Horký vítr si hraje s písečnými dunami. Široko daleko jen monotónně se přelívající oranžová peřina alžírské pouště Timimoun. A uprostřed toho všeho, ruina kruhové pevnosti. Proč právě tady? A kdo ji postavil? A kdy? Tato stavba zamotá nejednu hlavu historiků i archeologů…
Zástup velbloudů se plahočí nehostinnou krajinou. Konečně! Ksar, jak se říká tradičním opevněným vesnicím, které vznikají u oáz či potoků, je na dohled.
Ksary se po staletí budují na Sahaře, v místech ležících na stezkách karavan. Ksar Draa je zřejmě i karavanseráj, tedy pohostinství sloužící k zotavení obchodníků i cestovatelů – a to jak lidských, tak těch čtyřnohých. Shoda však rozhodně není stoprocentní.
Podle jiných tezí jde jen o překladiště a sklad zboží nebo dokonce o vězení! Na rozdíl od jiných staveb podobného typu je tu totiž přespříliš unikátností.
Netradiční tvar
Už sám tvar je podivný. Ksary v Maroku, Alžírsku i Tunisku mají pravoúhlý nebo polygonální půdorys. Pravoúhlé uspořádání je praktičtější pro stavby domků a ulic uvnitř. Ksaru totiž nesmí chybět masivní hradby, které chrání před nájezdníky.
Pokud se na kruhový Ksar Draa zadíváte, uvidíte, že zevnitř ven pranic neuvidíte! Hradba totiž nemá z bezpečnostních důvodů žádná okna ani průzory, ty si dovolí až vnitřní stěna, tedy druhá hradba.
Celá stavba je oválná, v průměru má kolem 60 m a dříve se mohla tyčit až do výšky osmi metrů. Pokud se přikloníme k většinové teorii, že jde o karavanseráj, mohla tu být kromě „restaurace“ a ubytování také knihovna, kulturní centrum, možná i skromné lázně.
Tradičně nechybí mešita. Mohla být i zde? Těžko říct. Některé prameny naznačují, že pevnost vybudují židé ze zdejšího regionu Timimoun. Stejnojmenné město – původně také ksar – leží 70 km odtud.
Račte dál, ale po jednom…
Kde má tento ovál vlastně vchod? V kontrastu k monumentální stavbě je maličký a nenápadný. Dnes z něj zbývají jen kamenné zárubně, vrata mohla být dřevěná nebo kovová. Vchodem neprojde skupina lidí – je to prevence proti útokům.
Okolí vrat je navíc zpevněné, možná tu bývala pozorovatelna. Hned za vchodem musí každý návštěvník projít úzkou lomenou chodbou – další zpomalující prvek. Teprve poté může vejít do systematicky uspořádaného až třípodlažního komplexu.
Minimálně poslední patra jsou zřejmě dostupná jen po žebřících, jak tomu bývalo v jiných ksarech. A to nejdůležitější: jak starý Ksar Draa vlastně je? První archeologický výzkum tu proběhne v roce 1939.
V 80. letech minulého století se tu činí američtí vědci. Co díky tomu víme? Stále takřka nic! Datace stavby kulminuje někdy mezi 12. a 14. stoletím.
