Na první pohled jen obyčejné těleso ukryté mezi Marsem a Jupiterem. Ale trpasličí planeta Ceres v sobě možná skrývá mnohem víc, než se dlouho myslelo: podzemní oceán, zdroj energie i podmínky podobné těm na Zemi.
Je nejžhavějším kandidátem na mimozemský život? A co když právě z ní přišel kdysi život i k nám?
Na hranici mezi Marsem a Jupiterem se tísní drobný svět, který si ale zaslouží víc pozornosti, než by se na první pohled zdálo. Ceres, největší těleso pásu asteroidů, byl dlouho považován jen za kus horniny z dávných dob formování Sluneční soustavy.
Jenže když k němu v roce 2015 dorazila americká sonda Dawn, objevila něco, co nikdo nečekal. Na povrchu zářily jasné skvrny, které se leskly jako led, a dokonce měnily svůj tvar a jas.
Podle vědců se pod povrchem Ceresu pravděpodobně ukrývá obrovský podzemní oceán. Data ze sondy Dawn ukázala, že se zde může nacházet slaná voda, směs ledu, solí a čpavku, která brání úplnému zamrznutí.
Takové prostředí by mohlo být ideální pro vznik mikrobiálního života. Některé modely dokonce naznačují, že Ceres má v nitru zbytkové teplo, které by mohlo tekutý oceán udržovat po miliardy let. Může tedy v hlubinách této trpasličí planety stále něco žít?

Roznašeč života?
Mohl právě Ceres roznášet život po Sluneční soustavě? Tato myšlenka zní jako science fiction, ale řada vědců ji bere naprosto vážně.
Podle teorie zvané panspermie mohl v dávné minulosti při srážce s jiným tělesem z povrchu Ceresu odletět materiál obsahující jednoduché organické látky, možná zárodky života.
Tyto kousky ledu a horniny se pak mohly dostat až k Zemi a stát se základem všeho živého, co tu dnes známe. Skutečnost, že Ceres obsahuje organické sloučeniny uhlíku a známky dávné vody, tomu rozhodně nahrává.
A pokud měl tehdy vhodnější podmínky než dnes, mohla se právě tady rozhořet první jiskra života, která přeskočila dál.

Docela jiný svět
Pokud by na Ceresu skutečně existoval život, pravděpodobně by byl zcela odlišný od všeho, co známe na Zemi.
V temnotě pod zmrzlým povrchem, bez slunečního světla, by mohly přežívat mikroorganismy podobné těm, které žijí v nejhlubších oceánech, tam, kde se voda ohřívá geotermálním teplem a kde neexistuje kyslík ani světlo.
Mohly by se živit chemickými reakcemi mezi minerály a vodou, stejně jako to dělají mikrobi u tzv. černých kuřáků na dně oceánů. Pokud se takový život dokáže udržet v hlubinách Země, proč by to nedokázal i v podzemních mořích Ceresu?
