Patří k místům, jak vystřiženým z červené knihovny, kde se to v minulosti vzdělaností a uměním jen hemží. Dnes se nad historickým klenotem smráká. Nejen, že ho každoročně týrají obrovské masy vody, aby mu pořádně „osolily život“, nemaže se s ním ani sama země.
Zdejší malebné kanály lákají každoročně na 20 milionů dychtivě cvakajících turistů. Oblíbená a historií tvarovaná destinace si ale ve druhé polovině loňského roku sáhne na dno, když pocítí ničivou přírodní sílu. Turisté se brodí po kolena vodou, památkám přibývají nevzhledné vrásky. „Bazilika za jediný den zestárla o 20 let. A to je možná ještě optimistická úvaha,“ bijí odborníci na poplach.
Skončí nakonec jeden z největších historických skvostů pohřbený pod vodou?
A kdy?
Ničivý fenomén
Velká voda známá jako „acqua alta“ trápí kolébku vzdělanosti a umění od nepaměti. Má ji na svědomí silný vítr, který kromě popadaných stromů a zničených památek, vhání do laguny obrovské masy vody. Nejčastěji dochází k tomuto fenoménu na podzim a s příchodem zimy. I když je město na záplavy připraveno, a s prvním sílícím deštěm instaluje provizorní lávky, situace začíná být neudržitelná.
Kromě vody totiž Benátky trápí i postupné propadání podloží.
Tragédie vs. byznys
Během tří dnů, od 27.–29. října 2018, naprší v regionu Benátska 400 milimetrů a čísla každou hodinou rostou. Jde o enormní masu, která obvykle naprší v horizontu několika měsíců. „Jsme znepokojeni, protože se to podobá situaci, jakou Benátky zažily v době silných záplav v roce 1966 a 2010, ba je to i horší. Půda je už nasycená vodou a řeky stoupají,” kroutí hlavou šéf kraje Luca Zaia (*1968).
Zatímco na začátku víkendu je ještě možné využívat provizorní dřevěné lávky, se sílícím deštěm ale „spadne klec“. Záplavové centrum doporučuje vycházky jen v případě nutnosti, ostrouhá i slavné plovoucí taxi. Náměstí svatého Marka mizí v nenávratnu, dostat se k němu je prakticky nemožné. Jako nejnižší místo v Benátkách je zkrátka první na ráně.
Turisté se brodí v ulicích nejčastěji bez bot, s oblečením nasáklým vodou jako houba.
Děsivá bilance
Podle odborníků se jedná o jednu z nejhorších povodní za poslední roky. Přitom v moderní historii se stalo po šesté, kdy voda přesáhla výšku 150 centimetrů a zaplavila 75 procent města. Jen v letech 1992–2002 se Benátky ocitnou pod vodou více než 50krát, což v minulém století přispěje k poklesu města vzhledem k okolní mořské hladině o 23 centimetrů. Každoročně jde zhruba o 2 milimetry.
Katastrofický rekord však stále drží rok 1966. Voda tehdy pohltí na 80 procent města a 5000 lidí připraví o střechu nad hlavou.
Hladina dosáhne výšky 194 centimetrů.
Hele, Mojžíš!
K tomu, aby měly úřady situaci alespoň trochu pod kontrolou, představují v roce 2013 světu dlouho budovaný, sofistikovaný projekt. Jedná se o systém 78 protipovodňových bariér uložených na mořském dně, které mají v případě velké vody zablokovat Benátskou lagunu i Jaderské moře a zamezit tak masivnímu přílivu vody. K jejich vztyčení je potřeba jen 30 minut!
Odborníci jej představí jako Modulo Sperimentale Elettromeccanico (MOSE), mezi lidmi se pro něj okamžitě vžije název Mojžíš (anglicky Moses). Název je ale to jediné pozitivní, co na něm vidí.
V oku jim leží nákladnost projektu, za 10 let výstavby totiž spolkne 5 miliard eur (128 miliard korun).
Facebook
Twitter
RSS