Nejstarší dřevěný dům na území Spojených států amerických? To je samo o sobě tahák, který láká každoročně velkou spoustu turistů. Jenže v případě tzv.
Fairbanksova domu, který se tímto titulem pyšní, se ke všemu přidává ještě celá řada legend a svědectví o nadpřirozených jevech, které se prý v domě projevují. Mohlo by jít o duchy rodiny z 19. století?
V první polovině 17. století je území dnešních Spojených států z převážné části neprozkoumané, plné nevyzpytatelných domorodých kmenů, divokých zvířat a míst, kam se nikdo neodváží.
A přesto se kolonizátoři pouští stále hlouběji do vnitrozemí, kde zakládají první usedlosti. Jde zpravidla o puritány – věříci, kteří svůj čas dělí mezi modlitby a práci. A také lidi silně věřící v čarodějnictví a temné síly, které se pokoušejí o jejich duši.
Nejinak je tomu i s Jonathanem a Grace Fairbanksovými, kteří připlouvají do kolonie v Massachusettském zálivu v roce 1633 i se svými šesti dětmi, aby zde započali nový život. Patrně v roce 1637 si s pýchou budují svůj nový dům.
Jsou pověrčiví – do trámů vyrývají ochranné značky a všude věší magické byliny. To vše s jediným cílem: Zabránit vstupu čarodějnicím a jejich temné magii. Proč se ale z domu stejně stane jedno z nejstrašidelnějších míst ve Státech?
Hrůzný čin
Život rodiny je nakonec poměrně klidný. Jonathan vykonává důležité povolání koláře, díky čemuž se stává klíčovou součástí nově utvářené komunity.
Časem dům přechází v rodině z potomka na potomka a nic nenasvědčuje tomu, že by se o něm mělo v budoucnu hovořit v souvislosti s nadpřirozenými jevy. Jenže pak přichází začátek 19. století.
V roce 1801 totiž jeden z členů rodiny – Jason Fairbanks v domě zavraždí svou přítelkyni Elizabeth Falesovou. Důvodem jsou zhrzené city – Elizabeth totiž odmítá jeho nabídku k sňatku.
Následuje vyšetřování, Jasonovo usvědčení z vraždy a následná poprava na popravišti v nedalekém Dedhamu. Události už navždy ovlivní atmosféru tohoto prastarého domu.
Lidé z okolí se mu často vyhýbají a šeptá se, že s vraždou se v jeho zdech usadila temná kletba. Může na tom být něco pravdy?
Mnoho podivných incidentů
Výčet zvláštních událostí souvisejících s domem děsivou vraždou nekončí. V roce 1879 přechází dům do vlastnictví Rebeccy Fairbanks, která v něm chvíli žije bez jakýchkoliv problémů.
Jenže pak začíná věřit, že je s domem spojena negativní energie, což vyvrcholí v okamžiku, kdy do něj udeří během jedné bouřlivé noci blesk a usmrtí jejího psa. Rebecca dům prodává, ale nakonec se do něj po čase se souhlasem nových majitelů stěhuje zpět.
V roce 1905 pak přebírá dům jiná větev rodiny Fairbanksových a postupně ho přemění na muzeum a významné místo, kde se odehrávají schůzky důležitých politiků a organizací. Zvláštní aura domu se znovu projeví o pár desítek let později.
V roce 1964 do domu naráží automobil, jeho řidič při nehodě přichází o ruku. V roce 1967 se pak skupina žhářů pokouší dům zapálit, což se jim ovšem nepodaří. Zaúřadovali snad jeho spirituální ochránci, jak věří někteří záhadologové?
Jako by odešli nedávno
V současnosti dům stále funguje jako muzeum, které mezi návštěvníky vzbuzuje nemalý údiv. Zachovalost stavby je totiž až neuvěřitelná. Nejde jen o dům samotný, který se současní majitelé snaží udržovat v co nejpůvodnější podobě, ale i o jeho vybavení.
Uvnitř je totiž stále mnoho stovky let starého nábytku, obrazů či dětských hraček. Všechno to působí tak, jako by rodina Fairbanksových opustila své proti duchům a čarodějnicím chráněné sídlo teprve nedávno.
Autentičnost celého prostoru ještě přispívá k poměrně tajemné atmosféře, o které návštěvníci často píšou. Někteří tvrdí, že se v domě náhle cítili slabí nebo že měli pocit cizí přítomnosti.
Další zase naznačují přítomnost jakési zvláštní a velmi silné energie, která může nepříznivě působit na citlivější jedince. Dokládají tato svědectví, že je s domem skutečně něco v nepořádku?
Mnoho podivných jevů
Dům stále oblíbeným cílem turistů z celých Spojených států. Tajemné jevy v něm však potvrzují kromě nich i sami majitelé. „V domě se neustále dějí divné věci.
Od domovního zvonku, který už milionkrát vypadl, až po světla, která nikdy nefungují, jak mají,“ říká Američan Justin Schlesinger, jeden z vlastníků muzea a zároveň potomků těch, kteří dům postavili.
Podle něj bývají také na schodech slyšet kroky, i když tam nikdo prokazatelně není. V jednu dobu se tam také každou noc spouštěl nově nainstalovaný poplašný systém.
Dodnes se nepodařilo zjistit, co to způsobovalo a rady si s tím neví ani firma, která systém dodala. „Pokud existují věci, jako jsou duchové, tohle je pro ně logické místo,“ dodává.
A o svých slovech se před časem přesvědčil, když do Fairbanksova domu doraží skupina lovců duchů z Atlanty známá pod zkratkou TAPS. Co se jejím členům podařilo zjistit?
Přichází lovci duchů
Prastarý Fairbanksův dům je nebývale živý. Tentokrát se v něm však neprocházejí turisté, ale přivolaní lovci duchů.
Justin Schlesinger jim ukazuje veškeré prostory, popisuje spletitou historii a upozorňuje, že mnozí návštěvníci si stěžují mimo jiné také na to, že se jim v domě zničehonic vybíjí baterie mobilních telefonů, fotoaparátů a kamer. Není na co čekat.
Paranormální vyšetřovatelé si vybalují vybavení a instalují ho prakticky ve všech místnostech – infrakamery, audiorekordéry, záznamníky tzv. EVP – elektronického hlasu. Za okny se stmívá a členové týmu ulehají do spacáků v jedné místnosti domu.
V tajuplném sídle nakonec stráví celou noc, během které provádí všemožná měření a snaží se zaznamenat veškeré neobvyklé jevy. Někteří z nich později označí právě toto vyšetřování za jedno z nejintenzivnějších ve své kariéře.
Náročná noc
Během několika hodin strávených ve Fairbanksově domě na členy týmu čekají podivné zvuky i nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Divoká noc potká i zmíněného Justina Schlesingera.
Ten v jednu chvíli zjišťuje, že se jeho mobilní telefon sám od sebe vypnul, načež z něho začal vycházet strašidelný zvuk připomínající hraní varhan. „Nevím jestli jsem byl vyloženě vyděšený. Možná spíše překvapený a zmatený,“ říká muž později novinářům.
sami lovci duchů pořižují několik zajímavých nahrávek, na kterých jsou údajně slyšet zvuky dětí. Kromě toho se členové TAPS setkávají s podivným klepáním a dalšími zvuky, které se nedaří jednoznačně identifikovat.
„Můj závěr je takový, že v tom domě definitivně probíhá nějaká paranormální aktivita,“ říká vedoucí týmu Traci Boiselle. Měli by se tedy turisté mířící do tohoto domu obávat?
Je za vším kletba?
Teorií o tom, co se v prastarém domě odehrává, je víc. Samotní lovci duchů z týmu TAPS tvrdí, že jde s největší pravděpodobností o duchy celé řady zesnulých členů rodinného klanu, která dům už po staletí vlastní.
Prý se dost možná snaží kontaktovat svého příbuzného, což je důvod, proč je svědkem všech paranormálních jevů nejčastěji právě Justin Schlesinger.
Další možností podle lovců duchů je, že je dům skutečně prokletý a že k tomu došlo v momentu oné krvavé vraždy na začátku 19. století.
Mrtví strašící v jednotlivých místnostech pak mohou být dušemi lidí spojených s vraždou nebo dušemi rodinných příslušníků, kteří zemřeli později a které tam kletba vězní. Jisté však není nic.
Paranormálním vyšetřovatelům se prý nepodařilo navázat přímý kontakt a zjistit, kdo se za vším skrývá. Vnesou do všeho světlo další očekávaná vyšetřování?
(Foto: wikimedia.org, flickr.com)