Málokterý živočich se natolik zapíše do lidských hlav jako právě oranžová ryba. Děti i dospělí ho znají především skrze animované dobrodružství o Nemovi. Podle jména to jsou sice šprýmaři, moc legrace ale s nimi není.

Klauna očkatého dorůstajícího až 11 centimetrů jako první přesně popíše francouzský vědec Georges Cuvier (1769–1832). Nemůže z ní spustit oči, a to především kvůli oranžovo-bílému zbarvení.

Těla všech jedinců zkrášlují tři pruhy – první prochází těsně za okem, další rybu půlí uprostřed a poslední najdeme na ocasní ploutvi. Zajímavý design dává klaunovi i jméno, protože připomíná šaška.

Význam je však úplně opačný, jde o jednoduché poselství, aby si všichni ostatní dali na klauna pozor. Tím ale zajímavosti o živočichovi, jehož nejvíce proslaví dvojice animovaných filmů Hledá se Nemo (2003) a Hledá se Dory (2016), nekončí.

Jejich revírem jsou vody kolem severní Austrálie a jihovýchodní Asie. Mnohem pikantnější jsou však klaunské příbytky. Žijí totiž uvnitř mořských sasanek, které jsou známé svými žahavými chapadly. Jakmile ucítí v blízkosti narušitele, okamžitě jdou do akce.

Na věčné časy…

Toho se klauni bát nemusejí, protože mají na svém těle vrstvu slizu, díky níž se mohou uvnitř sasanek pohodlně ubytovat. Výměnou za bezpečné přístřeší poskytují pravidelnou údržbu od parazitů a zároveň zajišťují sasankám potravu.

Slouží totiž jako návnada a lákadlo pro jiné ryby, které se k jedovatému hostiteli přiblíží. Zajímavostí je, že klauni si velmi často vyberou jednu sasanku, v níž stráví celý život.

Na svém symbiotickém kamarádovi jsou až chorobně závislí, a tak v případě jeho ohrožení klidně útočí i na větší ryby než jsou oni sami.

Ty nejsi Vlasta? Ty jsi Vlasta!

Neotřele se chovají i mezi sebou, protože mají specifickou hierarchii. Hejnu šéfuje dominantní pár, v němž má hlavní slovo samička – ta je ostatně i vzhledově větší, než její protějšek.

V případě jejímu úhynu společenství nezaniká, protože klauni očkatí jsou hermafrodité. A tak sameček během několika hodin jednoduše změní pohlaví. Na jeho pozici pro změnu postoupí některý z podřízenějších členů.

Přísná hierarchie ale může být pro některé jedince i smrtelná. Mláďata, jež si hledají svou sasanku, zaujímají nejnižší pozice, a tak se dost často stává, že jsou terčem útoků jiných klaunů.

Komunikace mezi rybami probíhá speciálně vypracovanou řečí, zvuky vydávají pomocí cvakání zubů a pleskání ploutví. Běžným způsobem neprobíhá ani rozmnožování. Samec připraví prostor, kam jeho protějšek naklade vajíčka.

Ty nejdříve oplodní a následně se o ně musí starat. Zpravidla jde o týdenní záležitost, poté míří maličcí klauni do světa. Okamžitě začnou shánět potravu. Jedná se o všežravce, a tak nepohrdnou planktonem či řasami.

Klauni očkatí jsou rovněž velice oblíbení v akvaristických kruzích, protože péče o ně není příliš náročná a zvládne ji i začátečník.