Když Bůh rozdával krásu a inteligenci, u Hedy musel klimbnout, protože jí nadělil dvakrát. Jak jinak si vysvětlit, že vynález, který změnil svět, má na triku nejkrásnější žena své doby?
Ve dvanácti letech vyhraje rodačka z Vídně Hedwig Kieslerová (1914–2000) soutěž krásy, v šestnácti se vetře v Berlíně k filmu jako komparzistka. Rychle upoutá pozornost, takže první hlavní roli dostává dřív, než na dortu sfoukne 17 svíček.
Tu, která ji učiní nesmrtelnou, získá jako čerstvě osmnáctiletá v roce 1932, kdy ji český režisér Gustav Machatý (1901–1963) obsadí do filmu Extáze.
Ač jde o umění, mluví se o něm hlavně proto, že se tu jako jedna z prvních hereček objeví nahá, a jako úplně první předvede orgasmus. Zatímco na festivalu v Benátkách film ocení, Vatikán se zlobí a v Německu i v USA ho rovnou zakážou.
Útěk ze zlaté klece
Místo, aby těžila z nabyté popularity, zamiluje se. Jenže provdat se za Friedricha Mandla (1900–1977) není dobrý nápad.
Obchodník se zbraněmi je totiž extrémně žárlivý, takže ji sice zahrne přepychem, ale zakazuje jí hrát a dokonce opouštět dům bez jeho doprovodu. Navíc je to nacista a ona nacismus i Hitlera ze srdce nenávidí.
Po několika neúspěšných pokusech uniknout nahází do tašky své drahokamy a v převleku za služku se jí podaří uprchnout z domu i Německa.
Když vstoupí, všichni oněmí
Přes Londýn se v roce 1937 dostane do USA, kde vystoupí na břeh nejen s novým jménem, Heda Lamarrová, ale také s exkluzivní smlouvou se studiem MGM. Už první film Alžír se v roce 1938 stává senzací.
Objevuje se na titulních stránkách časopisů i po boku hvězd jako Clark Gable (1901–1960) nebo James Stewart (1908–1997) a rychle šplhá mezi největší hollywoodské hvězdy.
Současně ji ničí pocit osamělosti a zprávy z Evropy, kde Hitler anektoval Rakousko a naplno rozjel perzekuci Židů. Když Amerika po útoku Japonců na Pearl Harbor v roce 1941 vstoupí do války, Lamarrová nezůstane stranou.
S dalšími hvězdami se zapojí do prodeje dluhopisů k financování války. Účastní se různých akcí podporujících vojáky odcházející do války, rozdává úsměvy, polibky i podpisy. Chce však udělat něco, co by pomohlo Americe válku vyhrát.
Od torpéda k šumivým tabletám
Sleduje, jak v Atlantiku německé ponorky zatápí americkým konvojům, zatímco se Spojenci snaží vynaleznout torpéda, která by nepřítel nemohl zaměřit.
S pomocí klavíristy George Antheila (1900–1959) vymyslí komunikační systém využívající náhodného přeskakovaní mezi frekvencemi (FHSS).
Armáda však nemá zájem. Nevěří, že nějaká hollywoodská hvězdička by mohla vyřešit problém, s nímž se armádní vědci potýkají roky. Uznání se dočká až na sklonku života.
Dnes je její vynález, technologie FHSS, základem všech mobilních telefonů, tabletů a dalších zařízení využívajících wi-fi a bluetooth.
Vymyslí toho ale daleko víc – šumivé tablety, svítící obojek i to, co používáme dodnes, krabici na papírové kapesníky nebo nový typ křídel u letadel.
