Ostříži jižní, kteří žijí převážně na ostrovech Středozemního moře, mají podle odborníků nevídanou schopnost – dokážou uvěznit malé ptáčky v prohlubních přímořských skalisek. Šetří si je tak jako „sváču na potom“.
LatinsOdborník na vztahy živočichů Abdeljebbar Qninba z Mohammedovy univerzity v Rabatu, provedl se svým týmem studii na populaci ostřížů na marockém ostrově Mogador. Zde zoologové zaznamenali několik malých ptáčků uvězněných v dutinách útesů. Ptáci měli vytrhaná ocasní pera a zmrzačená křídla – nemohli tedy uletět.
Vědci se domnívají, že by tito „vězni“ mohli znamenat, že si ostříži v době hojnosti uchovávají kořist živou, aby byla čerstvá.
Rodiče tak mohou zůstat v hnízdě a v případě, že mají mláďata hlad, sáhnout po živé svačince.
Podle odborníků potravu hromadí v době hojnosti řada zvířat. V přírodě ale nikdy nebylo pozorováno, aby si obratlovec – s výjimkou člověka, uchovával potravou živou. Pokud se tedy potvrdí, že jsou malí uvěznění ptáčkové dílem ostřížů, bude se v živočišné říši jednat o naprosto unikátní jev.
Uprchlíci nebo živý špajz?
Všichni zoologové ale nadšení marockých vědců nesdílejí. Řada odborníků se shoduje na tom, že několik zmrzačených a uvězněných ptáčků ještě ostřížům výsadní místo v živočišné říši nezajistí.
Jedním ze skeptických vědců je evoluční biolog Rob Simmons z Univerzity v Kapském městě. Nevěří, že jsou ostříži natolik inteligentní, aby si tímto způsobem uchovávali kořist. Doktor biologie Simmons se domnívá, že uvěznění ptáčci jsou jednoduše oběti, kterým se podařilo uprchnout dravcům. Na svém útěku přitom zapadli do prohlubní ve skaliscích.
Tento názor je podpořen faktem, že dravci svou oběť často nejprve zbaví peří a až poté usmrtí.
Poranění ptáčci na ostrově Mogador tedy mohou být jednoduše uprchlíky.
Zda se ostříži jižní dostanou do živočišné síně slávy, tedy zatím není jisté. Výzkumy na ostrově Mogador a dalších lokalitách, kde se tito dravci vyskytují, budou nicméně pokračovat a je možné, že definitivní odpověď budeme brzy znát.
Facebook
Twitter
RSS