V historii planety Země nebyla o gigantická stvoření nouze. Současné podmínky, snad vyjma oceánu, obřím rozměrům až tak nesvědčí. Jaké rekordmany co do velikosti nalezneme mezi ptáky, plazy či obojživelníky?

SAVCI

Plejtvák obrovský

Délka: 30,5–33,6 metru

Váha: 190 tun

Dožití: 80–90 let

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy obývalo planetu Zemi. Žije ve všech světových oceánech. Co do hmotnosti je především nejtěžším živočichem všech dob, na délku jej v minulosti zřejmě trumfli někteří druhohorní dinosauři.

Jen jeho jazyk váží asi 4 tuny, tedy jako dospělý slon. Anatomie jeho těla a speciálně uzpůsobená kůže mu snižují tření při plavání a rovněž zabraňují vzniku turbulencí.

Díky tomu může plejtvák plavat rychlostí až 37 km/h, a patří tak mezi nejrychlejší mořské tvory.

Mládě vypije 230 litrů mléka denně

Plejtváci se živí krilem, tedy drobnými mořskými korýši. Denně jich jediný obr spořádá 40 milionů. Stejně jako ostatní kytovci cedí plejtváci potravu přes kosticovité zuby (mají jich až 470), které připomínají velké síto. Rodí živá mláďata, která matka kojí.

Mléko plejtváků obsahuje až 50 % tuku a mládě jej vypije 230 litrů denně po dobu 8 měsíců. Tito obři hlubin mají vynikající sluch a velice efektivně pracují s přijatým kyslíkem – umějí ho využít 2–3krát efektivněji než suchozemští savci.

Slon africký

Délka: 7–9 metrů, výška v kohoutku 3–4 metrů

Váha: 6–7 tun

Dožití: 65–90 let

Největším živočichem aktuálně obývajícím souš je slon africký. Rekordní jedinec měřil v kohoutku 3,96 metru a vážil 10 400 kg. Obývá, jak už jeho jméno napovídá, především Afriku, a to jižně od Sahelu. Slon má jemný čich a dobrý sluch.

Chobot, vzniklý srůstem nosu a horního rtu, mu slouží k dýchání, čichání, nabírání vody k uhašení žízně (stříkají si ji do tlamy) i ke sprchování, k podávání potravy či k manipulaci s předměty. Obří ušní boltce zase využívá k ochlazování se během horkých afrických dní.

Komunikují díky vibracím šířeným půdou

Sloni jsou společenská zvířata, která se mezi sebou v rámci skupiny dorozumívají, a to několika různými způsoby.

Dokážou vytvářet nízkofrekvenční zvuky, slyšitelné i na velké vzdálenosti, komunikují také prostřednictvím seismických vln, které vytvářejí údery do předmětů či hlasem a vnímají je pomocí kostí a měkkých chodidel nohou.

Často k dorozumívání využívají také chobot, jímž se dotýkají ostatních, a nejrůznější sekrety, které jejich těla vylučují.

PTÁCI

Pštros dvouprstý

Výška: 1,8–2,7 metru, samice do 2 metrů

Váha: 90–130 kg, rekord 155 kg

Dožití: až 75 let

Pštros dokáže díky svým dlouhým nohám běžet rychlostí až 72 km/h, jde tedy o nejrychlejšího po dvou se pohybujícího živočicha na světě, zároveň je i největším ptákem současnosti, ač neumí létat.

Křídla využívají samci při tokání a samice jako slunečník pro svá mláďata. Nohy mají pštrosi holé, stojí na dvou prstech, odtud jméno, přičemž vnitřní prst využívají jako účinnou zbraň při kopání. Jsou to rovněž ptáci s nejdelším krkem.

Jejich oči s hustými řasami, které je chrání před prachem, jsou největší mezi suchozemskými tvory.

Opravdu strká pštros hlavu do písku?

Ač se o pštrosech traduje, že strkají hlavu do písku, aby se skryli před nepřítelem, vyloženě do země hlavu neschovávají.

Původ tvrzení může mít svůj základ v tom, že v případě ohrožení se pštrosi přitisknou k zemi, aby nebyl vidět jejich dlouhý krk, případně může pramenit z toho, že při krmení polykají tito ptáci kvůli lepšímu trávení písek a kamínky.

Je-li to však jen trochu možné, raději před nebezpečím utečou. Díky vynikajícímu zraku jsou výbornými hlídači a pozorovateli svého okolí.

Albatros stěhovavý

Délka: 1,35 metru, rozpětí křídel: 3,1 metru, rekord až 3,63 metru

Váha: 6–12 kg

Dožití: až 80 let

Tento velký mořský pták může díky svým obrovským křídlům trávit dlouhé hodiny ve vzduchu, při plachtění bez mávání využívá vzdušných proudů, a za den tak nalétá až tisíc kilometrů. Spatřit ho lze nad hladinou všech oceánů jižní polokoule.

Je to bílý pták s černo-bílými křídly, velkou hlavou a dlouhým silným zobákem.  Hnízdí v koloniích na mořských útesech, samice klade jediné vejce. O mládě se pak oba rodiče střídavě starají až 9 měsíců, proto mohou albatrosové hnízdit jen jednou za dva roky.

Popelnice světových moří a oceánů

Ač tradičně požírají zejména chobotnice, korýše a menší druhy ryb, případně mršiny plovoucí na hladině, nepohrdnou prakticky ničím. Proto jsou označováni za supy či popelnice světových oceánů.

Zkrátka sežerou, na co přijdou, protože neví, kdy se příště naskytne příležitost k získání potravy.

V tom jim pomáhá i žaludek s objemem až 4 litry a žaludečními šťávami s pH klesajícím až k hodnotě 0,5 (u člověka mezi 1–2), což už je opravdu hodně silná kyselina, schopná rozložit prakticky cokoli.

PLAZI

Krokodýl mořský

Délka: kolem 6 metrů, nejdelší změřený 6,3 metru

Váha: cca 1 tuna, rekord 1,2 tuny

Dožití: 70 let

V současnosti největší z žijících krokodýlů a nejmohutnější plaz světa obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie, objevuje se však i u pobřeží severní Austrálie.

Má v oblibě teplejší vodu, nedrží se však jen u břehu, ale klidně se vydá i na širé moře, až tisíc kilometrů od pevniny. Na zadních končetinách má sice plovací blány, k plavání však více využívá vlnění svého svalnatého ocasu.

Ve vodě napadá želvy, ryby, obojživelníky i velké savce, útočí jim na krk a pak je stáhne pod vodu, kde je utopí.

Ročně zabije až 300 lidí

Kořist loví také zespoda ve vodě, to pak útočí na zranitelné břicho. Napadá i člověka, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Do kořisti se zakousne velkými čelistmi a otáčením tlamy z ní rve velké kusy masa.

Jeho vzácná kůže se používá na výrobu luxusních bot a kabelek, proto byl v minulosti na pokraji vyhynutí. Dnes již nepatří k ohroženým druhům. Jediná samice totiž klade 25 až 60 vajec, po vylíhnutí pak mláďata ještě několik dní střeží.

OBOJŽIVELNÍCI

Velemlok čínský

Délka: kolem 115 cm, výjimečně až 180 cm

Váha: 25–30 kg

Dožití: alespoň 60 let

Velemlok žije v čínských potocích a jezerech a je považován za kriticky ohrožený druh, protože mizí jeho přirozené prostředí. Je to černý obojživelník s velkou hlavou a malýma očima.

Špatně proto vidí, ale při pohybu ve vodě se orientuje díky smyslovému orgánu, který se mu táhne od hlavy až k ocasu a je citlivý na vibrace. Velemloci jsou samotáři, ve dne se skrývají pod balvany a loví až v noci.

Nehybně čekají ve vodě, ale jakmile se přiblíží kořist, rychle proti ní vyrazí s otevřenou tlamou a nasají ji až do hltanu.

Kyslík přijímá také pokožkou

Samice kladou asi 500 vajíček do nory, který ústí do vody. Snůšku pak hlídá sameček, dokud se nevylíhnou larvy. Ty dýchají vnějšími žábrami, ve třech letech pak procházejí metamorfózou v dospělce, kdy jim žábry zaniknou a mladí mloci začnou dýchat plícemi.

Významnou část kyslíku ale přijímají také pokožkou. Aby byla její plocha co největší, mají ji na bocích poskládanou do záhybů. Celý život stráví ve vodě. U nás jsou velemloci čínští k vidění v Zoo Praha.

RYBY

Vyza velká

Délka: až 8,5 metru

Váha: kolem 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg

Dožití: až 120 let

Žije zejména v tzv. brakických vodách (mají koncentraci soli na pomezí mezi mořskou a sladkou vodou), převážně v povodí Kaspického, Černého a Azovského moře, dříve byla k vidění i v dolních tocích Moravy a Váhu.

V průběhu svého života tak vyza střídá sladkovodní i mořské prostředí, proniká i hluboko do řek. Jde o dravou rybu, živí se převážně bezobratlými a korýši, v dospělosti je schopna díky své obří tlamě nasát i ryby vážící až několik kilogramů.

Její jikry jsou přeměňovány na nejkvalitnější kaviár

Pohlavně dospívá tato jeseterovitá ryba pozdě, samci ve věku 12–14 let, samice 16–22 let, množí se třením v řekách. Jikry tvoří pětinu váhy samice, jediná disponuje mezi 360 000 až 7 700 000 kusů jiker.

A právě kvůli jikrám, známým také jako černý kaviár, je vyza lovena, a proto se ocitla na seznamu kriticky ohrožených druhů. Kaviár vyzy je totiž považovaný za nejkvalitnější na světě. Jeho cena se pohybuje kolem 4 000 korun za 50 g.

PARYBY

Žralok velrybí (obrovský)

Délka: 9–12 metrů, nejdelší exemplář měl 18,8 metru

Váha: až 19 tun

Dožití: 60 až 150 let

Největší žijící zástupce žraloků má charakteristické zbarvení – světlé skvrny a pruhy na tmavém pozadí. Tloušťka jeho kůže je až 10 cm. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů.

Má relativně velkou tlamu, napříč měří asi 2 metry a vešlo by se do ní až 5 lidí. Pro člověka však tento mořský kolos nebezpečný není, živí se totiž planktonem a drobnými rybkami.

Jeho zuby jsou malé, uvnitř ústní dutiny má ještě jakési síto tvořené výrůstky, kterým filtruje vodu.

Samice má v těle různě vyvinutá embrya

Na rozdíl od ostatních žraloků není moc dobrým plavcem, v oceánu se pohybuje rychlostí jen kolem 5 km/h. Je vejcorodý, v jednom vrhu rodí samice až 300 mláďat o délce kolem půl metru.

Přičemž v její děloze se nachází embrya v různém stádiu vývoje – od vajíček po mláďata těsně před porodem, přičemž všechna pochází ze stejného spermatu. Samice je totiž schopna si sperma z jednoho páření uchovat v těle a vystačí ji na několik vrhů mláďat.

Tito žraloci jsou totiž samotáři, proto je zřejmě jejich páření ojedinělou záležitostí.