Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
8 zakořeněných mýtů o lidském mozku

Když neúplnou informaci převezmou média nebo se stane nástrojem propagandy, snadno se může zrodit mýtus. Tak je tomu i v případě mozku. Během desítek let jeho studia se o tomto složitém orgánu začala šířit řada polopravd.

Časopis 21. STOLETÍ vám přináší osm největších mýtů.

Ve starověkém Egyptě bylo za sídlo intelektu považováno srdce. Ale již v antickém Řecku lékaři zjistili, že ačkoliv se bez srdce neobejdeme, nachází se řídící centrum člověka v mozku. Od té doby byl orgán ukrývající se v lebce intenzivně zkoumán.

Přes veřejné pitvy, barvení tkání a mozky naložené ve formaldehydu došla neurologie až do 21. století. Dnes mají lékaři k dispozici nejmodernější přístroje, které jim umožňují, do „hlavy“ nahlédnout.

Pomocí elektroencefalografie (EEG), počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI) se mohou neurologové do mozku podívat „přímo“. I přes tyto možnosti se nicméně nikomu zatím nepodařilo tajemství mozku odhalit.

Stále nevíme, co přesně způsobuje degenerativní nemoci jako je třeba Alzheimerova choroba. Pořád se lidem nepodařilo spravit rozsáhlé úrazy mozku, jejichž výsledkem je ochrnutí, a otazníků nad fungováním našeho řídícího centra visí ještě mnohem více.

Právě složitost tohoto orgánu a urputná snaha o jeho porozumění může vést ke vzniku polopravd, které převzaté davem dávají vzniknout mýtům.

Mýtus č. 1

Většina mozku je k ničemu

Na internetu nebo v televizi se často můžeme setkat s informací, že člověk využívá pouze 10 % svého mozku. Zbylá většina tvoří údajně jakousi rezervu.

Tento mýtus pravděpodobně vznikl na začátku 20. století kdy americký psycholog William James (1842–1910) prohlásil, že člověk využívá jen malou část svých duševních zdrojů.

Jakým způsobem se z této neurčité věty stalo konkrétních 10 %, se už dnes zřejmě nedozvíme, nicméně tento mýtus je velice rozšířený. S touto tématikou se pracuje i v několika filmech, například v akčním sci-fi Lucy nebo mysteriózním thrilleru Všemocný. To, že většina lidského mozku zůstává nevyužita, přitom vůbec není pravda.

Mozek je velice nákladný orgán. Ke svému vývoji i správnému fungování potřebuje obrovské množství energie. Podle biologů by z evolučního hlediska nedávalo žádný smysl, kdyby naše tělo živilo tak náročný orgán zbytečně.

To, že většina mozku není k ničemu, potvrdily také experimenty s magnetickou rezonancí. Ze snímků pořízených při nejjednodušších úkonech vyplynulo, že většina mozku je zapojena i při základních činnostech.

Mýtus č. 2

Učením na mozku přibývají vrásky

Mýty ohledně lidského mozku se netýkají jen jeho funkce ale i tvaru. Rozšířenou nepravdou je domněnka, že s každou nově naučenou informací nebo dovedností na mozku přibývají záhyby.

Mozek je přirozeně zvrásněným orgánem. Tyto záhyby vznikly v průběhu několika milionů let evoluce člověka, kdy se naše řídící centrum postupně zvětšovalo. Aby se vešel do lebky, která kvůli porodu příliš narůst nemohla, musel se přizpůsobit mozek.

Postupně se na něm tak vytvořily kličky a zatáčky, díky kterým narostla plocha, ale objem zůstal stejný. Kdybychom dnes na mozku všechny nerovnosti vyhladili, byl by velký asi jako běžný polštář.

Záhyby tedy vznikly v průběhu vývoje. V okamžiku, kdy se dítě narodí, je jeho mozek, co do tvaru, velice podobný mozku dospělého člověka. Žádné další záhyby na něm tedy při nabírání nových znalostí nepřibývají.

Evoluce na nich pracovala miliony let, těžko by tak stejný úkol zvládla nová informace za několik minut.

Mýtus č. 3

Na velikosti záleží!

Člověk je tvor, který má v poměru k tělu největší mozek v celé živočišné říši. Na mezidruhové úrovni tedy velikost určitě roli hraje. Ale mezi jednotlivými lidmi to tak není.

Teorie, podle které jsou inteligentnější lidé s větším mozkem, dává sice na první pohled smysl, bohužel pro lidi obdařené velkou hlavou to však není pravda.

Inteligence je totiž velice komplexní záležitost a na její podobu má vliv obrovské množství faktorů, které s velikostí řídicího centra nemají nic společného. Výraznou proměnnou ovlivňující lidskou inteligenci je například socioekonomické prostředí. Dalším faktorem je také hustota nervových buněk (neuronů) a jejich uspořádání.

Člověk má v průměru mozek velký kolem 1200 cm3. Variabilita u lidí navíc není moc velká. Velikost se pohybuje v rozmezí mezi 1000–1400 cm3. Větší i menší mozky jsou výjimkou.

Malé rozdíly mezi jednotlivými lidmi jsou další nápovědou, že tato proměnná zřejmě nehraje výraznou roli. Dalším důkazem může být mozek Alberta Einsteina – co do velikosti naprosto průměrný.

Mýtus č. 4

Hlupákům pomůže Mozart!

V 50. letech 20. století francouzský otolaryngolog Alfred Tomatis (1920–2001) prohlásil, že poslech vážné hudby, konkrétně Mozartových skladeb, pomáhá při léčbě lidí s poruchami řeči a sluchu.

Na tuto myšlenku v 90. letech navázal výzkum Kalifornské univerzity vedený doktorem Gordonem Shawem (1933–2005). Vědci provedli IQ test u 36 studentů a poté je nechali několik minut poslouchat Mozartovy sonáty. Následně byl znovu proveden inteligenční test.

Z výsledů vyplynulo, že po hudebním zážitku IQ studentů stouplo v průměru o osm bodů. Tým doktora Shawa to považoval za důkaz, že poslech vážné hudby zvyšuje inteligenci.

Výzkum Kalifornské univerzity strhnul obrovský zájem o vážnou hudbu. Lidé si začali pouštět nahrávky se známými interprety, aby se záhy stali chytřejšími.

Výsledky studií jsou vždy považovány za relevantní, až když se nezávislému týmu vědců podaří závěry zopakovat. V případě studie doktora Shawa, se však žádným výzkumníkům nepoštěstilo u dobrovolníků pomocí vážné hudby inteligenci zvýšit, i když se o to snažili.

„Mozartův efekt“ je tedy v současné době řazen mezi jeden z mýtů o lidském mozku. Než se někomu podaří skutečně vědecky dokázat, že poslech vážné hudby stojí za zvýšením IQ, vyplatí se investovat spíše do hudebních nástrojů.

Ty totiž mají alespoň schopnost zlepšit koncentraci a koordinaci – to dokázané je!

Mýtus č. 5

Mozek je šedý jako myš

Lidské řídící centrum se skládá z bílé a šedé hmoty. Bílou hmotu tvoří výběžky neuronů, které jsou obalené tukovým pouzdrem. Proto je tato látka v čerstvém mozku bíle či slonovinově zbarvena.

Ale většinu mozku tvoří šedá hmota, tedy těla nervových buněk. Ty žádným tukovým obalem chráněny nejsou, a proto mají šedavý odstín. Jenže celý mozek je protkán hustou sítí cév, a právě toto krevní zásobení dává mozku výslednou narůžovělou barvu.

Mýtus, že je mozek šedý, zřejmě vznikl kvůli označení hmoty, která tvoří jeho většinu. K nepravdě zřejmě přispěly i rozšířené učební pomůcky. Mozky naložené ve formaldehydu totiž ztrácejí původní barvu a mění se v odpudivě šedavou změť záhybů.

I když běžný smrtelník čerstvý mozek nevidí každý den, až se to jednou stane vám, buďte připraveni na paletu různých barev.

Mýtus č. 6

Kreativci mají dominantní pravou hemisféru

Mýtus, že lidé, kteří se označují za kreativní, mají větší mozek než racionálněji smýšlející osoby je tak rozšířený, že ho spoustu lidí považuje za fakt. Přitom to vůbec není pravda.

Se vztahem konkrétních úkonů k mozkovým hemisférám začal v 60. letech experimentovat americký neurobiolog Roger Sperry (1913–1994).

V rámci své práce provedl sérii výzkumů s pacienty, kteří měli přerušené corpus collosum – útvar tvořící komplexní most nervových vláken mezi pravou a levou hemisférou mozku.

Z výsledků tohoto vědce vyplynulo, že úkony spojené s kreativním myšlením řeší spíše pravá polovina, kdežto za činnosti spojované s racionální úvahou zodpovídá levá část mozku.

Roger Sperry byl za svůj výzkum oceněn Nobelovou cenou, která ještě více pomohla již tak velkému zájmu o studium mozkových polokoulí.

Od 60. let 20. století proběhlo obrovské množství výzkumů na téma hemisfér. Žádnému týmu se však nepodařilo potvrdit výsledky, k nimž došel Sperry. Naopak to vypadá, že do jednotlivých úkonů jsou zapojeny vždy obě části mozku, i když každá jinak.

Ve výsledku tedy na to, zda je člověk kreativní či nikoliv, velikost mozkových hemisfér žádný vliv nemá.

Mýtus č. 7

Alkohol – zabiják mozkových buněk

Varování, abychom se vyvarovali nadměrné konzumaci alkoholu, protože zabíjí mozkové buňky, slyšel snad každý. Přitom jde pouze o další mýtus spojený s mozkem. Molekuly etanolu obsažené v alkoholu totiž neútočí na neurony, ale na jejich výběžky neboli dendrity.

Tím pádem nedochází k ničení samotných buněk ale spojení mezi nimi. Ta jsou však naprosto zásadní pro přenos informací.

Vliv alkoholu na mozek, když nepočítáme poruchy koordinace a řeči, se projeví až po dlouhodobém užívání. Postupně dochází k narušení schopnosti myslet, poruchám soustředění a k výpadkům paměti.

Ale všechny toto příznaky nejsou projevem mrtvých neuronů, nýbrž poškozených synapsí.

Kromě poškození výběžků alkohol na mozek působí i nepřímo. Při užívání nadměrných dávek dochází k poškození systému vstřebávání některých důležitých látek. Mezi takové patří i jeden ze skupiny vitamínů B – thiamin, který je zásadní pro správné zdraví neuronů.

Mýtus o alkoholu, zabijákovi mozkových buněk pravděpodobně vzniknul během americké prohibice ve 20.–30. letech 20. století, kdy byly alkoholické nápoje očerňovány všemi dostupnými způsoby.

Mýtus č. 8

Neurony jen ubývají

Na mozkové buňky je potřeba dávat extra pozor, protože se nedokážou obnovit. Člověk svou dávku dostane při narození a poté už neurony jenom ubývají. Tento mýtus slyšíme velice často, pravda je naštěstí méně depresivní.

Výzkum Salkova ústavu v kalifornském San Diegu totiž již před několika lety potvrdil, že v mozku existují oblasti, kde se neustále rodí nové nervové buňky.

Experti z Kalifornie zkoumali mozky osob, které zemřely z různých příčin. I přesto, že šlo o staré lidi, všechny jejich mozky vykazovaly známky nedávného buněčného dělení.

Tato činnost byla vidět hlavně v hippokampu – části mozku, která hraje důležitou roli v krátkodobém uchovávání informací. Podle vědců nové neurony v této oblasti zřejmě hrají roli při učení a pamatování.

I když tedy nervové buňky do jisté míry přibývají, stále je potřeba mozek chránit a procvičovat. Tento výjimečný orgán máme totiž pořád jenom jeden.

Lidský mozek je složen z několika částí s různými funkcemi pro fungování organismu. (Foto: Blausen.com staff (2014). Neurony jsou vysoce specializované buňky schopné zpracovávat signály z mozku. (Foto: Quasar Jarosz, Wikipedie)
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let.   Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí […]
Sedíte, pijete kávu a držíte v ruce časopis (nebo mobil) s tímhle textem. A ani jste se nepodivili nad tím, jak je možné, že jste časopis/mobil ihned vnímali jako časopis/mobil, křeslo si nespletli se stoličkou a bezpečně rozpoznali svůj hrnek. Co na to říká mozek?   Identifikace objektů se nám zdá jako ta nejvíc samozřejmá věc pod […]
Pacienti s celiakií, pšeničnou alergií a intolerancí se konečně dočkají bezlepkového pečiva kvality konvenčního pečiva. Novou recepturu vyvinul tým výzkumníků společnosti Perník s.r.o., Mikrobiologického ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a firmy RADANAL s.r.o. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila tento projekt v rámci Programu EPSILON.   Bezlepková bageta je výsledkem čtyřletého výzkumného […]
reklama
Historie
Inaugurace prvního prezidenta USA: Washington si musel půjčit na cestu
Atmosféra v New Yorku je ve čtvrtek 30. dubna 1789 mimořádně slavnostní. Už od rozbřesku se lidé shromažďují v ulicích města. Všichni v radostném napětí očekávají, co se bude dít. Prezidentskou přísahu ještě dosud nikdy neviděli…   Davy lemují newyorskou Cherry Street. Právě na této ulici na Manhattanu se v čísle 3 nachází nová rezidence […]
Diktátor rozpoutal petrželový masakr
Voják se sveřepou tváří ukáže spoutanému zajatci petržel. „Jak se to jmenuje?“ udeří na něj. Když ho jeho odpověď neuspokojí, pozvedá mačetu a nešťastníkovi se špatnou výslovností na místě setne hlavu.   Ostrov Hispaniola v karibském souostroví Velké Antily je velký přibližně jako Česká republika, ale o místo na něm se dělí dva státy. Napjaté vztahy […]
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu […]
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Zajímavosti
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa!   V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných, […]
Skoky z mostu: Když se voda promění v beton!
Vedle skoku dalekého či vysokého existuje i skok hluboký, který je z nich kupodivu nejnáročnější a také nejriskantnější. Skáče se z vysokých budov, antén, útesů, dokonce i z hranice vesmíru, ale všechno to začne skoky z mostů.   Jejich tradice sahá minimálně do roku 1885 a koncem 19. století jsou nebezpečnou módou, se kterou úřady […]
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie […]
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Záhady a napětí
Aztécké píšťaly smrti: Šlo o předměty používané při obětech?
Má pouhých pět centimetrů. Přesto podle některých lidí dokáže vytvořit ten úplně nejstrašidelnější zvuk na světě. „Rozhodně vám nažene strach,“ uvádí popularizátor vědy James Orgill. Řeč je o aztécké píšťale smrti. K čemu před dávnými staletími sloužila? Používala se při mimořádně krvavých rituálech nebo ji nosili vojáci na bitevní pole?   Archeologům se naskýtá děsivý pohled. […]
Vrch Modla: Praktikovali zde Slované lidské oběti?
V národopisné oblasti Slovácka na jihovýchodě Moravy nalezneme zalesněný vrch Modla. Jedná se o jednu z dominant vrchoviny Chřiby a o místo, kde badatelé v minulosti objevili pozůstatky osídlení z doby železné a malé keltské sídlo z 2. století př. n. l. To je dnes historiky považované za bývalé kultovní místo. Co všechno se na něm odehrávalo?   […]
Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!
V odlehlé oblasti východního Kazachstánu si několik obyvatel všimlo něčeho neobvyklého. Farmáři řekli televiznímu kanálu 24.kz, že yetti krade jejich dobytek. Skutečně mají co dělat s legendárním kryptidem?   Jeden z místních farmářů na východě Kazachstánu je svědkem něčeho neskutečného. V noci ho vzbudí podivné zvuky a vyženou ven z postele. Dojde až ke své […]
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
epochaplus.cz
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud. Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů