Svět skoro nedýchá, když 16. července 1969 z Mysu Canaveral na Floridě startuje raketa Saturn V s posádkou Apolla 11.
Trojice statečných Američanů, Neil Armstrong (1930–2012), Buzz Aldrin (*1930) a Michael Collins (*1930) nemíří k Měsíci jako první, ovšem jako první mají za úkol na našem souputníkovi přistát. Stanou se tak prvními pozemšťany, kteří se projdou po cizím vesmírném tělese! Ale skutečně tomu všichni věří?
Co když to nevyjde?
„Osud to tak chtěl, aby muži, kteří se vydali na Měsíc ho v míru prozkoumat, na něm navždy zůstali.“ Prezident Richard Nixon (1913–1994) má smuteční řeč raději připravenou dopředu. Nouzový plán je jasný. Pokud se přistání podaří, ale modul se poté nevrátí na oběžnou dráhu, bude se čekat, dokud se nepřeruší komunikace s posádkou. Poté kněz pronese pohřební řeč. Dalším bodem v programu je soustrastný telefonát vdovám. Co si budeme namlouvat, riziko je velké a astronauti by před cestou nejradši uzavřeli životní pojištění. Ovšem na takovou cestu je nikdo nepojistí, a tak namísto toho podepisují stovky fotografií a dopisních obálek. Pokud se nevrátí, jejich rodiny fotky padlých hrdinů vydraží.
Cíl je v ohrožení!
Dne 19. července Apollo dosahuje orbity Měsíce. Den poté, zatímco Michael Collins v modulu Columbia zůstává na oběžné dráze, Aldrin s Armstrongem se v lunárním modulu Eagle odpojují. Zažehnou motor a chystají se na přistání. Najednou však začne plašit palubní počítač! Naštěstí stačí vypnout méně důležitý program a vše je v pořádku. Ovšem ne nadlouho. Astronauti marně hledají orientační body známé z fotografií Apolla 10, které je mají navést na bezpečnou rovnou pláň. Něco je špatně a najednou jsou mezi krátery a skalami! Je tohle konec? Naštěstí Armstrong v poslední chvíli manuálně změní směr a ve 20 h 17 min 43 s koordinovaného světového času (UTC) dosednou na povrch. V tu chvíli zbývá palivo na 25 vteřin letu! Poté by se modul automaticky vrátil na oběžnou dráhu a celý plán by byl ztracen!
Jsme tady!!! Ale jak zpět?
„Signál kontakt,“ pronese Buzz Aldrin po přistání první lidská slova na Měsíci. Armstrongova slavná věta „Orel přistál!“ následuje hned poté. Plánovaný spánek se ruší a zahajují se přípravy na výstup. Mezi tím tedy ještě Aldrin stihne vykonat svaté přijímání a dál už to všichni známe. Armstrong otevře průlez, začne sestupovat po žebříku a před očima 600 milionů lidí u televizí 21. července ve 2 h 56 min UTC vkročí na měsíční povrch. A pronese tu větu, kterou zná celý svět. Následuje fotografování, navrtávání povrchu, sbírání vzorků, vztyčení vlajky. A poté šok při návratu do lunárního modulu – někdo urazil část pojistky nutné k nastartování motoru! Zůstanou tu teď nadobro?! „Byla to elektřina, proto jsem tam nemohl strčit prst,“ vzpomíná později Aldrin, kterého napadne do otvoru nacpat tužku. Funguje to, sláva! Motor naskočí a hurá domů…
Facebook
Twitter
Google+
RSS