Slavný kamenný kruh na jihu Anglie obestírá mnoho záhad, jedna z nich se ale možná blíží ke svému rozuzlení. Nová zjištění ale také otřásají některými dosavadními představami odborníků. Kdo byl ve skutečnosti pohřben v blízkosti starověkého monumentu?
V době bronzové byli poblíž Stonehenge pohřbeni dva lidé. O 4000 let později v roce 1802 pohřební mohylu odkrývají archeologové, jejichž pozornost uhranulo velké množství provrtaných zvířecích kostí pohřbených spolu s kosterními pozůstatky.
Nález je odborníky interpretován jako velkolepý šamanský kostým a ačkoliv nikdy nebylo určeno pohlaví ani jedné ze dvou pohřbených osob, je jim přisouzena role významného duchovního vůdce a jeho manželky.
Vždyť kdo jiný by mohl být pohřben na tak důležitém místě, ne-li mocný šaman a jeho choť?
Vědci nyní provedli důkladnou analýzu opomíjených pohřebních předmětů nalezených v hrobě a její výsledky od základu mění dosavadní představy archeologů o identitě pohřbených osob.
Opomíjená stopa
Zatímco zájem archeologů je směřován zejména k ozdobám z kostí, ostatní pohřební předměty zahrnující například křemenné poháry, dvě zlomené bojové sekery či šídlo ze slitiny mědi, zůstávají dlouho opomíjeny.
Nyní vychází najevo, že to byla velká chyba.
Zpráva zveřejněná v polovině prosince 2022 informuje o výsledcích nové analýzy sady kamenných nástrojů. Na jejich povrchu byly nalezeny stopy zlata, což napovídá, že byly použity k výrobě a opracování drahého kovu.
„Oba tito lidé jsou spojováni se souborem nástrojů, které by jim umožnily vyrábět neuvěřitelně jemné a krásné předměty, k jejichž výrobě bylo zapotřebí velké zručnosti,“ uvedla autorka studie Rachel Crellin, archeoložka z univerzity v britském Leicesteru.
Byla tedy pohřební mohyla nedaleko Stonehenge vybudována nikoli pro duchovní autoritu, ale pro dvojici řemeslníků?
Zpráva s výsledky nové studie podotýká, že pohřební předměty jsou více než jen reprezentací identity člověka a role jako šaman či zlatník dostatečně nevystihují osoby, které mohly pro komunitu doby bronzové představovat mnoho různých věcí.
Nelze však zpochybnit, že si tato dvojice v době kolem roku 1800 př. n. l. ve svém okruhu vybudovala významné postavení.
Uznání pro jejich schopnosti
Studie potvrdila, že stopy zlata na nástrojích jsou pravěké a že mají podobné příměsi jako jiné zdroje zlata používané v Británii v době bronzové.
Opotřebení kamenných nástrojů také ukazuje, že byly používány různými způsoby k tvarování zlata a řady dalších materiálů, jako je jantar, dřevo, měď a gagát – jemnozrnná polodrahokamová forma uhlí.
Byla tedy u Stonehenge pohřbena dvojce šperkařů, kteří se ke svému vlivnému postavení propracovali díky svým dovednostem a zručnosti?
Podle americké archeoložky Susan Greaney z Cardiffské univerzity, která se na studii nepodílela, není jejich šamanství stále vyloučeno.
Výroba jemných artefaktů totiž mohla považována za magickou.
„Schopnost proměnit jiné předměty jemným a zručným procesem jejich potahování zlatým plechem mohla být vnímána jako magický nebo rituální proces, tajná metoda známá jen několika málo lidem,“ prohlašuje.
„Tento výzkum ukazuje, jak úzce souviselo zpracování kovů s magickými, rituálními a náboženskými představami.“ Mohlo by tedy přeci jen jít o šamana?