Jen si to představte. Sedíte v teple, venku zima a vy pozorujete ptáčky. Není to báječné? Tolik druhů ptáků byste možná ani nečekali, některé snad ani neznáte.
Aby tahle idyla mohla vůbec nastat, musíte pro to něco přece jen udělat. Například, pokud jste to zatím nestihli, krmítko. Můžete je koupit, ale i udělat, a to celkem bez námahy.
Může být ze dřeva, plechu, plastu, oceli. Důležité je například vyhnout se ostrým hranám, drátům či vyčnívajícím šroubům a hřebíkům, které by mohly ptáky zranit.
Jak připravit hostinu
Opeřencům bez obav nabídněte olejnatá semena (slunečnice, mák, řepka a také ořechy), sádlo či lůj.
Zrní, semena různých plevelů zbylá po vymlácení obilí, a také různé plody (jablka, bezinky, jeřabiny, ptačí zob). Můžete se s nimi rozdělit i o tvaroh, ovesné vločky, strouhanou zeleninu nebo ovoce.
Komu co chutná?
Tak jako každý člověk dává přednost nějakému jinému jídlu, i každý ptáček si pochutná více na něčem jiném. Proto pokud jste vypozorovali, kdo navštěvuje vaše krmítko nejčastěji, můžete ho pohostit tím, co má nejraději. Ale asi nejjednodušší je kombinovat.
Mějte však na paměti, že stejně jako člověku ani zpěváčkům příliš mnoho krmení najednou neprospívá. Zvyknou si, začnou si vybírat jen to nejlepší a ostatní jídlo odmítnou. Tím se ale sníží jejich schopnost přežít ve volné přírodě.
* Sýkorky, brhlík a šoupálek mají rádi slunečnicová semínka, mák a lůj a pochutnají si například na drcených ořeších.
* Kosi a drozdi hned rozhlásí všem příbuzným, že dostali jablko, hrušku či bobule jeřábu. Ovoce klidně můžete jen tak píchnout na větev.
* Vrabci jedí všechno a vděčni jsou za drobečky ze suché housky. Ale neměla by být slaná.
* Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové si pochutnají na semenech plevelů a obilovin.
* Strakapoud místo hmyzu vezme zavděk šiškou plnou semen, ale úplnou pochoutkou je pro něj lůj.
