Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Amundsen versus Scott: Jak dopadl strhující boj o dobytí jižního pólu?

Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanul člověk. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava, vedená zkušeným polárníkem Roaldem Amundsenem.

Podařilo se mu tak vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Falconem Scottem, který pólu dosáhl až o měsíc později. Jak skončila jeho expedice?

Jižní pól leží ve výšce skoro 3000 metrů nad mořem. Těžko se tam dýchá, je zde citelný nedostatek kyslíku. Teploty se pohybují kolem -50 °C, fouká silný vítr. Dobytí tohoto extrémně nehostinného místa se na začátku 20. století stalo snem polárníků.

Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1908 se k pólu přiblížila britská expedice pod vedením Ernesta Shackeltona.

Od cíle ji dělilo 155 kilometrů, když její postup zastavil příchod antarktické zimy a nedostatek potravin. Nepoznaný pól dál lákal. Amundsen i Scott tam chtěli být první. Jak jejich závod skončil?

Britové chtějí být první!

O dobytí jižního pólu usilovalo především britské impérium. Mocná Královská geografická společnost vsadila po neúspěchu Ernesta Shackeltona na kapitána Roberta Falcona Scotta. Bylo mu dvaačtyřicet let a v čele expedice do Antarktidy stál už podruhé.

V roce 1909 se tedy Scott chystal vyrazit na palubě lodi Terra Nova na jednu z největších objevitelských výprav britské koruny.

Místo označující geografický jižní pól.
Místo označující geografický jižní pól.

Kdo zhatil norské plány

V tu dobu se Norsko právě zbavilo švédského poručnictví. Nový král Haakon VII. a královna Maud toužili ukázat světu, co jejich malá země dokáže. Všechny naděje se tehdy upíraly k severnímu pólu, kterého ještě nikdo nedosáhl. Dobýt ho slíbil muž jménem Roald Amundsen.

V roce 1909 se ale stalo něco neočekávaného, co jeho plány zhatilo. Severní pól byl údajně dobyt a o vítězství se přeli dva Američané Robert Peary a Frederick Cook.

„Jdu na jih. Amundsen“

Amundsen se proto rozhodl napřít veškeré úsilí ke zdolání pólu jižního. Protože si nebyl jistý, jak by takovou změnu cíle expedice vnímala veřejnost a hlavně sponzoři, své rozhodnutí nezveřejnil.

Ještě v červnu 1910, kdy vypluli, si dokonce i většina jeho posádky myslela, že cílem expedice je severní pól.

Scott mezitím postupoval systematicky. V Británii rozpoutal mohutnou propagandistickou kampaň, získal několik desítek tisíc liber, za které nakoupil prvotřídní výbavu. Amundsen svou expedici připravoval tajně. Když všechno spočítal a připravil, vyplul.

Překvapený Scott, který o ničem neměl tušení, dostal jen telegram: „Jdu na jih. Amundsen.“

Vše podřídit jedinému cíli

Obě expedice zvolily pro svoji cestu k pólu trasu z oblasti Rossova moře. Amundsen z Velrybí zátoky, Scott od McMurdova zálivu. Norský polárník zvolil cestu k pólu o 100 kilometrů kratší, zato však zcela neznámou.

Nešetřil časem a námahou na vybudování mnoha potravinových skladišť a směrovek. Zatímco Amundsen podřídil vše jedinému cíli – dobytí jižního pólu, Scottova expedice měla navíc náročný vědecký program.

50 kilometrů denně

Amundsen neexperimentoval. Už dříve se mu osvědčili čtyřnozí tahouni, a tak měl s sebou grónské psy. Velice důkladně vybudoval zásobárny, jasně určil členy finálního týmu.

Se čtyřmi průvodci, čtyřmi saněmi a 52 psy pak vyrazil v říjnu 1911 na jih. Svět překvapil rychlostí, jakou se mu podařilo jižní točny dosáhnout. Denně postoupila Amundsenova výprava až o 50 kilometrů.

Kožešiny, nebo moderní oblečení?

Scott se vydal na cestu od McMurdova zálivu 1. listopadu. Místo psů se spolehl na sibiřské poníky, kteří ale drsné podmínky nezvládli a brzy pomřeli. Nevyšel ani experiment s motorovými saněmi, muži museli nakonec táhnout plně naložené saně sami.

Rozdíl byl i ve výstroji. Amundsen používal kožešinové oblečení, které odkoukal od Eskymáků, zatímco Britové měli své moderní oblečení speciálního střihu, ovšem těžší. Navíc prý nikdy úplně neuschlo.

Na pólu vlaje norská vlajka

Norové pod vedením Amundsena dorazili k kožnímu pólu 14. 12. 1911. Vyfotografovali se, uskutečnili pochod po okolí, zanechali zde stan s dopisem Scottovi a vyrazili zpět. „Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu.

Díky ti, Bože!“ zapsal si do deníku v tento památný den Amundsen. „Je to velká věc, že jsme zde jako první lidé, že tu nevlaje anglická vlajka, ale naše tříbarevná, norská,“  zapsal si další člen výpravy.

Raold Amundsen v roce 1908.
Raold Amundsen v roce 1908.

Je to děsivé místo!

Skupině pěti mužů pod vedením Roberta Scotta se podařilo dosáhnout jižního pólu 18. ledna 1912. Našli zde vzkaz od Amundsenovy výpravy, která je o 34 dní předběhla. „Díkybohu!

Je to děsivé místo, a tím strašnější pro nás, kteří jsme se namáhali k němu dojít, aniž bychom byli odměněni prvenstvím,“ zapsal si Scott do deníku. Angličané postavili poblíž stanu mohylu, samozřejmě se také vyfotografovali a nastoupili cestu zpět.

Zemřeme jako džentlmeni

Na zpáteční trase jim pak Antarktida sečetla všechna logistická pochybení, omyly v organizaci a podtrhla to mimořádně nepříznivým počasím. Všech pět mužů na zpáteční cestě od pólu na základnu zemřelo.

O osudu výpravy se svět dozvěděl až z fotografií a deníků, které byly nalezeny spolu s některými těly členem expedice Edwardem Atkinsonem o osm měsíců později. „Obávám se, že musíme zemřít…, ale byli jsme na pólu a zemřeme jako džentlmeni.

Lituji jen žen, které za sebou zanecháváme,“ uvedl slavný polárník v dopise, který napsal v březnu 1912, když si uvědomil, že nešťastnou expedici nepřežije.

Jsme v pěkné bryndě

V roce 2007 si mohla veřejnost poprvé přečíst i dopis, který psal Robert Scott své manželce s vědomím blížící se smrti. „Jsme v pěkné bryndě a pochybuji, že se z toho dostaneme,“ psal ve tomto posledním dopise manželce.

Zároveň ji však ujišťoval, že svůj konec přijímá bez lítosti. „O kolik lepší to bylo než lenošit doma,“ dodal v listu, který byl nalezen téměř rok poté, co on i jeho kolegové z výpravy podlehli uprostřed antarktických ledových plání zimě a hladu.

Rober Falcon Scott v roce 1905.
Rober Falcon Scott v roce 1905.

Poslední dopis Roberta Scotta

„Veď pokud možno chlapce k zájmu o přírodovědu, je to lepší než hry,“ psal v tomto posledním dopise manželce Robert Scott z Antarktidy. Jeho syn Peter, tehdy tříletý, absolvoval později Trinity College na Cambridgeské univerzitě a stal se předním ornitologem.

„Není snadné psát kvůli zimě – je 70 stupňů pod nulou a nemáme žádné jiné útočiště než stan. Víš, že jsem tě miloval… a nejhorší na celé této situaci je myšlenka, že už tě nikdy nespatřím. Nebyl jsem asi moc dobrým manželem, ale doufám, že budu dobrou vzpomínkou.“

Smrt 18 km od základny

Scottův kolega Edgar Evans byl už tou dobou po smrti – cestou při sestupu se zranil na hlavě a zemřel ve spánku. Lawrence Oates, který trpěl vážnými omrzlinami, odešel do oslepující vánice s legendárními slovy: „Jdu ven, a možná se tam chvilku zdržím.“

Robert Scott, Henry Bowers a Edward Wilson se ještě snažili udržet při životě, později však i oni doplácejí na vyčerpání, podvýživu a omrzliny. Scott, Wilson a Bowers zemřeli pouhých 18 kilometrů od posledního ze svých skladišť.

Co způsobila sněhová bouře

Poslední zápis ve Scottově deníku měl datum 29. března 1912. Píše se v něm: „Den co den jsme byli připraveni vyrazit ke skladišti vzdálenému jen 18 kilometrů, ale venku před stanem zuří sněhová bouře. Myslím, že už nemůžeme očekávat nic dobrého.

Vydržíme až do konce, ale jsme přirozeně den za dnem slabší a naše smrt nemůže být daleko. Je to bída, ale myslím, že už nebudu moci psát. R. Scott.“

Kde leží poslední dopisy

Scotta tak už nedostihla krátká synova zpráva „Milý tatínku, stanu se bubeníkem.“ ani ta druhá, konstatující prostě „Miluji tě.“ Veškerá osobní Scottova korespondence je dnes uložena v muzeu Scottova výzkumného polárního ústavu při Cambridgeské univerzitě.

Ústavu ji věnovala Philippa Scottová, vdova po polárníkově jediném dítěti Siru Peteru Scottovi, který zemřel v roce 1989.

Proč Britové neuspěli

Příčiny neúspěchu Scottovy expedice jsou připisovány jednak organizaci, vedení a vybavení výpravy, jednak nepříznivým okolnostem. K nevhodnému vybavení patřilo látkové oblečení, tažná zvířata (sibiřští poníci a malý počet psů) a nedostatečné potravinové dávky.

Naproti tomu Amundsen využíval zkušeností převzatých od Eskymáků a spoléhal na jejich kožešinové oblečení a lehké saně, tažené výlučně psy.

Dobrovolná smrt Lawrence Oatese

K nešťastným událostem patřila mnohadenní prudká sněhová bouře, která znemožnila Scottovi a jeho dvěma druhům dojít pouhých 18 kilometrů k předsunutému skladišti zásob, a zachránit si tak život.

K nejvýraznějším momentům patřila dobrovolná smrt Lawrence Oatese, který tak chtěl ulehčit svým druhům, a poslední záznamy a dopisy Roberta Scotta, psané při vědomí blízké smrti.

Odhalená tragédie Scottovy výpravy přinesla další zájem o zkoumání Antarktidy, který na chvíli odsunula do pozadí 1. světová válka. Po ní nastalo období skutečně vědeckého zkoumání kontinentu.

Vzducholodí k severnímu pólu

Amundsenovi vynesl jeho úspěch slávu největšího světového polárníka. Nejednalo se však o jeho poslední odvážnou výpravu do věčně zmrzlých oblastí.

V polovině května 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním člověkem, kterému se přelet nejsevernějšího bodu planety podařil. Právě severní pól se ale o dva roky později stal norskému cestovateli osudným.

Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.
Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.

Zřícení v mlze

Při zachraňování výpravy vedené Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře.

Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo ani ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Zajímavosti
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.   Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti […]
Záhady a napětí
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi
Vavřín jako lék
panidomu.cz
Vavřín jako lék
Všichni ho známe, císařové, vítězové i umělci si jím zdobili skráně, kuchařky bez něj neuvaří, a to ještě nevíte, že bobkový list může výrazně zmírnit některé naše neduhy. Obsahuje v malém množství některé minerály jako vápník, železo, hořčík nebo fosfor, dále něco vitaminu A, C a kyselinu listovou. Důležité je, že se dá použít k léčbě mnoha
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz