Někdo by si mohl myslet, že jde o nerost, ale jantar je ve skutečnosti mineralizovaná pryskyřice třetihorních jehličnanů. A její stáří? Počítá se na desítky milionů let.

Ve starověku považují jantar za drahokam. Jeho výskyt vysvětlují různě. Například Řekové ho spojují s mytologií. Na světě se objeví poté, co se zabije Faethón, syn slunečního boha Hélia.

Jeho sestry na sebe vezmou podobu topolů a jejich slzy se promění právě v jantar. Platí za velice ceněnou komoditu a mezi nejznámější naleziště patří oblast Pobaltí. Ostatně ještě v 19. století se tam nachází 90 % tehdy známých jantarových zásob.

Právě od Baltského moře vede jantarová stezka, která prochází i skrze naše území a vede až do Středozemí. Právě po ní se vydávají lidé císaře Nerona (37–68).

„Kapalina, kterou vytváří zapadající sluneční paprsky,“ popisují jantar tehdejší učenci. V latině látka dostává označení electrum, což v překladu znamená „zářící slunce“. Ze slova později vzniká termín elektřina. Ani ta ale není jantaru cizí, protože dokáže vést elektricky náboj.

Uloženo na věčné časy

Na kusy pryskyřice můžeme narazit také v Dominikánské republice, kde najdeme jednu z nejvzácnějších odrůd – tzv. modrý jantar. Jeho neotřelou barvu způsobuje příměs antracenu, který se do látky dostává ještě během vzniku.

Pozadu nezůstává ani Asie, která svá naleziště skrývá v myanmarském regionu Kachin. Všechna tato místa se v minulosti mohou pyšnit příhodným klimatem – díky vyšším teplotám se v jehličnanech nadměrně tvoří pryskyřice.

Stromy ji vylučují jako jako ochranu před nemocemi a hmyzem. Často se stane, že v lepkavé hmotě uvízne živočich nebo jiná část rostliny a tyto pozůstatky se dochovají dodnes. Jantar totiž funguje jako přírodní konzerva, která umí uchovat DNA své oběti.

Trvanlivost může být až 100 milionů let. Toto téma si vezme na paškál román Jurský park z pera Michaela Crichtona (1942–2008), jemuž nesmrtelnost zařídí film pod taktovou režiséra Stevena Spielberga (*1946).

Záchrana pro děti

Lidé ho ale využívají jinak. V době kamenné z jantaru například vyrábějí šperky. Celkem rychle se rozkřikne, že má také léčivé schopnosti. Zmírňuje horečky a choroby dýchacího ústrojí.

Dětem se pro změnu věší na krk náhrdelník ve chvíli, kdy se jim dásněmi prořezávají zuby. Platný je také jako parfém, v Číně jantar během slavností a obřadů pálí. Vzniknuvší olej smíchají s dalšími látkami a voňavka je na světě.

A největší jantarová zajímavost na závěr. Přestože se člověk snaží, jak jen může, ještě nikomu se nepodařilo vyrobit pravý jantar umělou cestou. A tak proces musíme nechat přírodě.