Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Génius tisíciletí Leonardo da Vinci: 8 věcí, které jste o něm netušili

Byl všestrannou renesanční osobností, která předběhla svou dobu o několik staletí. Proslul především světoznámým portrétem Mony Lisy. Vedle malování obrazů se věnoval sochařství, architektuře, přírodovědě, hudbě, vynalézání a psaní. Co jste ale o tomto slavném umělci nevěděli?

1. Kdo byli jeho rodiče?

Šest století se historici přeli o to, kdo vlastně byli rodiče Leonarda da Vinci (1452 – 1519), pravděpodobně nejslavnějšího malíře a učence všech dob. Znali pouze údajné křestní jméno jeho matky – Caterina.

V roce 2008 italští badatelé publikovali studii o da Vinciho rodině. Ta dává dohromady otrokyni Caterinu s florentským právníkem Serem Pierem. Právě oni měli být rodiči Leonarda. Sami vědci ale ve studii přiznávali, že jejich teorie má spoustu bílých míst.

„V těch letech ale není ve Vinci (vesnice, kde se Leonardo narodil – odtud jeho přídomek) ani v okolních usedlostech o žádné Caterině ani zmínka,“ říká Francesco Cianchi, jeden z autorů studie.

Jediná Caterina v širokém okolí pak údajně měla být otrokyně ve službách Ser Pierova zámožného přítele.

Patnáctiletá milenka

Podle emeritního profesora Oxfordské univerzity Martina Kempa byla da Vinciho matkou Caterina di Meo Lippi. Dívka v patnácti letech osiřela a žila se svou babičkou na samotě uprostřed polí zhruba kilometr a půl od Vinci.

Díky odlehlosti tak studie z roku 2008 tuto Caterinu evidovat nemohla. Podle Kempa ji Ser Piero svedl, když bylo Caterině patnáct.

Dům Casa di Anciano, zhruba tři kilometry od Vinci, je dnes cílem mnoha turistů, kteří do něj jezdí jako na poutní místo zrodu velkého génia. Podle Kempa ale jezdí špatně – Leonardo se měl narodit v domě dědečka z otcovy strany přímo ve Vinci.

2. Byl opravdu samouk?

Leonardo da Vinci neměl žádné formální vzdělání. Nikdy nestudoval žádnou školu, prosadil se sám. V lidské historii jde o něco nevídaného – za génia ho označují malíři, inženýři, vynálezci, vědci i filozofové.

Svými poznatky obohatil téměř všechny vědní oblasti své doby: anatomii, fyziologii, botaniku, paleontologii, kartografii, geologii, matematiku, chemii, aerodynamiku, astronomii, optiku, mechaniku, hydrauliku i akustiku.

Na každé dílo se připravoval s neobyčejnou pečlivostí, jen málo jich však dovedl do konce. Na to byl jeho život příliš krátký. Budoucím pokolením Leonardo zanechal monumentální literární odkaz – tisíce stránek, naplněných poznámkami.

Víme, že připravoval velké dílo o anatomii člověka, dílo o přírodě, o světle a stínu, o malířství. Ani jedno však nedokončil. Leonardo nepsal latinsky, ale florentským nářečím – jazykem, kterému se říkalo volgare.

Aby mohl mluvit o vědě lidovou řečí, musel ji dotvořit, obohatit o nové a přesné výrazy. Napsat její slovník a gramatiku zůstalo bohužel také jenom nesplněným přáním.

3. Vynalezl stroj času?

V pozůstalosti tohoto všestranného génia nacházíme nákresy kuličkového ložiska, padáku, tanku, ponorky nebo vrtulníku. Mnozí lidé se proto domnívají, že Leonardovy nápady nemohly vzniknout jen tak.

Podle nich slavný učenec a umělec dokázal zahlédnout střípky budoucnosti. Odvážnější dokonce tvrdí, že se mu podařilo sestrojit stroj času, kterým zavítal do naší doby a po návratu zakreslil, co spatřil.

Jiní si naopak myslí, že ve skutečnosti pochází z naší doby a strojem času se přenesl do minulosti. Nedokázal už ale nalézt cestu zpět. Mnozí záhadologové dokonce věří, že Leonardo získal své znalosti od mimozemšťanů.

4. Dokázal předpovídat budoucnost?

Velké množství badatelů je navíc přesvědčeno o tom, že Leonardo do svých obrazů zakreslil tajná poselství. Jedno z nich se má prý nacházet i ve slavném obraze Poslední večeře.

Italská vědkyně Sabrina Sforza Galitzia tvrdí, že Leonardo nad vyobrazení Krista umístil astrologicko-matematickou šifru, která obsahuje datum konce světa.

Má jím být 21. březen roku 4006. „Tohle je skutečný da Vinciho kód, nikoli to, co zpopularizoval spisovatel Dan Brown,“ tvrdí Galitzia v narážce na slavný román Šifra mistra Leonarda, podle nějž génius do obrazu Poslední večeře zakomponoval pravdu o skutečném vztahu Ježíše a Máří Magdalény.

5. Proč jej zajímaly zkameněliny?

Teprve před několika lety byly objeveny záznamy, které dokazují, že Leonardo byl zřejmě prvním člověkem, který se systematicky věnoval zkoumání fosilií. Studoval zkameněliny mořských tvorů, které se našly v horách severně od Milána.

Dokázal dokonce rozpoznat jejich původ – a pochopil, že celá oblast musela být dříve oceánem. Už jen tímto předběhl celou vědeckou společnost o staletí.

Záznamy z da Vinciho deníků ukázaly, že se živě zajímal také o zkamenělé stopy, které pravěcí tvorové v sedimentu zanechali.

Tento fenomén přitom začala moderní věda studovat až v druhé polovině 20. století – a i s nejmodernějším vybavením došli vědci ke stejnému závěru jako Leonardo před 600 lety!

Není divu, že významný paleontolog Andrea Baucon označil Leonarda za otce ichnologie – což je právě věda o stopách zkamenělých organismů.

6. Kdo je tajemná Mona Lisa?

Nejslavnějším dílem Leonarda da Vinciho – a možná nejznámějším obrazem vůbec – je portrét ženy, nazvaný Mona Lisa. Toto dílo obklopuje řada tajemství. Nevíme, kdo je ona tajemně usmívající se žena, ani kdo stál Leonardovi skutečně modelem.

Nejčastěji se uvádí, že je portrétem Lisy, manželky florentského obchodníka Franceska del Giocondo. Jinde se uvádí, že na obraze je zobrazena manželka milánského vévody Beatrice D’Este. Existují i další teorie.

Podle jedné sloužil da Vincimu jako model jeho oblíbený žák, kterého Mistr zpodobnil jako ženu, možná se jedná dokonce o autoportrét a stárnoucí Leonardo nakreslil sám sebe jako tajuplnou krásku.

Speciální rentgeny dokonce poukazují na to, že pod finální vrstvou jsou další tři obrazy. Tato skutečnost vede odborníky k teorii, zda Mona Lisa nebyla těhotná.

Po speciálním laserovém a počítačovém odstranění několika vrstev se totiž objevil obraz, na kterém má Mona Lisa obličej zahalený jemným šátkem. Ten byl kdysi typický pro ženy, které čekaly miminko.

Kdo vyluští tajuplná vodítka?

V obraze je také ukryta celá řada tajemných písmen, čísel i znaků. Pokud by je někdo rozluštil, mohlo by prý jít o nová vodítka k určení postavy na obraze nebo k datování jeho vzniku.

Není totiž ani úplně jisté, zda Leonardo obraz maloval v letech 1503 až 1506, jak se nejčastěji uvádí. Originál Mony Lisy můžete vidět v pařížské galerii Louvre.

7. Proč psal zrcadlově?

Leonardo da Vinci byl nejzajímavějším, nejzmiňovanějším a nejvýraznějším levákem v dějinách. Psal levou rukou tzv. zrcadlovým písmem, zapisoval tak své poznámky a náčrtky kdykoli a kdekoli do zápisníku, který nosil neustále při sobě.

V dětství se přitom naučil psát pravou rukou, kterou se v průběhu života podepisoval a psal i oficiální korespondenci, jak je zřejmé například z dopisu Ludovicu Sforzovi, vévodovi milánskému.

Dopis z roku 1482, kde mocnému milánskému vladaři nabízí své služby konstruktéra válečných zbraní a strojů, architekta, malíře a sochaře, je psán běžným způsobem zleva doprava, pravou rukou.

Do svých osobních zápisníků, kam ukládal své postřehy a myšlenky, stejně jako kreslil obrázky a náčrty konstrukcí svých technických vynálezů, ale zapisoval po celý život převážně levou rukou.

Jaké psaní ovládal lépe?

V zachovaných zápisnících lze ovšem najít místa, kde se těsně vedle sebe potkává písmo psané způsobem zleva doprava pravou rukou, a písmo zrcadlové, vedené zprava doleva levou rukou.

Z toho je možno usoudit, že oba dva způsoby zápisu ovládal Leonardo zcela běžně a podle momentální potřeby ve svých soukromých poznámkách využíval obojí způsob, přestože upřednostňoval psaní zrcadlové.

Psaní zprava doleva, tedy zrcadlové psaní, dlouho považovali vědci za projev geniality, anebo za způsob šifrování poznámek. Nové výzkumy ale prokázaly, že ani jedna z těchto teorií neplatí.

K rozluštění takto „šifrovaného“ písma přece stačí text jednoduše přiložit k zrcadlu. Důvod je prostší – pro leváky jde totiž o nejsnazší metodu psaní, která vychází z přirozeného pohybu ruky a paže „od středu těla ven“.

Je tedy nejjednodušším a nejlogičtějším řešením levákových obtíží při psaní písma, vytvořeného pro praváky.

8. Létající stroje

Létání Leonarda vždy fascinovalo.

Vytvořil podrobné nákresy ptáků v letu, později i plány na sestrojení několika typů létajících strojů včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého kluzáku, kterému říkal „pták“.

Počátkem roku 1496 neúspěšně vyzkoušel létací stroj, který sám sestrojil. Kromě konstrukcí napodobujících křídla ptáků vytvořil i jednu podle netopýřích křídel. Tu považoval za nejdokonalejší. Napsal si o ní:

„Uvědom si, že tvůj pták nesmí napodobovat nic jiného než netopýra. A to proto, že letí pomocí blány, a nikoli peří jako u ptáků. Řečený pták se musí zvednout do velké výše větru, jeho křídla proto musejí být odolná, ze silné vydělané kůže a silných provazů.“

Sen každého vojevůdce

Leonardo vynalezl i padák. „Má-li člověk nad sebou stanovou střechu z hustého plátna o rozměru 4 x 4 metry, bude moci bez úhony spadnout z jakékoli výšky,“ napsal si do zápisníku. Sám však padák nikdy nesestavil ani nevyzkoušel.

Jeho deníky obsahují také několik vynálezů vojenského charakteru – kulomet, obrněný tank nebo klastrovou bombu (tj. bombu, která se během letu rozdělí na několik střel). Zkonstruoval i převratný typ děla, které mělo možnost nastavení úhlu a výšky. Bylo pohyblivé a plně využitelné v boji.

Jak je možné, že da Vinci ovládal tolik oborů bez vzdělání? Na obraze se má nacházet několik šifer. Dodnes je obraz zahalen tajemstvím, zda se jedná o ženu nebo o da Vinciho autoportrét. Ukázka da Vinciho zrcadlového písma. Da Vinci vynalezl mnoho objevů, nad kterými i dnes zůstává rozum stát.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Církev se postarala, aby Giordano Bruno nepromluvil
Na hranici visí nohama vzhůru nahé tělo odsouzence, kterého teď začínají stravovat plameny. Nesmí promluvit a nemůže ani křičet, jazyk má totiž spoutaný stejně jako své tělo.   Až do roku 1565 existuje pouze Filippo Bruno (1548–1600), rodák z malé vesničky u Neapole. Tehdy ve svých 17 letech vstupuje do dominikánského kláštera a přijímá nové jméno […]
Bojovaly s nemocemi Drimlovy loutky?
Když na počátku 20. let minulého století přijímá čs. ministerstvo zdravotnictví nového referenta, nemůže mít šťastnější ruku.   Vystudovaný lékař a rodák z východočeské Chocně Karel Driml (1891–1929) od své promoce v roce 1914 působil pět let jako asistent bakteriologického oddělení Hlavova patologicko-anatomického ústavu, ale to nejsou jediné zkušenosti, které může nabídnout. „Studoval organizaci veřejného zdravotnictví […]
Frederika VII. zajímaly obří postele
Když Královská společnost nordických starožitností, sídlící v Kodani, jmenuje roku 1834 svým členem dánského prince Frederika, jde v podstatě o pouhé gesto. Mladého následníka trůnu však historické bádání doopravdy nadchne!   Hltá jednu dějepisnou knihu za druhou, sbírá cenné artefakty, pečlivě je zakresluje a archivuje. Nejčastěji vyráží na vyjížďky kolem loveckého zámku Jægerspris na severu ostrova Sjælland, […]
Kterému králi říkali Sedlák Jirka?
Jisté formy podivínství jsou u britských panovníků součástí rodového dědictví. Nepěknou pověst si mezi historiky vyslouží hlavně Jiří III.   „Jako většina Hannoveřanů nebyl Jiří III. nijak chytrý, ale byl od přírody zvědavý a rád se do všeho pletl,“ píše o něm současný britský spisovatel Karl Shaw. „Proto se stal patronem věd a umění, ačkoliv […]
Zajímavosti
Operace Anadyr: Jak dostali Sověti rakety na Kubu?
Moskva lže, Havana mlčí, Washington zuří. Tak nějak by se dal shrnout počátek kubánské krize, při které se svět ve 20. století ocitne nejblíže jaderné válce. Co ji spustí? Tajná sovětská operace pojmenovaná po sibiřské řece.   Po zpackané americké invazi v Zátoce sviní cítí Rusové šanci a Nikita Chruščov (1894–1971) společně s maršálem a […]
K čemu je dobré žvýkat žvýkačku?
Jak rychle osvěžit dech? Většina lidí sáhne po žvýkačce. A zafunguje to během okamžiku! Možná si ani nestihnete všimnout, že tato nevšední cukrovinka umí kouzel mnohem víc…   Proč má ten kus pryskyřice na sobě otisky zubů? Podobným nálezům už se archeologové dávno nediví – je to žvýkačka! Tu vůbec nejprastarší, objevenou v lokalitě Huseby […]
Jednoocí kyklopové: Co je na nich pravdy?
Nejznámější příběh o kyklopech nám zanechá asi v 8. století př. n. l. básník Homér ve své Odysseye. Kde tito tvorové žili? Podle Homéra poblíž bájné Hypérie, u které dodnes není jasné, zda je odrazem skutečného území, nebo mytickou zemí v duchu Atlantidy.   Starověcí Římané by vám ale řekli, že kyklopové dříve žili na Sicílii […]
Zázračná podkova: Proč se stala symbolem štěstí?
Už od starověku je koně je dostávají proto, aby si neopotřebovali kopyta. Stejně nezbytné jsou však podkovy i pro nás – nosí štěstí! Proč se zrovna tato obyčejná věc spojuje s příznivým osudem? Důvodů je překvapivě mnoho!   Stane se to prý v roce 969, v kovářské dílně všestranného anglického mnicha (a později světce) Dunstana […]
Záhady a napětí
Podivuhodný řád kamaldulských poustevníků: Strážci dávných vědomostí?
Nesměli mluvit, komunikovat s okolním světem a studium či vědecká činnost jim byly přísně zakázány. Kamaldulové patřili k tem nejpřísnějším řádům katolické církve, a přesto právě ve zdech Červeného kláštera vznikla unikátní vícejazyčná díla odborné úrovně. Jaká tajemství se skrývala za tichými stěnami?   Na území Slovenska žijí kamaldulové od roku 1720, kdy založili poustevnu v Červeném klášteře. […]
Záhadný Pauliho efekt: Když technika podivně selhává!
Každý den se na světě dějí věci, nad kterými zůstává rozum stát. Typickým příkladem je tzv. Pauliho efekt. Z jakého důvodu dochází v přítomnosti některých lidí k závažným poruchám technických zařízení? A proč je tímto záhadným jevem proslulý právě fyzik Wolfgang Pauli?   Stalo se to někdy asi každému. Člověk přijde do místnosti, nechce na sebe příliš upozorňovat, […]
Je staroměstský orloj plný okultních symbolů?
Už šest století nad Staroměstským náměstím v Praze odměřuje čas neskutečně dokonalý stroj zvaný orloj. Každou hodinu se před ním tísní davy turistů, aby spatřily kokrhajícího kohouta, průvod apoštolů či smrtku se zvonečkem. Kolik z nich ale tuší, že možná hledí do ďáblova oka? A že každý symbol i každá soška mají svůj tajný význam? […]
Tajemné těleso ve sluneční soustavě: Kde se vzala kometa Atlas?
V uplynulých měsících to bylo jedno z největších témat ve světě astronomie a ostatně i ve světě vesmírných záhad. Kolem naší planety totiž proletělo tajuplné těleso z hlubokého vesmíru. 3I/ATLAS je teprve třetím potvrzeným mezihvězdným objektem v blízkosti Země. Už to samo o sobě vyvolává spekulace. Jde jen o kometu? Nebo by tento návštěvník mohl být umělého původu?   […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Škvarkové pagáče
tisicereceptu.cz
Škvarkové pagáče
Suroviny 25 g droždí 2 vejce 300 g vepřového sádla z bůčku 1,5 l vody 1 lžička cukru 370 g hladké mouky 0,1 l mléka sůl pepř Postup Sádlo z vepřového bůčku nakrájíme na kostky a vyškv
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Kde slavit masopust v Česku
nejsemsama.cz
Kde slavit masopust v Česku
Čas zábavy a společenského veselí, masopust, je za dveřmi. Oslava hodování před postním obdobím začíná Popeleční středou 18. února. Pojďme se podívat, ve které části republiky se připravují ty nejlepší akce plné masek. Popijte, jezte, smějte se a tančete! Zabijačka v Úněticích Přijďte se poveselit do pivovaru! V sobotu 14. února 2026 se koná v Roztokách a sousedních Úněticích u Prahy masopustní akce i se zabijačkovými
Tajemství večerního lesku: Roberto Coin Venetian Princess
iluxus.cz
Tajemství večerního lesku: Roberto Coin Venetian Princess
Chvíle po západu slunce má své kouzlo. Je pomalejší, smyslnější a zahalená tajemstvím. Světla se ztiší, město se ponoří do sametu noci a každý detail začíná hrát hlavní roli. Právě v této atmosféře se
TRŽNICE ZAHRADY ČECH 2026
epochanacestach.cz
TRŽNICE ZAHRADY ČECH 2026
Uskuteční se na výstavišti Zahrada Čech. První jarní výstava je zaměřena na všechny zahrádkáře, chalupáře, kutily, zahradníky a milovníky přírody. Návštěvníci se mohou těšit na tradiční sortiment, jako je sadba, květiny, cibuloviny, zahradní nářadí, zahradní technika, zahradní nábytek, hnojiva, postřiky, potraviny, přírodní léčiva a řadu dalšího. I letos se mohou návštěvníci v rámci jarní výstavy Třznice Zahrady Čech ve dnech od
Zdravíčko!
panidomu.cz
Zdravíčko!
Kýchání je tělu prospěšné… Očistí horní cesty dýchací od všech nečistot a má za úkol udržet průchodnost nosní dutiny. Co všechno může být spouštěčem? Nejdříve přivřít oči, pak se rychle a zhluboka nadechnout, zpitvořit obličej… a pusou zprudka vydechnout. Kýchnutí je na světě. A s ním pár rekordů. Tak třeba rychlost vzduchu při kýchnutí může
Revoluce v prevenci: Menstruační krev by mohla nahradit tradiční screening děložního čípku
21stoleti.cz
Revoluce v prevenci: Menstruační krev by mohla nahradit tradiční screening děložního čípku
Čínští vědci tvrdí, že tradiční screening děložního čípku, prováděný gynekologem, by do budoucna mohl nahradit jednoduchý test. Ten spočívá v umístění proužku pro zachycení krevního vzorku do běžné vl
Děsivé noční můry: Když se svět snů prolíná se skutečností
enigmaplus.cz
Děsivé noční můry: Když se svět snů prolíná se skutečností
Dnešní psychologové mají noční můry za pouhé sny či halucinace. Podle dříve rozšířených představ je však noční můra skutečný démon, který své oběti mučí děsivými sny a živí se jejich strachem. Existuj
Krádež vakcín proti obrně ochromila Kanadu
historyplus.cz
Krádež vakcín proti obrně ochromila Kanadu
Detektiv s tasenou zbraní opatrně nakračuje k bytu, v němž se mají podle anonymního hlášení nacházet ukradené vakcíny. Dveře jsou otevřené dokořán. Hledané ampulky se sérem se tu válejí na hromadách. Než se mohou podat pacientům, je třeba je ale zkontrolovat. K někomu se tak už nedostanou včas!   Je horké léto 1959 a Kanada
Chtěla jsem mít na dědu památku
skutecnepribehy.cz
Chtěla jsem mít na dědu památku
Měla jsem dědu ráda, bohužel jsem ho vídala málokdy. Táta se s ním kdysi pohádal, a tak jsme dědečka nenavštěvovali zrovna často. Když umřel děda, vyplakala jsem moře. Měla jsem ho moc ráda, ale vídali jsme se málokdy, protože táta se s ním nejdřív nebavil vůbec a později velmi málo. Před lety se kvůli něčemu pohádali, kdoví, jestli už
Tajemství pokladu českých jezuitů: Kniha s miliardovou hodnotou i středověký komiks
epochaplus.cz
Tajemství pokladu českých jezuitů: Kniha s miliardovou hodnotou i středověký komiks
V samém srdci Prahy stojí Klementinum, ohromný barokní komplex, který po staletí uchovává jednu z nejbohatších sbírek knih a rukopisů v Evropě. Kolem bývalé jezuitské koleje se ale tradují i pověsti o „ukrytém pokladu,“ tajném majetku řádu, který prý jeho členové zde nechali před svým odchodem z Čech. Historie, archivní výzkumy i archeologie ale nabízejí
Má Margita slušně políčeno na blond krasavici?
nasehvezdy.cz
Má Margita slušně políčeno na blond krasavici?
Pěvec Štefan Margita (69) je takříkajíc ďábel! Po smrti manželky, zpěvačky Hany Zagorové († 75), působil dojmem, že zůstane až do smrti věrný jen Haničce. Po necelých třech letech se ale pochlubil n
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz