Na vrcholku nevysokého kopce u irské osady Coolnagarrane vztyčuje skupinka lidí obří, mechem obrostlý, kámen. Pak k němu zamíří novodobý druid Jan Tetteroo, pozvedne hůl a začne pronášet neznámá slova.

Údajně se snaží zlomit nepříjemnou kletbu. Podaří se mu to? A proč se zde vlastně podivný rituál koná?

Irský farmář Donal Bohane má hlavu v dlaních. V posledních letech ho stíhá jedno neštěstí za druhým. „To snad není možné. Čím jsem si to vysloužil?“ ptá se sám sebe.

Jeho 30akrovou farmu, jež se nachází na jihu Irska u osady Coolnagarrane, devastuje od roku 2009 pohroma za pohromou. Nejprve mu část stád zabije neznámá infekce, poté se přes jeho pole převalí ničivé povodně.

O pár let později mu pěstované plodiny napadne plíseň. Naposledy mu pak úrodu snědli brouci. „To nemůže být samo sebou,“ říká si Bohane a ve vzpomínkách pátrá, odkdy se mu lepí smůla na paty. Dojde přitom k překvapivému zjištění.

„Dělo se tak od chvíle, kdy jeden z mých býků porazil na okraji pole robustní kámen,“ svěří se později novinářům. Jeho dobytek totiž nesvalil na zem ledasjaký balvan.

Na vílí stezce

Profesorka folkloru Jenny Butler si se zájmem prohlíží sérii fotografií. Jakmile Bohane dojde k tomu, že za jeho útrapy může pád obřího obelisku, obrátí se s žádostí o pomoc na Univerzitu v Corku.

Zdejší odbornici Jenny Butler pošle i řadu snímků, na nichž je balvan vyfocený. Ta velmi rychle zjistí, že jde o starodávný menhir, opracovaný v době bronzové.

„Označoval zřejmě místo náboženského významu, jako je obětiště, nebo pohřebiště,“ upozorňuje publicista Michael Neil. Podle Butler stál nedaleko stezky, které místní v dávných dobách říkali vílí, a byla spojovaná se smůlou.

Profesorka folkloristiky proto Bohanovi doporučí, aby vyhledal pomoc novodobých druidů Jana a Karen Tetteroových.

Usmiřování duchů

Přes tunu vážící menhir se opět hrdě tyčí k nebi. Na podzim roku 2020 dorazí do Coolnagarrane duchovní z Řádu bardů, proroků a druidů a farmáři doporučí kámen postavit na jeho odvěké místo. Bohane je samozřejmě pro.

Za pomoci buldozeru je proto neolitický obelisk zvednut a opětovně vztyčen. To ale podle Jana a Karen Tetteroových nestačí. „Je třeba si usmířit duchy tohoto místa,“ tvrdí.

Dvojice druidů podle vlastních slov následně naváže s dávnými obyvateli zdejšího kraje astrální spojení. A dozví se od nich, že nedaleko stála pevnost a takzvaný vílí menhir byl součástí cesty k ní. Jeho pád přízraky rozhněval a ty proto na zemědělce seslaly kletbu.

Z posvátné studny

Dvouhodinový druidský ceremoniál je u konce. Tetteroovi po vztyčení menhiru uspořádají u jeho paty očistný a usmiřovací obřad.

„Během něj jsme se spojili s duchy, kteří žili v pevnosti, řekli jim, co budeme dělat a použili vodu z posvátné studny,“ vysvětlí po jeho skončení. Přízraky obývající kraj se jim prý podaří udobřit a ti tak prokletí zruší.

Na místo později dorazí také médium, které potvrdí, že menhir přestal vyzařovat negativní energii. Bohane je spokojený. „Zlé věci se mi od té doby už nedějí,“ říká. Na závěry je ale i podle něj příliš brzy. Zda se skutečně zbavil smůly, se teprve uvidí.

Podle vědců ho problémy zřejmě budou i nadále provázet. Způsobit je totiž neměl vílí kámen, či kletba duchů, ale klimatické změny a globální oteplování.