Dál už se trápit nebude. Ano, skoncuje se životem. A udělá to po vzoru antických vojevůdců. Za postelí má přece schovaný meč! Vytáhne ho, rukojeť opře o lůžko a plnou vahou nalehne na ostří, které si přiložil k boku…
Práce je pro něj vším. Kvůli ní se Francesco Borromini (1599–1667), barokní architekt původem ze Švýcarska, nikdy neoženil. Velkou část života stráví v Římě, kde dře do úmoru. Pravda, jeho nápady jsou odvážné a originální.
A přesto mecenáši mnohdy raději zadají zakázku jeho velkému konkurentovi Gianu Lorenzovi Berninimu (1598–1680). Jak je to možné? Bernini je prostě lepší obchodník. Ví, jak má investory okouzlit.
Zato Borromini… Svou tvrdohlavostí a nedostatkem taktu řadu z nich přímo odpuzuje!
Rozběsněný lev
Nekonečné spory s Berninim ho ničí. Jak stárne, stále častěji propadá melancholii. Na nějaký čas dokonce z Říma zmizí, aby si odpočal. Zbytečně. Vrací se ještě v horším stavu.
V záchvatech „dělal prý neuvěřitelné grimasy, křivil tvář na desítky bizarních způsobů, převracel oči překvapivým způsobem a řval jako rozběsněný lev,“ líčí současný historik umění Peter Kováč.
Tady už není o čem pochybovat – Borromini je vážně nemocný a potřebuje pomoc! Verdikt lékařů je jednoznačný: „Nesmí zůstat sám. Potřebuje klid, vezměte mu vše, co ho rozrušuje.
A když ho přepadne záchvat, utište ho a uložte do postele, aby se vyspal,“ doporučí jeho přátelům.
Na záchranu je pozdě
Jemu samotnému tato péče příliš nevoní. Má pocit, že ti, kteří se o něj starají, mu ve skutečnosti chtějí jen ubližovat. Jeho trápení vyvrcholí v noci z 1. na 2. srpna 1667. Pořád se jen převaluje. Nakonec už to nevydrží, vstane a sáhne po meči schovaném za postelí…
Ztichlým domem se rozlehne nelidský řev. Sluha Marsari se okamžitě vzbudí a vběhne do Borrominiho pokoje. Tam uvidí svého pána, jak leží na podlaze v kaluži krve. Mečem se propíchl tak nešikovně, že si způsobil „jen“ těžká zranění.
Marsari přivolá městskou stráž a společně vytáhnou sténajícímu umělci meč z těla a položí ho na postel. Podle lékařů je ale už na záchranu pozdě. Bude to trvat nekonečných 24 hodin, než Borromini v důsledku vnitřních zranění a ztráty krve vydechne naposledy.