Bavlna je v našich životech doslova všudypřítomná. Najdeme ji v oděvech, ručnících i bytovém textilu. A dokonce také v produktech určených pro zdravotnictví nebo osobní hygienu! Zmínky o ní jsou zapsány už v dávných historických kronikách.

Pokud se ptáme, jak to bylo s její domestikací, pak nezačíná na jednom místě. Nezávisle na sobě lidé začínají kultivovat bavlnu v různých částech světa.

Nejstarší důkazy se dochovaly z údolí řeky Indus, tedy z území dnešního Pákistánu a části Indie, kde tamní civilizace spřádá bavlněná vlákna už před více než 6000 lety. Zhruba ve stejné době se bavlna pěstuje i v Mexiku a o něco později také v Africe.

Zajímavostí je, že tyto odlišné kultury pracují s různými druhy bavlníku – rostliny s krásnými květy podobnými ibišku, které kvetou jen několik dní a pak rychle vytvoří chmýří používané k dalšímu zpracování.

Geneticky i vzhledově se liší, ale konečný výsledek je podobný: měkká, prodyšná látka, která si pro své vlastnosti rychle získává oblibu.

Bílé zlato starověku

V Indii je bavlna považována doslova za poklad. Řekové, kteří sem přicestují ve 4. století před naším letopočtem, si zapíšou do svých deníků zmínky o „stromu, na kterém roste vlna“. Jejich omyl je s ohledem na vzhled bavlníku docela dobře pochopitelný.

Ve starověkém Egyptě a později v islámském světě se bavlna rozšíří jako luxusní materiál. Do Evropy se dostane až s křížovými výpravami a obchodními cestami, ale také Evropané si ji zamilují. Přesto nemá ve středověké Evropě bavlna nejdříve na růžích ustláno.

Látky se zde tehdy vyrábějí především z vlny a lnu a obě suroviny mají v tehdejší evropské společnosti své pevné místo. Bavlně tak trvá déle, než se prosadí, mimo jiné i kvůli náročnému zpracování.

Bavlna mění svět

Zlom přináší teprve 18. století, kdy dochází k významným inovacím. Vynález mechanického spřádacího stroje a zařízení, oddělujícího semena od chmýří, zrychlí zpracování bavlny natolik, že se z ní stane hlavní surovina textilního průmyslu.

Tento rychlý rozvoj bavlnářství však s sebou nese i negativní aspekty. S explozí poptávky po bavlně roste také potřeba levné pracovní síly.

V USA se stává klíčovou plodinou jihu země a s tím se váže i smutná kapitola dějin, kdy je mnoho lidí zotročeno právě kvůli práci na bavlníkových plantážích. Dnes je bavlna nejpoužívanějším přírodním vláknem na světě.

Využití nachází dokonce i v kosmonautice jako součást filtrů nebo výplní ve skafandrech. Ale její produkce není zcela bez problémů. Klade například velké nároky na spotřebu vody.

Pro představu: k vypěstování bavlny potřebné pro výrobu jednoho trička a jejímu následnému zpracování je zapotřebí přes 2000 litrů vody.

I proto existují snahy o nalezení nových cest, jako je šlechtění úspornějších odrůd, recyklace textilu nebo pěstování „městské bavlny“ v uzavřených komunitních systémech.