Věda

Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu.

Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti už ale pracují na genech, ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmaceutickém průmyslu. Zavedená technologie by tak mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.

I u chmele lze upravovat specificky zcela konkrétní geny, aniž by se zasahovalo do jiných oblastí genomu.

Mutace v genech

Už od počátku zemědělství lidé vybírali k dalšímu pěstování jen ty nejlepší rostliny nebo jejich semena. Postupně pak člověk začal tyto nejlepší kusy mezi sebou úmyslně křížit s cílem nakombinovat nejlepší vlastnosti křížených odrůd do jedné. To je ale poměrně zdlouhavý a ne vždy úspěšný proces. Moderní člověk se proto nespokojil s vlastnostmi, které rostliny už měly, a začal je zkoušet vylepšit pomocí změn (mutací) v genech, které tyto vlastnosti kódují – např. ozařováním nebo pomocí chemických mutagenů. „Dnes je registrováno a využíváno přes 3000 druhů takto vyšlechtěných odrůd, např. sladovnický ječmen Diamant, jahodník Vanda s odolností k plísni šedé, jabloň James Grieve Double Red, nebo třeba Bor – radiační odrůda chmele,“ vysvětluje Tomáš Kocábek, který se na Ústavu molekulární biologie rostlin BC AV ČR výzkumu genetických modifikací chmele věnuje. Tento typ šlechtění připomíná ale spíše střelbu naslepo, protože mutace vznikají náhodně ve všech genech, což výběr nově vylepšené a zároveň životaschopné odrůdy ohromně ztěžuje.

Technika CRISPR je zcela univerzální systém pro vše živé od mikroorganismů až po lidské buňky

Fenomenální CRISPR/Cas

S rozvojem molekulárních technik se proto věda snažila o to nejen poznat, které geny jsou za tu kterou vlastnost zodpovědné, ale také vymyslet techniku, která by umožnila precizní změny pouze v jednom konkrétním genu. V roce 2012 bylo ukázáno, že právě takovou možnost nabízí bakteriální „imunitní“ systém CRISPR/Cas, se kterým je možno v konkrétním genu provést změnu do posledního písmenka přesně. Seznam rostlin upravených touto technologií se dnes neustále rozrůstá od modelových rostlin až po hospodářsky využitelné plodiny, jako je rajče, pšenice či ovocné dřeviny. „Chmel však doposud na seznamu chyběl,“ dodává dr. Kocábek. A právě chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) se vědcům z Ústavu molekulární biologie rostlin BC AV ČR podařilo jako prvním s použitím technologie CRISPR/Cas upravit. Za svůj první cíl si vybrali modelový gen pro klíčový enzym zajišťující výrobu listových barviv – jeho vypnutí je totiž na rostlině ihned vidět.

Pokusné rostliny měly zcela bílé, případně mozaikovité listy, a úspěšnost prvního testu a zacílení do genu potvrdily i molekulární analýzy

Pokusné rostliny měly zcela bílé, případně mozaikovité listy, a úspěšnost prvního testu a zacílení do genu potvrdily i molekulární analýzy. „Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu,“ říká Praveen Awasthi, indický post-doktorand na Biologickém centru a hlavní autor studie, který tuto technologii již dříve použil u banánovníku. Výsledky vědci publikovali v lednu 2021 v mezinárodním vědeckém časopise Plant Physiology and Biochemistry. Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo tzv. prenylovaných flavonoidů, které působí mimo jiné proti rakovině, bakteriím a zánětům.

Více z Věda

Peking zahalila oranžová mlha

Věda11.5.2021

Preference hýlů rudých

Věda7.5.2021

I kočky mají city

Věda4.5.2021

Lze vyčíst těhotenství z očí?

Věda30.4.2021

Volvo XC60 T8 Polestar: Nenápadný jas a výkon Polárky

Věda27.4.2021

Když se ledviny plní cystami

Věda23.4.2021

Kam s použitými rouškami?

Věda20.4.2021

Ženy a jejich role v pravěké politice

Věda16.4.2021

Co přináší ztráta čichu?

Věda13.4.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Děsivá místa: Pánova Březina
enigmaplus.cz

Děsivá místa: Pánova Březina

V Česku jsou jen dva lesy, které mají děsivou a...
Chce se vrátit k bývalému příteli?
nasehvezdy.cz

Chce se vrátit k bývalému...

Hvězda Slunečné má bolavé...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim
21stoleti.cz

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný...
Už by byl čas najít si přítele...
nasehvezdy.cz

Už by byl čas najít si...

Má majetek, slušný zdroj peněz,...
Kančí guláš dle staročeského receptu
panidomu.cz

Kančí guláš dle...

Správně připravený a chuťově vyvážený kančí...
Připravte se na zdravý pohyb
panidomu.cz

Připravte se na zdravý pohyb

Vysedávání u televize a počítače nebo listování...
Řežou vás a pálí oči? Může jít o syndrom suchého oka!
panidomu.cz

Řežou vás a pálí oči? Může...

Snad každý z nás někdy zažil, že ho po dlouhém...
Boty: Od pravěkých ševců po 3D tisk
epochaplus.cz

Boty: Od pravěkých ševců po...

Jsou nedílnou součástí oděvu civilizovaného člověka....
Lepší léčba HAE v Česku a na Slovensku
21stoleti.cz

Lepší léčba HAE v Česku a...

Vzácnému dědičnému onemocnění jménem hereditární...
Sezóna Vinobusu je připravena i s novinkami
epochanacestach.cz

Sezóna Vinobusu je...

Sezóna Vinobusu je...
Děti společně s IGRÁČKEM objevují krásy Valašska
epochanacestach.cz

Děti společně s IGRÁČKEM...

Muzejní a galerijní centrum...
Barokní paruky doby Ludvíka XIII. se stávaly rejdištěm vší
epochaplus.cz

Barokní paruky doby Ludvíka...

V dobách vlády francouzského krále Ludvíka XIII....