Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?

Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek.

U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, ani na hranici povoleného rychlostního limitu.

Elektromobily mají jednu zvláštnost: na rozdíl od vozů se spalovacím motorem se jejich spotřeba při rychlé dálniční jízdě dokáže výrazně změnit.

Zatímco ve městě mohou těžit z rekuperace a relativně nízkých rychlostí, na dálnici začíná hrát hlavní roli aerodynamika. A ta je neúprosná. Čím rychleji jedeme, tím více energie potřebujeme k překonání odporu vzduchu.

Právě proto nemusí být nejrychlejší způsob jízdy zároveň nejrychlejší cestou do cíle. Vyšší tempo sice zkrátí dobu strávenou za volantem, současně však zmenší dojezd a může si vyžádat další nabíjecí zastávku.

Na dlouhé trase tak musíme počítat nejen minuty ušetřené jízdou, ale také čas strávený u nabíječky.

Základní fyzikální zákonitosti

S rostoucí rychlostí se odpor vzduchu zvyšuje přibližně s druhou mocninou rychlosti. Výkon potřebný k jeho překonávání dokonce s třetí mocninou. Rozdíl mezi jízdou rychlostí 100 a 130 km/h proto není z hlediska energetické náročnosti vůbec zanedbatelný.

Samotný aerodynamický odpor při zrychlení na 130 km/h vzroste přibližně o 69 procent. Celková spotřeba ovšem nestoupá tak dramaticky, protože do ní vstupují také valivý odpor pneumatik, účinnost pohonu nebo spotřeba palubních systémů.

Pro naše srovnání jsme vycházeli z vlastních zkušeností s modelem Subaru Solterra. Při ustálené rychlosti 100 km/h počítáme se spotřebou 18 kWh/100 km, při 130 km/h s 22 kWh/100 km a při 150 km/h už s 27 kWh/100 km.

Nejde o laboratorní měření ani o univerzální hodnoty platné za všech okolností. Výsledek ovlivní počasí, teplota, vítr, pneumatiky, zatížení auta i profil trasy. Pro názorné porovnání různých cestovních temp však takový model dobře poslouží.

Rozdíl se projeví už na jediném stokilometrovém úseku. Při stovce jej Solterra překoná za 60 minut a spotřebuje 18 kWh. Při 130 km/h se čas zkrátí na přibližně 46 minut, ale spotřeba stoupne na 22 kWh.

Za dodatečné čtyři kilowatthodiny tedy ušetříme téměř čtrnáct minut. Při 150 km/h už stejnou vzdálenost urazíme za 40 minut, ovšem za cenu spotřeby 27 kWh. Dalších pět kilowatthodin navíc nám přinese už jen šest minut úspory.

Modernizovaná Subaru Solterra nabízí baterii s kapacitou 73,1 kWh, předběžný dojezd až 532 kilometrů a rychlé nabíjení z 10 na 80 procent za 28 minut.
Modernizovaná Subaru Solterra nabízí baterii s kapacitou 73,1 kWh, předběžný dojezd až 532 kilometrů a rychlé nabíjení z 10 na 80 procent za 28 minut.

Tisíc kilometrů a tři různá tempa

Na krátké vzdálenosti nemusí být rozdíl mezi jednotlivými rychlostmi zásadní. Na cestě dlouhé tisíc kilometrů se však začne sčítat každá kilowatthodina i každá nabíjecí pauza.

Připravili jsme proto modelový výpočet, který porovnává tři varianty: klidnější cestování rychlostí 100 km/h, svižnější tempo 130 km/h a rychlou jízdu rychlostí 150 km/h.

Abychom mohli jednotlivé scénáře porovnat, stanovili jsme několik společných předpokladů. Na začátku cesty máme k dispozici 60 kWh energie v baterii.

Při každé nabíjecí zastávce doplníme nejvýše 50 kWh a počítáme s průměrným nabíjecím výkonem 80 kW. K samotnému nabíjení přidáváme dalších pět minut na příjezd ke stojanu, spuštění nabíjení a opětovný odjezd.

Při rychlosti 100 km/h činí spotřeba na celé trase 180 kWh. Po odečtení počáteční energie musíme během cesty doplnit 120 kWh, což podle zvoleného modelu znamená tři nabíjecí zastávky.

Samotná jízda zabere deset hodin, nabíjení a obsluha dalších 1 hodinu a 45 minut. Celkem tedy dorazíme do cíle za 11 hodin a 45 minut.

Při rychlosti 130 km/h se spotřeba zvýší na 220 kWh. Na cestě potřebujeme doplnit 160 kWh a zastavíme čtyřikrát. Jízda zabere přibližně 7 hodin a 42 minut, nabíjení s obsluhou další 2 hodiny a 20 minut. Celkový čas se tak dostane na 10 hodin a 2 minuty.

A co když pojedeme 150 km/h? Spotřeba vzroste na 270 kWh a během cesty musíme doplnit 210 kWh. To znamená pět nabíjecích zastávek. Přestože samotná jízda trvá jen 6 hodin a 40 minut, nabíjení a obsluha zaberou dalších 3 hodiny a 3 minuty. Celkový čas činí 9 hodin a 43 minut.

Výkon 338 koní a zrychlení z nuly na 100 km/h za 5,1 sekundy. Dva elektromotory pohánějí obě nápravy a nový prediktivní systém průběžně upravuje rozdělení točivého momentu podle jízdní situace.
Výkon 338 koní a zrychlení z nuly na 100 km/h za 5,1 sekundy. Dva elektromotory pohánějí obě nápravy a nový prediktivní systém průběžně upravuje rozdělení točivého momentu podle jízdní situace.

Čím rychleji, tím menší přínos

Výsledky ukazují, že přechod ze stovky na 130 km/h se na dlouhé trase vyplatí. Za dodatečných 40 kWh energie ušetříme přibližně hodinu a 43 minut. To už je rozdíl, který stojí za pozornost.

Další zvýšení rychlosti na 150 km/h však přinese úsporu pouhých 19 minut, a to za dalších 50 kWh.

Jinými slovy…zatímco při zrychlení ze 100 na 130 km/h připadá na jednu ušetřenou minutu přibližně 0,39 kWh navíc, při zvýšení rychlosti ze 130 na 150 km/h už je to zhruba 2,63 kWh.

Druhé zrychlení je tedy z hlediska dodatečné spotřeby energie na ušetřený čas téměř 6,8krát náročnější. Samozřejmě jde o zjednodušený model. Předpokládá konstantní rychlost, stejné podmínky po celé trase a dostupnost nabíječek přesně tam, kde je potřebujeme.

Ve skutečnosti do výpočtu vstoupí hustota provozu, rychlostní omezení, převýšení, počasí i aktuální vytížení nabíjecích stanic. Roli hraje také skutečný průběh nabíjení.

Průměrných 80 kW nemusí být vždy dosažitelných a výkon se může v závislosti na stavu a teplotě baterie měnit. Přesto je závěr poměrně jednoznačný.

Při dálkové cestě elektromobilem nemá smysl za každou cenu šetřit každou kilowatthodinu, ale ani bezhlavě zvyšovat rychlost.

Pro Solterru se jako rozumný kompromis jeví tempo přibližně 110 až 130 km/h, samozřejmě s ohledem na dopravní předpisy a aktuální podmínky.

Na dálnici rozhoduje nejen rychlost, ale také spotřeba. Nejrychlejší cesta tak nemusí být tou nejefektivnější.
Na dálnici rozhoduje nejen rychlost, ale také spotřeba. Nejrychlejší cesta tak nemusí být tou nejefektivnější.

Solterra: 338 koní, 73,1 kWh a pohon všech kol

Modernizovaná Solterra přitom není žádný pomalý elektromobil, který by se na dálnici musel držet v pravém pruhu. Její dva elektromotory poskytují celkový výkon 338 koní, což je o 58 procent více než u předchozí verze.

Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 5,1 sekundy. Energii čerpá z lithium-iontové baterie s kapacitou 73,1 kWh a předběžně uváděným dojezdem až 532 kilometrů.

Významnou novinkou je také rychlejší nabíjení. Díky systému předběžné teplotní přípravy baterie dokáže Solterra doplnit energii z 10 na 80 procent kapacity za 28 minut. To je podle výrobce o polovinu méně než u předchozího provedení.

Předohřev baterie má přitom význam zejména v chladném počasí, kdy nízká teplota může rychlost nabíjení výrazně omezit.

K dispozici je také volitelná palubní nabíječka na střídavý proud s výkonem až 22 kW, která umožňuje zkrátit nabíjení z více než sedmi hodin na méně než čtyři.

Subaru se při modernizaci nezaměřilo pouze na výkon a baterii. Výrazně přepracovalo také řízení pohonu všech kol. Nový prediktivní systém vyhodnocuje pohyby volantu a akcelerátoru, rozdíly v otáčení předních a zadních kol i zatížení pneumatik.

Na základě těchto údajů průběžně upravuje rozdělení točivého momentu mezi obě nápravy. Výsledkem má být přesnější reakce na pokyny řidiče, lepší stabilita v zatáčkách a jistější chování na kluzkém povrchu.

Elektromobil, který se nezalekne ani terénu

Solterra si zachovává jednu z charakteristických vlastností vozů Subaru: schopnost vyjet i mimo kvalitní asfalt. Světlá výška dosahuje 210 mm, což je podle automobilky nejvyšší hodnota ve své třídě.

K dispozici jsou dva režimy X-MODE, funkce Grip Control pro kontrolovanou jízdu v terénu a Hill Descent Control pro bezpečné sjíždění prudkých svahů. Praktickou novinkou je také zdvojnásobení povolené hmotnosti brzděného přívěsu ze 750 na 1500 kg.

Změny se dotkly rovněž podvozku a odhlučnění. Jeho naladění má omezovat náklony karoserie v zatáčkách přibližně o 20 procent ve srovnání s předchozím modelem.

Akustická skla předních dveří, pěnové materiály v nosné struktuře karoserie a dodatečné izolace kolem zadních kol zase pomáhají potlačovat hluk od pneumatik a aerodynamiky. Řidič si navíc může pomocí páček na volantu vybrat z pěti úrovní intenzity rekuperace.

Foto: Subaru
Související články
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise […]
reklama
Historie
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz