Na rohu ulic West 63rd Street a South Wallace Avenue v Chicagu stojí nenápadná pošta. Nemá žádný speciální nápis ani pamětní desku. A přesto prý místní zaměstnanci neradi chodí do sklepa.

Právě tady totiž sídlil sériový vrah H. H. Holmes a také nejpropracovanější past na lidi v dějinách americké kriminalistiky.

Herman Webster Mudgett (1861–1896) přijíždí do Chicaga v roce 1886 jako zdvořilý lékárník s dobře střiženým knírem a schopností okouzlit každého, koho potká.

Aby unikl dluhům a podvodům z minulosti, volí si pseudonym H. H. Holmes. Brzy přebírá sousední lékárnu, pak si nechá přes ulici postavit třípatrovou budovu — hotel pro návštěvníky Světové výstavy roku 1893.

Zvenku vypadá jako každý jiný dům. Uvnitř na hosty čekají tajné chodby, zvukotěsné místnosti napojené na plynové potrubí, padací dveře a sklep vybavený krematoriem.

Holmes najímá a propouští stavební čety tak rychle, aby nikdo nezískal ucelený přehled o dispozici domu. Jediný, kdo zná každý kout, je on sám. Kolik lidí sem vstoupí a už nikdy nevyjde?

9, 27 nebo 200?

Holmes je dopaden v Bostonu roku 1894, uvězněn a na cele smrti sepíše přiznání ke 27 vraždám.

Oficiálně je ale odsouzen pouze za jedinou vraždu svého obchodního partnera Benjamina Pitezela (1853–1894) a za tu je také oběšen 7. května 1896. Teprve pak detektivové důkladně prozkoumají jeho hotel od sklepa po střechu a noviny se předhánějí v líčení středověkých hrůz.

Média brzy píší o stovkách obětí. Historik Adam Selzer (1980), autor knihy H. H. Holmes: The True History of the White City Devil, však čísla zpochybňuje, s přiměřenou jistotou je možné prý potvrdit přibližně devět skutečných obětí.

Vysoká čísla jsou údajně jen výmysl, který se rozšířil z pulpového románu vydaného až roku 1940. Byl Holmes skutečně architektem nejpromyšlenějšího hradu smrti v americké historii, nebo ho do této role postavily noviny a zvrácená touha po monstrech?

Mučicí nástroje, kyselina i vápno

Když vyšetřovatelé prohledají sklep budovy, světem brzy nazývané Murder Castle, najdou tam operační stoly, nádoby s kyselinou a vápnem, chirurgické nástroje a zařízení připomínající středověké mučicí nástroje.

Účel části z nich nikdy není uspokojivě vysvětlen. Holmes prý někdy prodával kosterní preparáty lékařským školám, jenže ani to není s jistotou prokázáno.

Budova vzápětí záhadně vyhoří, roku 1938 je stržena a na jejím místě postupně vyroste právě ona nenápadná pošta. Dnes sem jezdí turisté, paranormální badatelé i zvědavci; a zaměstnanci prý skutečně neradi chodí do sklepa.

Údajně se tam ozývají kroky a někdy i hlasy. Zda jde o ozvěnu skutečné hrůzy, nebo o sílu příběhu, který si žije vlastním životem, to Murder Castle nejspíš neprozradí.

Další americké domy hrůzy

LaLaurie Mansion, New Orleans – V roce 1834 zde byla odhalena tajná mučírna otroků. Dnes je budova v soukromém vlastnictví a patří k nejikoničtějším prokletým adresám Ameriky.

Lemp Mansion, St. Louis – Sídlo pivovarské rodiny Lempů, v němž spáchali sebevraždu čtyři její členové. Dnes funguje jako restaurace a hotel, kde hosté hlásí paranormální jevy.

Winchester Mystery House, San Jose – Vdova po zbrojním magnátovi Sarah Winchesterová (1839–1922) prý stavěla dům nepřetržitě 38 let, aby zmátla duchy obětí winchesterových pušek.

Výsledkem je labyrint 160 místností, schodišť vedoucích do stropu a dveří ústících do prázdna.