Ještě před 200 lety bezstarostně létají na modré obloze v nekonečných hejnech. Pak však zasáhne lidská nenasytnost. Neustávající záplava kovových včel znehybní jejich křídla a oni padají střemhlav dolů jako krvavý déšť.

Ve své době byl holub stěhovavý (Ectopistes migratorius) pravděpodobně nejhojnějším ptákem na světě. V období migrace dokázala obří mračna jeho druhu zastínit slunce. Dnes jeho někdejší dominanci připomínají už jen vycpané exponáty v muzeích.

Miliardová hejna

Sedm dní před koncem března roku 1900 bere 14letý Press Clay Southworth, syn farmáře z Ohia, do ruky otcovu vzduchovku, zamíří a vystřelí. Pár okamžiků poté se k zemi snáší poslední volně žijící holub stěhovavý na planetě Zemi.

Jeho populace se přitom zdá být nevyčerpatelná. „Copak to jde, vymazat z povrchu zemského tak početného tvora?“ smějí se zprvu obavám přírodovědců bezohlední američtí lovci.

Nad jejich hlavami v té době poletují gigantická hejna štíhlých ptáků s nápadně dlouhým ocasem, pod jejichž vahou praskají větve. S jejich zabíjením začnou už původní obyvatelé Ameriky. Jedí je a pokračují v tom i běloši.

Ještě v první polovině 19. století jich listnaté lesy Severní Ameriky obývá 3 až 5 miliard. Svého zástupce má v každém třetím ptákovi na tomto kontinentu. V roce 1806 se státem Kentucky pravidelně prohánějí hejna čítající kolem 2 miliard jedinců.

To, viděné o 60 let později v jižním Ontariu, je pak údajně ještě o miliardu a půl větší. Má šířku 1,5 a délku 500 kilometrů a jeho přelet trvá 14 hodin. To už však začíná opeřencům pomalu zvonit umíráček.

Holubí trosečníci

Posledních 5 000 přeživších holubů se už nedokáže rozmnožit.

Když v roce 1900 farmářský synek odstřelí poslední volně žijící exemplář, zbude z kdysi několikamiliardové populace jen malá holubí skupinka, ukrývající se před puškami lovců v zoologické zahradě v Cincinnati v americkém Ohiu.

V roce 1909 z ní zůstanou naživu už jen poslední tři osamělí holubí trosečníci – dva samečci a samice Martha. Ani jeden z nich však nemá sebemenší chuť k páření. Smrt si nejprve vezme oba samce. Dne 1. září 1914 si přijde i pro holubici. Stejný rok přibude u jména holub stěhovavý dovětek vyhynulý.