„Podívej se na ni,“ šeptne jedna z dvorních dam druhé a nenápadně ukáže na odvážný výstřih své kolegyně, která se právě zastavila kousek od nich.
Těsně nad lemem šatů má na levém ňadru nalepené černé taftové srdíčko, které je pro přítomné kavalíry erotickou výzvou. Na druhém ňadru se skví další a na zádech třetí…
Jako první se umělými pihami pyšní ženy na královském dvoře ve Francii, a to už koncem 17. století.
Objevují se dvorních dam krále Ludvíka XIV. (1638–1715) a za jeho nástupce Ludvíka XV. (1710–1774) se stávají naprostou samozřejmostí…
Marie Anne de Mailly (1717–1744) se líčí před toaletním stolkem. Její tři starší sestry se již staly milenkami Ludvíka XV. I ona je ctižádostivá a chce upoutat panovníkovu pozornost. Chystá se na ples.
Když je se svojí vizáží naprosto spokojená, přilepí si na pravou tvář umělou černou pihu. Ještě poslední pohled do zrcadla. „Je to dokonalé!“ ujistí se spokojeně. Zakrátko už vchází do tanečního sálu.
Jsem vášnivá…
Dámy na francouzském dvoře si jako pihy lepí drobné vystříhané tvary, kterým se říká mouche (muška). Tvář, dekolt či odhalenou část zad zdobí malinké kolečko, srdíčko nebo hvězdička. Ovšem výjimkou nejsou ani složitější obrázky, třeba květiny.
Podle toho, kam si žena pihu krásy nalepí, dává svému okolí jasný signál, co má nyní v úmyslu.
Když dobře oblečený kavalír zavadí na královském plese pohledem o krásně oblečenou ženu s vysokým propracovaným účesem a nenápadnou černou tečkou poblíž oka, její výzvu si přeloží slovy: „Jsem vášnivá“. Pokud ji osloví a vyzve k tanci, může se těšit na žhavý románek.
Nic se nedá vyloučit
Ovšem když u ní objeví tentýž symbol na čele, může očekávat spíše příjemnou a nenucenou společenskou konverzaci, nic víc. Dotyčná touto pihou prozrazuje, že je velmi vznešená. Pokud si ale přilepí srdíčko poblíž rtů, říká mužům: „Toužím po flirtu“.
Případný nápadník pravděpodobně zažije jiskřivé dobrodružství a nedá se vyloučit, že s onou dámou stráví vášnivou noc.