Kdo někdy zavítal na Sardinii, nemohl je minout. Řeč je obřích věžích, známých jako nuragy. Stavby, kterých je na ostrově dodnes okolo 7500, daly název i civilizaci, jež je kdysi vytvořila.

Podle některých záhadologů přišli její zakladatelé z jiné galaxie. Naznačovat to mají jejich mimozemsky vyhlížející sochy. Jiní mají za to, že domovinou Nuragů byla Atlantida…

Při pohledu z vrchu vypadá jako velký labyrint. Komplex Su Nuraxi na jihu Sardinie totiž ve starověku vznikl spojením několika nuragů a působí tak jako spletitý opevněný hrad. Od roku 1997 je dokonce zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

Před 3500 lety ho měla vytvořit málo známá civilizace Nuragů. „Jde o jednu z nejzáhadnějších kultur, které se v Evropě zrodily,“ upozorňuje italský historik Massimo Pittau (1921–2019).

Podle pověstí začal na Sardinii se stavbou obřích kamenných věží legendární Daidalos.

Stát se tak mělo nedlouho poté, co na Krétě dokončil labyrint. Vědcům ale nedají spát nejen nuragy, ale i neméně mysteriózní sochy známé jako obři z Monti Prama.

Uctívají býky

„Domy stavěli zčásti jednobarevné, zčásti pro okrasu pestré, z kamenů rozličných barev, využívajíce takto jejich přirozeného půvabu,“ právě těmito slovy popisuje filozof Platón (427–347 př. n. l.) podobu údajné Atlantidy.

S jistou dávkou představivosti za ním lze rozpoznat i nuragy.Že by jejich tvůrci mohli být Atlanťané, nebo jejich potomci, naznačuje několik indicií.

Na uměleckých dílech například stejně jako obyvatelé bájného kontinentu rádi zobrazovali býky, které taktéž uctívali. Aby toho nebylo málo, ze svých věží vytvářeli hodně bizardní města, jež měla kruhový tvar. Atlantida přitom údajně také připomínala prstenec.

Rozkvět po explozi

Z vulkánu na ostrově Santoriny stoupá hustý dým. Netrvá to dlouho a sopka exploduje. Mohutný výbuch spojený s vlnou tsunami údajně z povrchu zemského smete i Atlantidu.

„Ostrov Atlantis se propadl do moře a zmizel,“ komentuje to Platón. K události dojde zhruba v roce 1550 př. n. l.

Podle vědců přitom jen o pár desetiletí později zničehonic na Sardinii vznikla civilizace Nuragů. Část z nich proto nevylučuje, že by jejími tvůrci mohli být lidé, jimž se podařilo z Atlantidy zachránit.

Starověký historik Plútarchos (46–127) měl za to, že ji založili Etruskové. Za nejpravděpodobnější je dnes nicméně považována teorie, podle níž byli Nuragové potomky Féničanů, kteří osídlili velkou část Středomoří.

Obydleli i Skandinávii?

Badatelé si se zájmem prohlížejí nuragské sošky. Ty z Monti Prama jsou pozoruhodné očima, které vypadají, jako by patřily bytostem z jiných světů.

Další jsou unikátní tím, že mají rohaté helmy. Ty má většina lidí spojené s Vikingy. Jak ale archeologové nově zjistili, zdatní mořeplavci je nikdy nenosili. Rohaté přilbice, které byly ve Skandinávii nalezeny, jsou o 1500 let starší, než se myslelo.

Když vědci ve Švédsku v roce 2013 zkoumali místní předměty z doby bronzové, odhalili navíc, že byly vyrobené z nerostu pocházejícího ze Sardinie.

Aby toho nebylo málo, DNA Nuragů byla velmi unikátní a blízká je prakticky jen s tou Seveřanů. Nově se tak spekuluje o tom, zda záhadní Sardiňané nestáli za osídlením Skandinávie.