Téměř 100 let si archeologové lámou hlavu nad pouštními draky, aby se nakonec ukázalo, že i když nemají zuby ani drápy, jsou smrtící hrozbou, která pravěkým lidem pomohla vyhubit celé zvířecí druhy.

Když ve 20. letech 20. století přelétají piloti britské RAF nad arabskými pouštěmi, spatří obří kamenné stavby. Některé jsou dlouhé sotva 100 metrů, jiné až 5 kilometrů.

Do té doby jim nikdo nevěnuje téměř žádnou pozornost, protože při pohledu ze země jsou to jen obyčejné nízké zídky vyskládané z kamenů, byť dlouhé. Poté se stávají na celá desetiletí jednou z největších záhad starověkých arabských civilizací.

Nacházejí se na území Kazachstánu, Egypta, Jordánska, Izraele, Íránu i dalších zemí severní Afriky a Středního Východu, a vědce fascinují nejen rozlohou a tvarem viditelným pouze ze vzduchu, ale také množstvím. V dnešní době je jich známo přes 6500!

Jako papíroví draci

Jde o megastruktury, které mohou být staré více než 9000 let a většina jich pochází z období holocénu (mladší čtvrtohory). Některé mají tvar písmene V, jiné tvarem připomínají spíše kapsy.

Z výšky připomínají dětské papírové draky, proto se jim také brzy začne říkat „Pouštní draci“. Vědci se roky snaží odhalit, proč lidé budovali něco tak gigantického.

Musely mít velký význam, protože vznikaly v rozmezí celých generací a podle některých teorií na nich spolupracovaly kmeny z celé oblasti. Dlouho se má za to, že plnily nějakou náboženskou funkci a sloužily k magickým obřadům.

Čemuž by odpovídal fakt, že některé jsou součástí tzv. mustatilů, staveb využívaných k obětování zvířat a dalším náboženským účelům.

Vysvětlení je ukryto v plánech

Vysvětlení se objeví téměř po 100 letech, kdy se pouštní draci vytasí s dalším unikátem, ze kterého archeologové poskakují nadšením.

V roce 2022 francouzští vědci spolu s německým profesorem Frankem Preusserem odhalí v rytinách nalezených v Jordánsku a Saúdské Arábii dosud nejstarší známé stavební plány v historii.

Jsou staré více než 8000 let a zobrazují nedaleké pouštní draky. „Dokazují, že tehdejší lidé byli schopni přenést velký prostor do malého dvourozměrného plánu. Pozoruhodná je i přesnost těchto rytin,“ říká Preusser.

Plány navíc pomohou vědcům pochopit, jak byli pouštní draci koncipováni, stavěni a k čemu vlastně sloužili.

Smrt na konci jednosměrné cesty

Vysvětlení je překvapivě jednoduché. Pouštní draci jsou podle studie francouzského archeologa Rémyho Crassarda obří pasti k lovu antilop, gazel, buvolů a další zvěře, která se pohybuje ve stádech.

Slouží k jejich zahnání či navedení do omezeného prostoru, kde spadnou do skrytých jam, nebo se ocitnou ve slepé uličce, odkud není úniku a kde jsou pro lovce snadnou kořistí.

Teorii potvrzuje směrování a rozmístění draků, které v podstatě kopíruje migrační trasy původně desetitisícových stád, která tak neustále řídnou a mnohá se už dokonce na území Střední Asie nevyskytují.

Podle další teorie ovšem nemuselo vždy jít jen o lov. Stavby mohly sloužit také k nahnání zvěře do ohrad v prvních pokusech o jejich domestikaci.