Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
7 historických omylů světové vědy: Čemu tehdejší chytré mozky věřily?

I velcí filozofové, astronomové a badatelé v dějinách byli jen lidmi, kteří se někdy dopouštěli pochybení. Jakým bludům v minulosti vědci věřili? A co o těchto skutečnostech víme dnes?

1. Atom, nejmenší částice hmoty

Lidé si dlouho mysleli, že nejmenší částicí hmoty je atom. Označení pochází z řečtiny a odkazuje na „dále nedělitelné částice“. Vymyslel ho řecký filozof Démokritos v 5. století př. n. l.

Podle jeho teorie, nazývané atomismus, nelze hmotu dělit donekonečna, neboť na nejnižší úrovni existují částice, atomy, které již dále rozdělit není možné. Tuto teorii hájil ještě na začátku 19. století britský chemik John Dalton (1766–1844).

Ovšem už roku 1897 ji vyvrátil anglický fyzik J. J. Thomson (1856–1940), který objevil elektron, tedy první subatomární částici.

Proton, neutron a ti další

Na počátku 20. století pak zakladatel jaderné fyziky Ernest Rutherford (1871–1937) přišel s teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra. Jádro atomu vodíku je pak nejjednodušším jádrem, skládajícím se z jediné částice – protonu.

V roce 1932 následně Brit James Chadwik (1891–1974) objevil neutron, který se v jádře nachází spolu s protonem. Dnes již tedy víme, že v atomovém jádře jsou protony a neutrony, jež se dále skládají z kvarků.

Je mezi nimi silná jaderná vazba, kterou zprostředkovávají gluony. Elektrony obíhají kolem jádra a jsou k němu vázány elektromagnetickou silou, jež zprostředkovávají fotony.

S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.
S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.

2. Země je střed vesmíru

S myšlenkou geocentrismu, tedy názorem, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní, přišel antický filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.). Vycházel přitom nikoli z filozofické nutnosti, ale z fyzikálních procesů.

Podle něho země a voda představovaly těžké živly, které klesaly do středu kosmu, zatímco lehké živly, tedy oheň a vzduch, stoupaly nad ně. Proto byla (země)koule ideálním tělesem, které zajišťovalo, že vše těžké se dostalo do středu.

Nemotorná a oběhu neschopná Země tak musela být středem, kolem kterého se pohybovala ostatní nebeská tělesa.

Revolucionář Koperník

Na Aristotelovy myšlenky navázal astronom Klaudios Ptolemaios (100–168). Jeho spisy shrnující starověkou astronomii, astrologii a geografii byly autoritativními zdroji až do novověku.

Zpochybnit teorii geocentrismu se podařilo až astronomu Mikuláši Koperníkovi (1473–1543), který roku 1532 vydal svůj spis O obězích nebeských sfér, ve kterém do středu vesmíru umístil Slunce. Nahradil geocentrismus heliocentrismem a rozpoutal vědeckou revoluci.

Na něj navázal Dán Tycho de Brahe (1546–1601), který působil na císařském dvoře v Praze a poprvé použil termín oběžných drah planet.

O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.
O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.

Zakažte je, upalte je, zničte je

Německý astrolog Johannes Kepler (1571–1630) pak nahradil kruhové pohyby těles eliptickými drahami a vytvořil matematický popis Koperníkových myšlenek.

Další významný astronom, Ital Galileo Galilei (1564–1642), svými pozorováními dokázal, že neexistuje rozdíl mezi pozemskou fyzikou a tou týkající se nebeských těles.

Astronomické teorie Keplera a Galilea sjednotil svojí gravitační teorií anglický fyzik Isaac Newton (1642–1727). Církev považovala tyto revoluční myšlenky za ohrožující, a proto se astronomů (a jejich děl) zbavovala jako nepohodlných kacířů. Marně, pravda si své místo na slunci našla.

3. Těžší předměty padají k zemi rychleji

Tomu věřil jak antický filozof Aristoteles, tak renesanční všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519) a někteří lidé si to možná myslí i dnes.

Až italský astronom a fyzik Galileo Galilei v 17. století dokázal, že pokud si odmyslíme odpor vzduchu, padají všechna tělesa volným pádem stejně rychle bez ohledu na svoji hmotnost.

Podle legendy na to měl Galilei přijít tak, že shazoval různé předměty z šikmé věže v Pise a zaznamenával si, za jak dlouho dopadnou na zem.

Na volný pád s padostrojem

Ve skutečnosti byl Galilei průkopníkem užívání kvantitativních experimentů, které se ovšem snažil matematicky analyzovat. Přispěl tak k odmítnutí slepé důvěry k autoritám, zejména k církvi, a také k myšlenkám jiných myslitelů.

Zasloužil se tak o oddělení vědy od filozofie a náboženství. K dokázání svých myšlenek o zrychlení padajících těles sestrojil důmyslné zařízení označované jako padostroj.

Přesnost jeho experimentů vyvolala pochybnosti o tom, zda byl ve své době vůbec schopen jí dosáhnout a nevypomohl si matematickými výpočty, nakonec se však pochyby ukázaly jako neopodstatněné.

4. Elementem je flogiston

V roce 1667 publikoval tzv. flogistonovou teorii německý alchymista Johann Joachim Becher (1635–1682). Zpopularizoval ji pak německý lékař a chemik Georg Stahl (1659–1734).

Podle ní měl vedle čtyř základních živlů, tedy ohně, vzduchu, země a vody, existovat ještě jeden element, který dostal jméno flogiston. Měl způsobovat hoření látek, během kterého se tyto flogistonu zbavovaly. Na vzduchu hořící látky pak teorie považovala za velmi bohaté na flogiston.

Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.
Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.

Vše hoří díky flogistonu

Naopak rychlé zastavení spalování ve vzduchotěsném prostředí bylo vnímáno jako jasný důkaz toho, že vzduch může absorbovat jen určité množství flogistonu. Dýchání živočichů pak bylo vysvětlováno jako proces vylučování flogistonu z jejich těl.

Právě proto, že „vysvětlovala“ nejen hoření, ale také metabolismus živých tvorů, si teorie udržela řadu stoupenců dlouhých 100 let.

Definitivně ji vyvrátil až na konci 18. století francouzský chemik Antoine Lavoisier (1743–1794), který hoření a korozi kovů vysvětlil jako oxidaci.

5. Krev v těle obíhá díky játrům

Už antický lékař Alkmaión z Krotónu (6. století př. n. l.) prováděl pitvy zvířat. Díky tomu se mu podařilo vyvrátit některé teorie, kterým učenci ve starověkém Řecku věřili. Třeba, že centrem mysli není srdce, ale mozek.

Zabýval se také tepnami, ale protože zkoumal mrtvá těla, kterými neproudila krev, mylně naznal, že slouží k rozvodu vzduchu po těle. Myslel si také, že krev naplňuje tělo pouze během dne, kdežto v noci se stahuje z povrchu těla do cév. Když vymizí úplně, člověk zemře.

Tepny vedou vzduch a srdce zahřívá tělo

Až o čtyři století později slavný antický lékař Galén (129–200/216) správně rozpoznal, že tepny slouží k rozvodu krve po těle. Chybně však určil, že motorem, který krev rozvádí, není srdce, ale játra. Srdce podle něj rozvádělo po organismu teplo.

Protože Galénovy názory přetrvaly přes středověké až po renesanční lékařství, byl stejného názoru i Leonardo da Vinci. Až roku 1628 publikoval své dílo anglický lékař William Harvey (1578–1657), který správně určil, že: „krev bez přestání proudí a obíhá dokola, a to v důsledku tlukotu srdce“.

Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.
Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.

6. Země vznikla roku 4004 před Kristem

Irský biskup James Ussher (1581–1656) určil, na základě součtu věku biblických postav, délky vlád biblických králů a historických události, že Země byla stvořena 23. října roku 4004 před narozením Krista.

Tato biblická víra o stáří naší planety přetrvala až do období renesance. Snahu stanovit stáří Země měly samozřejmě i starověké kultury. Babylónský učenec Béróssos například ve 3. tisíciletí př. n. l.

určil, na základě záznamů o jejich panování, že sumerští panovníci vládli dlouhých 432 tisíc let.

Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.
Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.

Chladnoucí kovová kulička

Peršané usuzovali, že svět vznikl 12 000 let před tím, než se oni sami objevili v dějinách, indičtí filozofové se zase domnívali, že Země je věčná.

O vědečtější přístup se pokusil v 18. století francouzský antropolog Benoît de Maillet (1656–1738), podle kterého trvalo 2 miliardy let, než klesla voda pokrývající celý povrch planety na její tehdejší úroveň.

Naopak přírodovědec Georges-Louis Leclerc (1707–1788) dospěl na základě zkoumání chladnutí kovové kuličky k závěru, že Země vznikla před 75 000 lety.

Jak staré jsou nejstarší horniny na planetě?

Wiliam Thompson (1824–1907) alias Lord Kelvin si myslel, že Země byla kdysi žhavá jako Slunce a její chladnutí trvalo 20–400 milionů let.

Oproti tomu německý fyzik Hermann von Helmholtz (1821–1894) se stáří Země snažil odvodit od chladnutí Slunce a odhadl ho na 22 milionů let. Vznikly ještě další snahy o určení stáří naší planety.

V současnosti se vědci domnívají, že je Země stará 4,56 miliardy let, což změřili pomocí radiometrické analýzy nejstarších hornin na planetě.

7. Vrah se pozná podle tvaru lebky

Roku 1786 založil rakouský lékař, anatom a patolog Franz Joseph Gall (1758–1828) obor, jež dával do souvislosti tvar lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy. Jeho žák pak pro něj zavedl roku 1805 termín frenologie.

K poznatkům Gall došel na základě empirického zkoumání chování trestanců a chovanců blázinců. V Německu byla frenologie na základě podnětu církevních představitelů roku 1802 zakázána, stihla se však rozšířit do Francie a Itálie.

Dobrá paměť, silná vůle či slabá morálka

Frenologie vycházela z toho, že mozek je orgánem mysli, přičemž vlohy jsou vrozené a každé z nich přísluší oblast na povrchu mozku, přičemž velikost této oblasti svědčí o míře nadání pro tuto vlohu.

Velikosti této oblasti mozku pak odpovídá vnější tvar lebky, na jehož základě tedy mohou být tyto vlohy zvenčí posuzovány.

Dalo se tak tedy odhadnout, jakou má který člověk vůli, paměť, morálku, odvahu či intelekt, a také poznat, zda je člověk počestný, či třeba vrah.

Je to pseudověda!

Už v roce 1843 označil francouzský fyziolog François Megendie (1783–1855) frenologií za pseudovědu.

Nicméně objev řečového centra v mozku, kterého dosáhl francouzský chirurg Paul Broca (1824–1880) v roce 1861, podpořil předpoklad frenologie o existenci lokalizovaných mozkových funkcí.

Na počátku 20. století pak byla frenologie již definitivně zavržena jako pseudověda. Některé poznatky, ke kterým došel její zakladatel F. J. Gall, však převzala moderní neurologie a rozvinula je.

Šlo především o rozdělení funkcí mezi šedou a bílou mozkovou hmotu a koncept funkční specializace jednotlivých oblastí mozku.

reklama
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
reklama
Historie
Panenka Barbie nesměla být krásná
Nejslavnější panence světa je 66 let a její cesta na trh byla mimořádně obtížná. Nikdo v úspěch panenky s dospělými tvary nevěřil.   Americká podnikatelka Ruth Handlerová (1916–2002) je spolu se svým manželem Elliotem (1916–2011) spoluvlastnicí nadějně se rozvíjející hračkářské firmy Mattel a přináší do společnosti ženský pohled. Rychle si povšimne, že zatímco autíček, stavebnic a figurek […]
Vlastenec Kinský s Marií Terezií nepohnul
Moderně uvažující politik, který předběhl svou dobu, český vlastenec, zároveň ale temperamentní až prchlivý muž. Takový je Filip Josef Kinský, jeden z nejbližších poradců Marie Terezie.   Pokud jsou k úspěšnému výkonu politické funkce třeba patřičné geny, má Filip Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1700–1749) o budoucnost postaráno. Jeho otcem totiž není nikdo jiný než Václav Norbert […]
Hvězda fotoreportéra se zrodila z podvodu
Kulky mu sviští kolem hlavy a i on mačká spoušť. Nikoli však na zbrani, ale u svého fotoaparátu. Válečný fotograf Robert Capa je vždy tam, kde se něco děje…   Jeho rodným městem je Budapešť. Kdyby měl pokračovat v rodinných tradicích, nejspíš by pracoval v oděvním obchodě své matky. Doba však mladému, svobodomyslnému člověku nepřeje. […]
Byla Trajánova tržnice prvním obchodním centrem světa?
V centru Říma na dohled od Kolosea se tyčí podivuhodná stavba. Jde o Trajánovu tržnici, jež je součástí stejnojmenného fóra.   Mezi římskými vrcholky Kvirinálem a Kapitolem panuje čilý ruch. Skupiny dělníků zde postupně odstraňují velké množství zeminy. Píše se rok 107, když na místě vzniká „poslední a nejnádhernější ze všech císařských fór“, jak píše německá […]
Zajímavosti
Potpourri: Květinový záhon v misce
Krásu a vůni květin si už naši předkové chtějí přenést do svých domovů a zachovat ji co nejdéle. A tak vymyslí proceduru, která jim v tom má pomoci.   Na lenošce se rozkošnicky usmívá krásná Madame de Pompadour (1721–1764). Francouzský král Ludvík XV. (1710–1774) rozepne masivní knoflíky kabátce a zhluboka se nadechne. Místností se line […]
Seymour Hersh: Hlídací pes demokracie
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí.   Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1937) dostane od svého známého zajímavý tip, […]
Řeka Eufrat: Je kolébka civilizace na pokraji zániku?
Před tisíci lety pomůže k rozvoji prvních zemědělských společností na světě a v Bibli je dokonce zmíněn jako jedna ze čtyř řek, které zavlažují zahradu Eden. I dnes jsou na něm závislé miliony lidí. Ale zdá se, že nemusí trvat dlouho a řeka Eufrat zcela vyschne…   Může se to zdát jako ironie osudu i […]
Burning Man: Festival plný divočiny odstartuje rozchod!
Za vším hledej ženu, podobně je na tom i týdenní americký festival Burning Man (Hořící muž). Hosté se sjíždějí do nevadské pouště na přelomu srpna a září, kdy se v USA slaví Svátek práce.   Larry Harvey (1948–2018) přemítá, jak se dostat z porozchodového splínu. Společně s pár kamarády postaví na Baker Beach v San Francisku dvoumetrovou sochu muže […]
Záhady a napětí
Od Bornea po Čínu: Existují bájné krokodýlí žáby?
Hluboko v džunglích Bornea a bažinách Číny se podle svědků ukrývá tvor, který odporuje veškeré logice. Obří žába s krokodýlí hlavou prý zvládne sežrat člověka. Pro domorodce je to pohroma, vědci zůstávají klidní: jsou to tvorové z legend, míní. Jenže svědectví přibývá a kryptozoologové hovoří o možném přežití pravěkého mastodonsaura!   Na severu Bornea, třetího […]
Děsivé pozadí filmu Nosferatu: Ožívá v něm mrtvý jazyk!
Horor Nosferatu amerického režiséra Roberta Eggerse přináší nejen návrat jednoho klasického filmového upíra, ale i něco mnohem tajemnějšího. Upírský hrabě Orlok v něm totiž hovoří jazykem, který zmizel ze zemského povrchu před více než 1500 lety! Jak se tvůrcům filmu podařilo znovu vdechnout život něčemu, co bylo již dávno mrtvé? A mělo to nějaký dopad na […]
Fascinující záhada hadí bohyně: Koho zobrazuje tajemná minojská soška?
Nedaleko krétského hlavního města Heráklion se nachází palác Knóssos, údajné útočiště bájného Minotaura, kterého zde nechal uvěznit krétský král Minos. Právě po něm byla pojmenována civilizace, která rozsáhlý komplex vybudovala. Ve 20. století byly v paláci nalezeny dvě sošky žen, světu známé jako hadí bohyně. O žádném hadím kultu v době Minojské civilizace se ale dodnes […]
Jakubovo osuárium: Jde o důkaz, že měl Ježíš rodinu?
V roce 2002 se na veřejnost dostává předmět, který by mohl být jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů souvisejících s křesťanstvím. Kamenná schránka na kosti, tzv. osuárium, nese nápis: „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“. Opravdu jde o důkaz existence Ježíšovy rodiny, nebo je to podvrh, který měl zvýšit cenu artefaktu?   Osuárium, které údajně pochází z […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
DS Automobiles a nadace Antoine de Saint Exupéry podpořily boj proti rakovině dětí
iluxus.cz
DS Automobiles a nadace Antoine de Saint Exupéry podpořily boj proti rakovině dětí
Kolekce DS 3 E-TENSE ANTOINE DE SAINT EXUPÉRY, inspirovaná autorovým lyrickým světem, vzdává hold mistrovskému dílu "Malý princ". Tento model je skutečnou pozvánkou k cestování a dokazuje, že nemusíte
Indická kuřecí korma
tisicereceptu.cz
Indická kuřecí korma
Tahle varianta tradiční indické omáčky je jemně pikantní a plná exotických chutí. Podávejte s plackami, rýží nebo těstovinami. Potřebujete 500 g kuřecího masa 20 g mandlí 25 g kokosové moučky
Chystá Dominika Gottová pomstu i své sestře?
nasehvezdy.cz
Chystá Dominika Gottová pomstu i své sestře?
Nejstarší dcera zpěváka Karla Gotta (†80) je na tom zle. Dominika (51) nevychází z domu, a živoří. A dává to za vinu nejen maceše, ale i sestře. Zatímco vdova Ivana Gottová (49) prý v tichosti podp
Bydlení v harmonii s přírodou
rezidenceonline.cz
Bydlení v harmonii s přírodou
Spojujícím prvkem vnitřních a vnějších prostor rezidence v Alto de Pinheiros je konstrukce z recyklovaného dřeva, respektující okolní vegetaci. Přirozený vzhled, velkorysá zahrada a impozantní Delonix regia, který bývá někdy označován jako ohňový strom a řadí se mezi pět nejkrásnějších stromů světa, rozhodly o tom, že na pozemku o rozloze přibližně 1000 m2, nacházejícím se
Indické město duchů Bhangarh: Zákaz vstupu po setmění!
enigmaplus.cz
Indické město duchů Bhangarh: Zákaz vstupu po setmění!
Bhangarh je opuštěné opevněné město v regionu Rádžasthán na severovýchodě Indie. Bylo založeno v roce 1613 králem Madho Singhem. Brzy po svém dokončení však bylo opuštěno. [gallery ids="153276,153
3 zajímavá místa v Praze: Nový svět, nejužší ulička a muzeum toalet
epochanacestach.cz
3 zajímavá místa v Praze: Nový svět, nejužší ulička a muzeum toalet
O Praze se říká, že je stověžatá. Ve skutečnosti však má věží ne sto, ale rovnou přes pět set, to jí však na půvabu nic neubírá. Návštěvníky Prahy fascinuje různorodostí domů v pražských ulicích a pro řadu zahraničních turistů je ztělesněním ideálního města, především pro malebné historické centrum. Během více než tisíciletého vývoje vznikly skvělé
Voda, země, vzduch, život: 21 tajemství planety Země
21stoleti.cz
Voda, země, vzduch, život: 21 tajemství planety Země
Carl Sagan nazval naši planetu, zachycenou z opačného konce sluneční soustavy, „bledě modrou tečkou“. Astronautovi Jamesu Irwinovi připomínala „vánoční ozdobu zavěšenou v temnotě vesmíru“ a Neilovi Ar
Osvěžte a rozzařte unavené oči
panidomu.cz
Osvěžte a rozzařte unavené oči
Oči jsou okno do duše a umožňují vnímat krásy světa. Denně jim ale dáváme pořádně zabrat používáním mobilů a počítačů, namáháme je při čtení knih i sledování televize. Odpočinou si jen zřídka. Výsledkem je únava, pálení, suchost i zhoršování zraku. Pomohou účinná cvičení. Dobře poslouží jako první pomoc i ke zlepšení zraku. Při pravidelném praktikování
Pohled do středověké kuchyně
epochaplus.cz
Pohled do středověké kuchyně
Středověká společnost byla prý společností hladu. To ovšem neznamená, že lidé hladověli nepřetržitě. Avšak ani v úrodných letech neměla podstatná část populace dostatek jídla. Až do konce 13. století však v oblasti potravy nedocházelo k nějakým dramatickým situacím. Teprve v průběhu 14. a 15. století, v důsledku klimatických změn, se začaly poměrně pravidelně objevovat hladomory.
Stala se vousatá princezna symbolem krásy?
historyplus.cz
Stala se vousatá princezna symbolem krásy?
„Teď se chvíli nehýbat…,“ zvolá varovně muž s rukou na spoušti fotoaparátu a hlavou skrytou pod plentou. Pak se ozve menší exploze a z přístroje se vyvalí dým. „Hotovo!“ zahlásí radostně. Takových fotografií nafotil už spousty. Objektem mu je zpravidla jeho žena, perská princezna Ismat al-Dawlah. Ačkoliv má vizáž muže, údajně je jednou z nejfotografovanějších
Těstoviny s lososem a špenátem
nejsemsama.cz
Těstoviny s lososem a špenátem
Těstovinky s lososem, špenátem a smetanou jsou snadné a nadchnou každého. Potřebujete: ✿ 1 filet lososa ✿ 400 g těstovin (tagliatelle, pappardelle, penne apod.) ✿ 200 g baby špenátu ✿ 1 stroužek česneku ✿ 1 cibuli ✿ 2 lžíce másla ✿ 100 ml smetany ✿ sůl, pepř ✿ oregano ✿ citronovou šťávu 1. Těstoviny uvařte podle návodu. Filet lososa zbavte kůže a osušte. Nakrájejte ho
Nejhloupější apríl mého života stál syna manželství
skutecnepribehy.cz
Nejhloupější apríl mého života stál syna manželství
Aprílové žertíky mohou být velká legrace, ale když to přeženete, napáchané škody už nikdy nevezmete zpátky. V mládí jsem aprílové žertíky zbožňovala. Měla jsem smysl pro kanadské žertíky, a proto jsem se na 1. duben vždycky pečlivě připravovala. Později jsem na tento bláznivý zvyk rezignovala. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti, rodinu a starosti. Vzpomněla jsem
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz