Marca Pola a jeho cestopis Milion, ve kterém vypráví o své cestě do daleké Číny, zná téměř každý. Opravdu tam ale tento cestovatel byl? Anebo se jedná o podvrh?
Na svou cestu do daleké Číny se Marco Polo (1254–1324) vydal v roce 1271 společně se svým otcem a strýcem (ti cestu do této země podnikli již dříve).
Pro sedmnáctiletého Marca to mimo jiné byla ideální příležitost, jak se s otcem sblížit, protože ho poznal teprve o rok dříve. Společně s nimi vyrazili na cestu i dva kněží.
Když se ale ti v Arménii rozhodli vrátit se zpět, rodina pokračovala sama směrem na jih. Přes Ílchanát se dostala do Bagdádu, Basry a Hormuzu a odtud potom přes východní Persii doputovala až do Pekingu, kde sídlil velký mongolský chán Kublaj (1215–1294).
Sedmnáctileté putování Asií
Velký chán návštěvníky přijal vřele. Mladého Marca si navíc velmi oblíbil, především pro jeho jazykové schopnosti (údajně uměl mongolsky, persky, arabsky a turecky).
První tři roky pak Marco pracoval jako guvernér provincie Jang-Ču a celých 17 let cestoval po kraji.
Po moři se do Evropy vrátil v roce 1291. Když ale o pár let později vypukla válka mezi Benátčany a Janovany, dostal se u chorvatského města Korčula do janovského zajetí.
Osudové setkání ve vězení
A právě ve vězení (1298–1299) vzniklo jeho slavné dílo Milion. Nenapsal ho ovšem sám, pomohl mu v tom jeho spoluvězeň, spisovatel Rustichello da Pisa (1272–1300).
Zatímco Marco diktoval, Rustichello všechny zážitky z exotického Orientu – ve francouzštině – sepisoval. I když se původní text bohužel ztratil, dochovalo se v Evropě více než 100 opisů a překladů tohoto díla.
Kdy bylo objeveno černé uhlí?
Polův cestopis se považuje za nejcennější zdroj historických informací o tehdejší Asii. Marco v něm podává informace třeba o životě tamějších obyvatel, o počasí nebo o Indickém a Tichém oceánu.
Najdeme v něm i barvité líčení čínské módy a zvyků nebo popis nezvyklého paliva, které se později ukázalo být černým uhlím. Ve svém díle ale Marco popisuje i místa, která sám nikdy nenavštívil (třeba Japonsko nebo Rusko).
Proč nepopsal Velkou čínskou zeď?
V knize ovšem nalezneme i několik „trhlin“, které původ informací v díle zpochybňují. Britská historička Frances Woodová a Daniele Petrella, archeolog z Neapolské univerzity, se dokonce domnívají, že se jedná o podvrh.
Oba tvrdí, že Polo informace převzal od arabských a perských námořníků. Opírají se přitom hlavně o fakt, že se Marco ve své knize nezmiňuje o Velké čínské zdi.
Byl Marco Polo opravdu v Číně?
I přesto, že se v cestopisu vyskytují „chyby“ a mnohé pasáže jsou značně přikrášlené, je velmi pravděpodobné, že Marco Polo v Číně skutečně byl. Jeho popis Číny je totiž natolik podrobný, že by si vše asi jen tak vymyslet nedokázal.
Nebo má snad pravdu Frances Woodová, když říká, že dílo čerpalo ze zkušeností více osob, které se na Dálný východ vydaly?