Nejvyšší velitel obléhaného města vystupuje na hradby a obhlíží situaci. Dlouhé dva měsíce dokázal Vídeň bránit, ale teď docházejí síly. Přijde záchrana včas?
Významné postavení v zemi je Zdeňku Kašparu Kaplířovi ze Sulevic (1611–1686) předurčeno.
Jeho otec Albrecht Kaplíř (1583–1616) je významným plukovníkem a apelačním radou, dědeček Kašpar Kaplíř (1535–1621) zase zastává funkce císařského rady a zemského direktora.
Jde mu o statky
Slouží v saské armádě, v řadách té švédské se pak v roce 1639 účastní i vpádu do Čech, ale nakonec zůstane věrný své vlasti. Je to ale především pragmatické rozhodnutí.
Jeho dědeček byl jedním z popravených na Staroměstském náměstí po neúspěšném stavovském povstání a Kaplíř se dosud jen těžko domáhal zkonfiskovaného rodinného majetku.
„Došel k názoru, že když vstoupí do císařských služeb, bude mít šanci ten proces revidovat a statky získat,“ vysvětluje současný historik Jiří Mikulec.
Kaplíř vstupuje do císařského vojska v hodnosti generálstrážmistra a rychle stoupá po kariérním žebříčku.
Na poslední chvíli
Na Vídeň se v roce 1683 valí turecké vojsko. Kašparu Kaplířovi je už 72 let, ale stále je jedním z nejschopnějších, na které může císař spoléhat.
Vojenským velitelem Vídně sice jmenuje Ernsta Rüdigera ze Starhembergu (1638–1701), ale Kaplíř zaujímá druhé nejvýznamnější místo šéfa civilní administrativy.
Celkem 62 dní stojí v čele města, obklopeného nepřáteli, a v době Starhembergova zranění se ujímá i vrchního velení. Odolali jsme osmnácti velkým tureckým útokům, devatenáctý už nezvládneme,“ uvědomuje si.
Na poslední chvíli však dorazí polsko-habsbursko-německá armáda, v níž na bojišti v čele obávané jízdy zazáří především polský král Jan III. Sobieski (1629–1696).
Opomenutá legenda
Císař Leopold I. (1640–1705) se z Pasova, kam se uchýlil před osmanskou hrozbou, může vrátit domů. Za obranu Vídně povyšuje v prosinci 1683 Kašpara Kaplíře do hodnosti polního maršála.
Český vojevůdce se v tu chvíli sice cítí poněkud opomenutý, protože svou maršálskou šerpu a hůl obdržel až tři měsíce po Starhembergovi, ale i tak se navždy zapisuje do evropské vojenské historie. V tu chvíli už však stárnoucí legendě zbývají pouhé tři roky života.
