Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
7 historických omylů světové vědy: Čemu tehdejší chytré mozky věřily?

I velcí filozofové, astronomové a badatelé v dějinách byli jen lidmi, kteří se někdy dopouštěli pochybení. Jakým bludům v minulosti vědci věřili? A co o těchto skutečnostech víme dnes?

1. Atom, nejmenší částice hmoty

Lidé si dlouho mysleli, že nejmenší částicí hmoty je atom. Označení pochází z řečtiny a odkazuje na „dále nedělitelné částice“. Vymyslel ho řecký filozof Démokritos v 5. století př. n. l.

Podle jeho teorie, nazývané atomismus, nelze hmotu dělit donekonečna, neboť na nejnižší úrovni existují částice, atomy, které již dále rozdělit není možné. Tuto teorii hájil ještě na začátku 19. století britský chemik John Dalton (1766–1844).

Ovšem už roku 1897 ji vyvrátil anglický fyzik J. J. Thomson (1856–1940), který objevil elektron, tedy první subatomární částici.

Proton, neutron a ti další

Na počátku 20. století pak zakladatel jaderné fyziky Ernest Rutherford (1871–1937) přišel s teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra. Jádro atomu vodíku je pak nejjednodušším jádrem, skládajícím se z jediné částice – protonu.

V roce 1932 následně Brit James Chadwik (1891–1974) objevil neutron, který se v jádře nachází spolu s protonem. Dnes již tedy víme, že v atomovém jádře jsou protony a neutrony, jež se dále skládají z kvarků.

Je mezi nimi silná jaderná vazba, kterou zprostředkovávají gluony. Elektrony obíhají kolem jádra a jsou k němu vázány elektromagnetickou silou, jež zprostředkovávají fotony.

S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.
S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.

2. Země je střed vesmíru

S myšlenkou geocentrismu, tedy názorem, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní, přišel antický filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.). Vycházel přitom nikoli z filozofické nutnosti, ale z fyzikálních procesů.

Podle něho země a voda představovaly těžké živly, které klesaly do středu kosmu, zatímco lehké živly, tedy oheň a vzduch, stoupaly nad ně. Proto byla (země)koule ideálním tělesem, které zajišťovalo, že vše těžké se dostalo do středu.

Nemotorná a oběhu neschopná Země tak musela být středem, kolem kterého se pohybovala ostatní nebeská tělesa.

Revolucionář Koperník

Na Aristotelovy myšlenky navázal astronom Klaudios Ptolemaios (100–168). Jeho spisy shrnující starověkou astronomii, astrologii a geografii byly autoritativními zdroji až do novověku.

Zpochybnit teorii geocentrismu se podařilo až astronomu Mikuláši Koperníkovi (1473–1543), který roku 1532 vydal svůj spis O obězích nebeských sfér, ve kterém do středu vesmíru umístil Slunce. Nahradil geocentrismus heliocentrismem a rozpoutal vědeckou revoluci.

Na něj navázal Dán Tycho de Brahe (1546–1601), který působil na císařském dvoře v Praze a poprvé použil termín oběžných drah planet.

O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.
O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.

Zakažte je, upalte je, zničte je

Německý astrolog Johannes Kepler (1571–1630) pak nahradil kruhové pohyby těles eliptickými drahami a vytvořil matematický popis Koperníkových myšlenek.

Další významný astronom, Ital Galileo Galilei (1564–1642), svými pozorováními dokázal, že neexistuje rozdíl mezi pozemskou fyzikou a tou týkající se nebeských těles.

Astronomické teorie Keplera a Galilea sjednotil svojí gravitační teorií anglický fyzik Isaac Newton (1642–1727). Církev považovala tyto revoluční myšlenky za ohrožující, a proto se astronomů (a jejich děl) zbavovala jako nepohodlných kacířů. Marně, pravda si své místo na slunci našla.

3. Těžší předměty padají k zemi rychleji

Tomu věřil jak antický filozof Aristoteles, tak renesanční všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519) a někteří lidé si to možná myslí i dnes.

Až italský astronom a fyzik Galileo Galilei v 17. století dokázal, že pokud si odmyslíme odpor vzduchu, padají všechna tělesa volným pádem stejně rychle bez ohledu na svoji hmotnost.

Podle legendy na to měl Galilei přijít tak, že shazoval různé předměty z šikmé věže v Pise a zaznamenával si, za jak dlouho dopadnou na zem.

Na volný pád s padostrojem

Ve skutečnosti byl Galilei průkopníkem užívání kvantitativních experimentů, které se ovšem snažil matematicky analyzovat. Přispěl tak k odmítnutí slepé důvěry k autoritám, zejména k církvi, a také k myšlenkám jiných myslitelů.

Zasloužil se tak o oddělení vědy od filozofie a náboženství. K dokázání svých myšlenek o zrychlení padajících těles sestrojil důmyslné zařízení označované jako padostroj.

Přesnost jeho experimentů vyvolala pochybnosti o tom, zda byl ve své době vůbec schopen jí dosáhnout a nevypomohl si matematickými výpočty, nakonec se však pochyby ukázaly jako neopodstatněné.

4. Elementem je flogiston

V roce 1667 publikoval tzv. flogistonovou teorii německý alchymista Johann Joachim Becher (1635–1682). Zpopularizoval ji pak německý lékař a chemik Georg Stahl (1659–1734).

Podle ní měl vedle čtyř základních živlů, tedy ohně, vzduchu, země a vody, existovat ještě jeden element, který dostal jméno flogiston. Měl způsobovat hoření látek, během kterého se tyto flogistonu zbavovaly. Na vzduchu hořící látky pak teorie považovala za velmi bohaté na flogiston.

Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.
Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.

Vše hoří díky flogistonu

Naopak rychlé zastavení spalování ve vzduchotěsném prostředí bylo vnímáno jako jasný důkaz toho, že vzduch může absorbovat jen určité množství flogistonu. Dýchání živočichů pak bylo vysvětlováno jako proces vylučování flogistonu z jejich těl.

Právě proto, že „vysvětlovala“ nejen hoření, ale také metabolismus živých tvorů, si teorie udržela řadu stoupenců dlouhých 100 let.

Definitivně ji vyvrátil až na konci 18. století francouzský chemik Antoine Lavoisier (1743–1794), který hoření a korozi kovů vysvětlil jako oxidaci.

5. Krev v těle obíhá díky játrům

Už antický lékař Alkmaión z Krotónu (6. století př. n. l.) prováděl pitvy zvířat. Díky tomu se mu podařilo vyvrátit některé teorie, kterým učenci ve starověkém Řecku věřili. Třeba, že centrem mysli není srdce, ale mozek.

Zabýval se také tepnami, ale protože zkoumal mrtvá těla, kterými neproudila krev, mylně naznal, že slouží k rozvodu vzduchu po těle. Myslel si také, že krev naplňuje tělo pouze během dne, kdežto v noci se stahuje z povrchu těla do cév. Když vymizí úplně, člověk zemře.

Tepny vedou vzduch a srdce zahřívá tělo

Až o čtyři století později slavný antický lékař Galén (129–200/216) správně rozpoznal, že tepny slouží k rozvodu krve po těle. Chybně však určil, že motorem, který krev rozvádí, není srdce, ale játra. Srdce podle něj rozvádělo po organismu teplo.

Protože Galénovy názory přetrvaly přes středověké až po renesanční lékařství, byl stejného názoru i Leonardo da Vinci. Až roku 1628 publikoval své dílo anglický lékař William Harvey (1578–1657), který správně určil, že: „krev bez přestání proudí a obíhá dokola, a to v důsledku tlukotu srdce“.

Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.
Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.

6. Země vznikla roku 4004 před Kristem

Irský biskup James Ussher (1581–1656) určil, na základě součtu věku biblických postav, délky vlád biblických králů a historických události, že Země byla stvořena 23. října roku 4004 před narozením Krista.

Tato biblická víra o stáří naší planety přetrvala až do období renesance. Snahu stanovit stáří Země měly samozřejmě i starověké kultury. Babylónský učenec Béróssos například ve 3. tisíciletí př. n. l.

určil, na základě záznamů o jejich panování, že sumerští panovníci vládli dlouhých 432 tisíc let.

Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.
Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.

Chladnoucí kovová kulička

Peršané usuzovali, že svět vznikl 12 000 let před tím, než se oni sami objevili v dějinách, indičtí filozofové se zase domnívali, že Země je věčná.

O vědečtější přístup se pokusil v 18. století francouzský antropolog Benoît de Maillet (1656–1738), podle kterého trvalo 2 miliardy let, než klesla voda pokrývající celý povrch planety na její tehdejší úroveň.

Naopak přírodovědec Georges-Louis Leclerc (1707–1788) dospěl na základě zkoumání chladnutí kovové kuličky k závěru, že Země vznikla před 75 000 lety.

Jak staré jsou nejstarší horniny na planetě?

Wiliam Thompson (1824–1907) alias Lord Kelvin si myslel, že Země byla kdysi žhavá jako Slunce a její chladnutí trvalo 20–400 milionů let.

Oproti tomu německý fyzik Hermann von Helmholtz (1821–1894) se stáří Země snažil odvodit od chladnutí Slunce a odhadl ho na 22 milionů let. Vznikly ještě další snahy o určení stáří naší planety.

V současnosti se vědci domnívají, že je Země stará 4,56 miliardy let, což změřili pomocí radiometrické analýzy nejstarších hornin na planetě.

7. Vrah se pozná podle tvaru lebky

Roku 1786 založil rakouský lékař, anatom a patolog Franz Joseph Gall (1758–1828) obor, jež dával do souvislosti tvar lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy. Jeho žák pak pro něj zavedl roku 1805 termín frenologie.

K poznatkům Gall došel na základě empirického zkoumání chování trestanců a chovanců blázinců. V Německu byla frenologie na základě podnětu církevních představitelů roku 1802 zakázána, stihla se však rozšířit do Francie a Itálie.

Dobrá paměť, silná vůle či slabá morálka

Frenologie vycházela z toho, že mozek je orgánem mysli, přičemž vlohy jsou vrozené a každé z nich přísluší oblast na povrchu mozku, přičemž velikost této oblasti svědčí o míře nadání pro tuto vlohu.

Velikosti této oblasti mozku pak odpovídá vnější tvar lebky, na jehož základě tedy mohou být tyto vlohy zvenčí posuzovány.

Dalo se tak tedy odhadnout, jakou má který člověk vůli, paměť, morálku, odvahu či intelekt, a také poznat, zda je člověk počestný, či třeba vrah.

Je to pseudověda!

Už v roce 1843 označil francouzský fyziolog François Megendie (1783–1855) frenologií za pseudovědu.

Nicméně objev řečového centra v mozku, kterého dosáhl francouzský chirurg Paul Broca (1824–1880) v roce 1861, podpořil předpoklad frenologie o existenci lokalizovaných mozkových funkcí.

Na počátku 20. století pak byla frenologie již definitivně zavržena jako pseudověda. Některé poznatky, ke kterým došel její zakladatel F. J. Gall, však převzala moderní neurologie a rozvinula je.

Šlo především o rozdělení funkcí mezi šedou a bílou mozkovou hmotu a koncept funkční specializace jednotlivých oblastí mozku.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Znali husité jen spěch, hlad a modlení?
Husitský sněm rozhodl o dalším válečném podniku. Každý, kdo s kališníky sympatizuje, se má zapojit. Za ideály husitů tak bojují vznešení páni, nižší šlechticové, měšťané i chudáci. Zatímco dříve byla zemská hotovost svolávána na dobu určitou, se vznikem polních vojsk je tu rázem permanentní armáda.   Šlechta formuje jízdní oddíly těžkooděnců, ale jádrem husitských vojsk […]
Nejzáhadnější rytina všech dob: Lze Melancholii vůbec rozluštit?
Rok 1514 je v životě německého renesančního umělce Albrechta Dürera nesmírně krutý. Umírá mu jeho milovaná matka. „Smutek, který jsem kvůli ní cítil, se nedá ani popsat,“ zaznamenává si tehdy. A pak stvoří Melancholii I, mědiryt zhruba ve formátu A4, který dodnes mate historiky umění.   Podle znalce renesančních umělců Giorgia Vasariho (1511–1574) Dürerova Melancholie […]
Bohuslav Martinů strávil dětství na věži
V těsné blízkosti bytu duní ohlušující věžní zvony. Uloženo v zásuvce prádelníku si tu ale tiše a spokojeně pobrukuje malé dítě, kterému je předurčeno stát se jedním z největších českých hudebních skladatelů v dějinách.   Když 8. prosince 1890, právě ve svátek Panny Marie, vyzvánějí zvony na věži poličského kostela sv. Jakuba, nemohou obyvatelé města o 36 […]
Katedrálu zachránil potápěč
Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé 170 metrů s klenbou, tyčící se do výše 24 metrů, se objevují trhliny.   K vyboulenému zdivu se přidávají uvolněné a padající kameny a celá budova se naklání…„Základy v měkké zemi nejsou vybudovány dostatečně pevně,“ […]
Zajímavosti
Hlasitý spánek nás trápí už tisíce let!
Z ložnice starých Egypťanů se ozývá zvuk motorové pily. Kde ji vzali před 3500 lety? Samozřejmě to není pila, to jen muž hrozivě chrápe! Když ženě dojde trpělivost, vyběhne před dům, utrhne větvičku tymiánu a začne s ní mávat své drahé polovičce kolem nosu. Pomůže to?   Z egyptských lékařských papyrů dobře víme, že noční […]
Chrám, kde vládnou krysy
Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si tu užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ve státě Rádžastán zase chovají v úctě krysy!   Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát někdy mezi 14. a 16. stoletím. V té době je Karni Mata ještě smrtelnice […]
Hřbitov se zkříženým hnáty: Piráti najdou věčný klid u Madagaskaru!
Ostrov Svaté Marie platí za zapomenutý kout planety. Madagaskarská končina prožívá zlatý věk na přelomu 17. a 18. století, kdy se tamní zátoky stávají výtečným úkrytem pro piráty. Zřídí si tu dokonce i svůj vlastní hřbitov!   O ráji bukanýrů a korzárů se poprvé zmíní anglický pirát Adam Baldridge, který během roku 1691 zvedá kotvy […]
Vzkříšení pratura: Z vyhynulého zvířete se stane poklad
Toto mohutné zvíře s impozantními rohy je zobrazeno na pravěkých jeskynních malbách či petroglyfech a jeho podoba je otisknuta také ve figurkách z doby bronzové…Objevuje se na starověkých egyptských reliéfech a v náboženstvích starověkého Blízkého východu symbolizuje sexuální potenci, sílu i zdatnost.   Jeho rohy se používají jako součást obětních darů, trofeje i nádoby na […]
Záhady a napětí
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
Chavín, archeologické naleziště v peruánských Andách, dává jméno kultuře, jež se rozvíjí mezi 15. a 5. stoletím př. n. l. Toto místo je významným náboženským a kulturním centrem, které přitahuje lidi z širokého okolí. Chavín je jedním z nejstarších a nejznámějších předkolumbovských nalezišť, proslulé svým uměním a architekturou. Docházelo právě zde k odhalování budoucnosti světa?   […]
Tuhý kořínek vyhynulé šelmy: Mohl v Africe přežít prastarý druh medvěda?
Odskočit si z tuniské pláže do blízkého okolí a natrefit na medvěda? Zní to možná úsměvně, ale medvědi se v této části Afriky hojně vyskytovali, a to ještě relativně nedávno. Medvěd atlaský byl dobře znám například Římanům, kteří tuto šelmu rádi využívali při gladiátorských zápasech. Kam se však tento druh medvěda v proudu času ztratil? Může stále někde […]
Zjevení Panny Marie v Litmanové: Staly se mladé dívky svědky zázraku, nebo obětí klamu?
Že zázraky neexistují? A co když ano? Jeden takový se mohl stát v roce 1990 na sousedním Slovensku. Dvě mladé dívky si tehdy nedaleko obce Litmanové užívaly bezstarostných her, když v tom se jim zjevila samotná Panna Maria Neposkvrněné Čistoty. Od té doby se hora Zvir stala nejmladším poutním místem.   První zjevení se mělo […]
Na bolest i proti depresím: Mohou magnety léčit?
Mnozí ji považují za přeceňovaný experiment, který má daleko menší výsledky, než jak je prezentováno. Jiní však vidí v takzvané magnetoterapii pozoruhodnou alternativní léčbu, která může pomoci s řadou tělesných i psychických neduhů. Jak to tedy je? Má smysl léčbu s pomocí magnetů absolvovat?   Léčitel v orientálně vypadajícím rouchu si zamyšleně prohlíží zranění, které malé děvčátko […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Strefoval se vévoda perem do pařížské smetánky?
historyplus.cz
Strefoval se vévoda perem do pařížské smetánky?
V politice ani na bitevních polích velkých vítězství nedosáhl. A během povstání Frondy vévoda Rochefoucauld málem zemřel! Když se uzdraví, rapidně změní svůj život. Stává se mistrem hořkých postřehů o slabostech společnosti, jimiž se proslaví po celé Evropě! Pochází ze starobylé šlechtické rodiny. Vévoda François de La Rochefoucauld (1613–1680) se narodil v Paříži, získá vzdělání
Hrady a zámky v zimě nespí!
epochanacestach.cz
Hrady a zámky v zimě nespí!
Zmýlená neplatí. Všechny hrady a zámky v zimě zavřeno nemají. Co se tedy vydat třeba na tyto? Hrad Rožmberk (úvodní foto) Cenné sbírky zbraní, nábytku, porcelánu a obrazů, mimo jiné i portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se tu dle pověstí zjevuje, je spolu s věží Jakobínka, prostory katovny a muzeem hrdelního soudnictví, součástí expozice, kterou
Ze zášti prozradila moje dávné tajemství
skutecnepribehy.cz
Ze zášti prozradila moje dávné tajemství
Ta mrcha si počkala na třídní sraz a tam to pěkně všem řekla. Podrobně a bohužel pravdivě. Porušila tím slib, že bude mlčet, výměnou za peníze a byt, který jsem jí tehdy přenechala! Třídní srazy a vůbec všelijaké ty sedánky s bývalými spolužáky, kolegy či známými, mi byly odjakživa protivné. A to je ještě dost slabé slovo. Můj
Tradiční zelníky
tisicereceptu.cz
Tradiční zelníky
Jednoduchý recept z levných a dostupných druhů zeleniny – brambor a zelí. Doplnit je můžete špenátem, jogurtovým dipem nebo zeleninovým salátem. Potřebujete 500 g brambor 250 g kysaného zelí 1
Ukládání s vytříbenou elegancí
rezidenceonline.cz
Ukládání s vytříbenou elegancí
Komody, skříně i šatny, jež v obytném prostoru sehrávají nezastupitelnou roli z pohledu praktického mobiliáře, jsou i významným estetickým doplňkem interiéru. Přestože jejich prvotním posláním je věci především skrývat za neprůhlednými dvířky z různých materiálů, k nimž patří především dřevo v různé povrchové úpravě, v posledních letech se objevují i efektní designové prvky s vysokým
Ötzi: Chrání tělo pravěkého muže tajemná kletba?
enigmaplus.cz
Ötzi: Chrání tělo pravěkého muže tajemná kletba?
Když se manželé Simonovi 19. září 1991 vracejí z horské túry, všimnou si, že z ledu trčí lidská hlava a ramena. Nejprve se domnívají, že jde o nějakého ztraceného horolezce, který tu zahynul. Čas od č
Pro tentokrát mu Kohoutová odpustila?
nasehvezdy.cz
Pro tentokrát mu Kohoutová odpustila?
Porodila druhé dítě, pořídila nový byt, pustila se do jeho rekonstrukce a zdálo se, že je herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina na tohle všechno sama. Není to tak dávno, co se sp
Tomáš Jungwirth získal Národní cenu Česká hlava za výzkum spintroniky
21stoleti.cz
Tomáš Jungwirth získal Národní cenu Česká hlava za výzkum spintroniky
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, výv
Zažijte zimní kouzlo v průhledných iglú s 360° výhledem na Prahu
iluxus.cz
Zažijte zimní kouzlo v průhledných iglú s 360° výhledem na Prahu
Pytloun Sky Bar & Restaurant Prague, situovaný na střešních terasách hotelu Pytloun Boutique Hotel Prague na Václavském náměstí, přichází i letos od listopadu s oblíbeným konceptem posezení ve vyh
Tradiční anglická
nejsemsama.cz
Tradiční anglická
Kdo chce v Anglii dobře jíst, musí třikrát denně snídat, pravil anglický dramatik W. S. Maugham. Jak ale na to? Ingredience na 2 porce: ● 4 kvalitní vepřové klobásky ● 400 g bílých fazolí v rajčatové omáčce ● 2 vejce ● 4 plátky anglické slaniny ● 4 žampiony ● větvička cherry rajčátek ● 100 g žampionů ● olivový olej ● toustový chléb Postup: Fazole vlijte i
Nelehké osudy obrozenců: Otec živící početnou rodinu, koktavý jazykovědec a abbé se záchvaty zuřivosti
epochaplus.cz
Nelehké osudy obrozenců: Otec živící početnou rodinu, koktavý jazykovědec a abbé se záchvaty zuřivosti
Čeští obrozenci to v minulosti neměli jednoduché. Mnozí se potýkali s velkou nepřízní osudu. Přesto se mu dokázali postavit. Jací byli doopravdy? Přinášíme zajímavosti o nich, které v hodinách češtiny většinou nedozvíte. V roce 1793 se František Martin Pelcl (1734–1801) stává prvním profesorem českého jazyka na Pražské univerzitě. Ačkoliv patří k zapáleným vlastencům, snaha získat profesuru nejprve historie, kde neuspěl,
Potřebujete pečovatelskou službu?
panidomu.cz
Potřebujete pečovatelskou službu?
Někdy stačí, že přijde třeba úraz nebo na vaše blízké dolehne věk a nemoci a tolik by chtěli zůstat doma. Jenže i když se snažíte pomoci, už je to nad vaše síly. To je přesně ta chvíle, kdy byste se měli o pečovatelskou službu začít zajímat. Nemusíte se stydět. Vždyť službu využívají desetitisíce lidí. A
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz