Obávanými predátory mořských hlubin jsou žraloci, kterých existuje až 500 druhů. Málo co na světě je tak děsivé, jako pohled do jejich chřtánu plného trojúhelníkových zubů ostrých jako břitva.
Zatímco pravěcí žraloci měli horní čelist pevně spojenou s lebkou, dnešní žraloci ji mají pohyblivou, což jim umožňuje pozřít poměrně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa.
Zuby ve spodní čelisti si žralok přidržuje kořist, zatímco zuby v čelisti horní mu ve spojení s prudkým házením hlavy do stran při útoku slouží k řezání.
50 000 zubů ostrých jako břitva
Zuby žraloka jsou kožního původu, jsou zasazeny ve vazivové tkáni a uspořádány v několika řadách za sebou po zhruba 20 zubech. Řad může mít žralok 15 až 25, ovšem takový žralok býčí disponuje až 50 řadami. Funkční je vždy jen první řada.
Když dojde k jejich poškození či opotřebení, zuby se ohnou dopředu a vypadnou. A žralok začne používat následující řadu zubů. Obnova trvá 8 až 10 dní. Zuby žralokovi neustále dorůstají, za rok je to až tisícovka nových zubů. Některým tak tlamou projde během života až 50 000 zubů.
Rychlé hojení ran a žádná rakovina
Nyní vychází najevo, že žraloci bílí, kterým je neprávem dávána nálepka lidožravých žraloků, jsou schopni regenerovat i jiné části těla než jen zuby, což dokazují fotky žraločího samce jménem Crescent.
V roce 2017 byl vyfotografován se zraněnou hřbetní ploutví, která mu téměř odpadávala.
Začátkem roku 2022 už jeho hřbetní ploutev vypadala jako nová, nebo bezchybně přišitá žraločím chirurgem. Tomuto žralokovi se také vyhýbá rakovina, i když se dožívá až 70 let.
Jeho genom pak obsahuje 1,5krát více informací než ten lidský, tito žraloci mají 41 párů chromozomů, zatímco lidé jen 23.