje

Záhady a napětí29.6.2018

Chodba s neznámým účelem: Co zamýšleli stavitelé Sethiho hrobky?

Záhady a napětí25.6.2018

Podivné zážitky z hypnózy: Jak si je vysvětlují odpůrci reinkarnace?

Záhady a napětí18.6.2018

Temný mág Aleister Crowley: Proč je považován za průkopníka satanismu?

Záhady a napětí15.6.2018

Děsivá schopnost zrcadel: Opravdu mohou uchovávat naše emoce?

Záhady a napětí11.6.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies