Vesnicí se šourá několik dětí. Na svůj věk jsou maličké, některé mají pod krkem nepěkné vole. Do školy se je rodiče ani nepokusí poslat. Jsou zaostalé, některé navíc neslyší ani nemluví. A to všechno kvůli z dnešního pohledu úplné maličkosti: nedostatku jodu.

Vědci předpokládají, že ve vesmíru připadá na jeden atom jodu 70 miliard atomů vodíku. Na Zemi ho najdeme jen ve sloučeninách, z nichž je většina rozpuštěná v mořské vodě. Kdo žije u moře, nemusí se o jod vůbec starat – v mořských plodech či řasách je ho dost.

Jenže co národy ve vnitrozemí? Tady už může nastat problém. Bez jodu by totiž lidská civilizace vůbec neexistovala.

V nížinách, tam je hej…

Vzácný prvek naštěstí najdeme – byť v mnohem menším množství – rozptýlený také v půdě. Stačí jíst, co z ní roste, případně pít mléko a jíst maso býložravců. Jod se z půdy ale lehce vyplaví. V nížinách a údolích je lidem hej.

Jod zůstává v zemi a navíc tudy po staletí proudí obchodníci se solí. Ovšem hory… Už ve středověku si cestovatelé všimnou, že tamní lidé mívají pod krkem vole, anebo že jsou menší a hloupější. Potíže mají také s motorikou.

Ke všem potížím se často přidá i hluchoněmost. Své by o tom po okolí mohli vyprávět obyvatelé Alp, Karpat i Tater. Struma, jak se říká zvětšené štítné žláze, kterou ovšem lidově častujeme termínem „vole“, je jen jedním z projevů.

Jod je totiž nedílnou součástí hormonů, které štítná žláza vylučuje. A právě ty ovlivňují raný vývoj pohybové soustavy i mozku. Když je jich málo, inteligence jde dolů a může se dostavit kretenismus.

Panika na Žitném ostrově

Jak to vypadá ještě v 19. a první polovině 20. století u nás? Nejlépe je na tom Polabí, nejhůře Podkrkonoší a Vysočina. Slovensko je na tom tou dobou ale mnohem hůř.

Až tři procenta populace trpí endemickým kretenismem, a to hlavně v oblasti Bílých Karpat, Kysuce, Oravy, Slovenského rudohoří a Štiavnických vrchov spadajících pod Slovenské středohoří.

Skutečný poplach ale vyvolá situace v místě, kde by to nikdo nečekal, na Žitném ostrově. S rozlohou 1600 km² jde o největší říční ostrov Evropy. Leží v povodí Dunaje.

Pokud v kritických místech postihnou následky nedostatku jodu osm procent populace, tady se čísla šplhají (zejména u žen) rovnou k 80 %!

Máme vyhráno!

Už mírný nedostatek jodu může u dítěte znamenat nižší inteligenci. Když má matka v těhotenství jodu málo, mozek dítěte se nevyvíjí tak, jak by měl. Po narození se dá situace částečně napravit – pokud se ihned začnou podávat hormony štítné žlázy nebo jod.

Když se ale s léčbou otálí a začne se až po několika týdnech, poškození mozku už bývá trvalé. V roce 1947 se v Československu konečně začínají testovat na těch nejhorších místech účinky jodizace soli.

O čtyři roky později je již přidáván jod do soli běžně, a konečně, před 70 lety se stává jodizace povinnou pro veškerou kuchyňskou sůl. I dnes trpí dvě miliardy lidí tím, co se u nás již podařilo vymýtit. Jde například o západní Pacifik, jihovýchodní Asii a Afriku…