Poznávání světa končí prakticky na počátku 20. století. V roce 1913 objeví lidstvo poslední velký kus pevniny, souostroví Severní země poblíž Sibiře.
Od té doby se sice tu a tam vynoří nějaký malý ostrůvek, ale zdá se, že lidé už zabrali všechno, co mohli. Nebo ne?
Latinský termín Terra nullius podle mezinárodního práva značí zemi nikoho. Poznejte tři taková místa.
Nejvzdálenější kontinent
Už od antiky předpokládají geografové, že kdesi na jihu se nachází neznámý kontinent. Ale ani britský mořeplavec James Cook (1728–1779) k němu nedokáže doplout. Objeví – a zabere – Austrálii a Nový Zéland, ale na jih se nevydá.
„Něco tam je, ale vsadím se, že se nikdo neodváží kvůli drsným podmínkám dál, než jsem doplul já.“ Odváží a doplují. Pevninu spatří poprvé rybáři v roce 1820. Mocnosti se o Antarktidu začnou zajímat až po druhé světové válce. Nový konflikt ale nechce nikdo.
V roce 1959 je proto podepsána Smlouva o Antarktidě. „Pevnina může být využita jen pro vědecké účely,“ shodují se signatáři.
Dosavadní územní nároky jsou pozastaveny, ale v srdci Antarktidy je území, na které do roku 1959 ještě nikdo nárok vznést nedokázal – Země Marie Byrdové. Tím si získá označení „země nikoho“.
Pro princeznu cokoliv
Na hranici mezi Egyptem a Súdánem je kousek země, který dlouhá léta nikoho nezajímá. Je to neobydlená pustina, nejbližší silnice je přes sto kilometrů daleko. Když evropští politici totiž hranici vytyčí, vedou ji podle 22. rovnoběžky – až na dva malé kousky.
Halaibský trojúhelník s velkými zásobami zlata, který připadne Súdánu, a území nazvané Bír Tavíl ve vnitrozemí, které by měl mít Egypt. Ten ale využije práva silnějšího a hranici zarovná.
Výměnou za získané bohaté území nabídne právě onen bezcenný ocásek o rozloze 2060 km2. Zatímco první zmiňovaný kousek území si nárokují obě země, o ten druhý ani jedna nestojí.
Toho v roce využije Američan Jeremiah Heaton, když za ním přijde dcera s jediným přáním: „Tati, já chci být princezna!“ V roce 2023, v den jejích sedmých narozenin, zapíchne do země vlajku a vyhlásí Království severního Súdánu.
Země svobody
Poloostrov Gornja Siga o rozloze 7 km2 leží na pravém břehu Dunaje. Kvůli hraničním sporům mezi Chorvatskem a Srbskem zůstává bezprizorní. Obě země se zuřivě přou o jiná území a tento kousek se snaží podstrčit té druhé straně.
Do sporů zasáhne roku 2015 český podnikatel Vít Jedlička (*1983) a prohlásí území poloostrova novým státem:
„Tady bude Liberland, nejsvobodnější země na světě!“ Jenže i když si Chorvatsko se Srbskem tuto horkou bramboru opakovaně přehazují, Jedličkovo počínání je už moc.
A tak jsou občané Liberlandu odchytáváni, zatýkáni a vyháněni pryč. Liberland se nakonec uznání dočká od jednoho jediného státu: Království severního Súdánu.
