Na počátku 2. poloviny 18. století sužuje venkovskou oblast Gévaudan ve Francii tajemné vraždící monstrum, zvané „bestie“.
Zatímco mnoho Francouzů si v té době myslí, že jde o vlka a mnoho moderních učenců s nimi souhlasí, jiní badatelé tvrdí, že toto zvíře to vůbec být nemuselo!
První zprávy o jeho útoku se objeví 30. června 1764, kdy se jeho obětí stane 14letá dívka Jeanne Bouletová při pastvě ovcí.
Není to poprvé, kdy se neznámý tvor pokusí zaútočit, asi před dvěma měsíci se do centra jeho pozornosti dostane jiná mladá pastýřka, ale podaří se jí utéct. Popíše zvíře, které podle ní „vypadá jako vlk, ale není to vlk“.
Světová mediální senzace
Útoky pokračují přes léto až do podzimu. Na svých obětech tvor s chutí hoduje. Případů je nakonec tolik, že to vypadá, jako by útočících zvířat bylo více. Vyděšení obyvatelé regionu pročesávají krajinu a hledají nebezpečné monstrum.
Štěstí se na ně usměje 8. října 1764, jen několik hodin po dalším napadení člověka. Lovci pronásledují zvíře do lesa a několikrát na něj vystřelí. Mají dobrou mušku, ale zraněná šelma se zvedne a uteče.
Celé dění přiměje krále Ludvíka XV. (1710–1774), aby poslal na bestii královské lovce a vypíše i odměnu. Příběh „bestie z Gévaudanu“ se mezitím objevuje v novinách od Bruselu po Boston a stává se jednou z prvních mediálních senzací v historii.
Králův střelec jménem Francois Antoine a jeho synovec zastřelí 20. září 1765 velkého vlka poblíž opatství v Chazes, dostanou nemalou odměnu a mrtvola zvířete je vycpána a poslána na královský dvůr.
Zdá se, že to je konec krvavého příběhu.
Co to bylo?!
Ale útoky začnou znovu hned v prosinci. Král už je však ignoruje. V červnu roku 1767 lovci na svazích zdejší hory Mouchet zastřelí vlka. Pitva zvířete odhalí lidské pozůstatky uvnitř jeho těla.
Útoky tím skončí, a tak se předpokládá, že tento tvor byl skutečně vraždící šelmou. I přes to zůstávají pochybnosti, zda šlo skutečně o vlka. Popis zvířete, který se do dnešních dnů zachoval, neodpovídá typickému vlkovi.
Tvor měl být velký jako tele nebo jako kůň s červenošedou srstí, zatímco jeho hlava a nohy byly šedohnědé. Na zádech se vyjímal černý pruh a na nohou mělo zvíře „pařáty“.
Historikové, vědci i pseudovědci a také konspirační teoretici navrhli řadu teorií, o jaké zvíře vlastně šlo, od vlka přes hyenu, lva, přeživšího prehistorického dravce až k vlkodlakovi.
Je to lev, vážení!
Po zvážení a vyřazení nerealistických stvoření zůstává ve hře hyena, která sice ve Francii volně nežije, ale mohla utéct svému majiteli, který ji získal za hranicemi země.
Podobné je to se lvem, vědci se shodují, že mohlo jít o lví mládě, jehož samec nemá plně vyvinutou hřívu a někdy mívá pruh, běžící po zádech.
Jeden lovec, kapitán Jean Baptiste Duhamel, v té době ostatně napsal: „Je to monstrum, jehož otec je lev. Jaká byla jeho matka, to nevíme.“ I přes různá vysvětlení je za bestii z Gévaudanu stále považován vlk. Ti jsou v tehdejší době v okolí přemnoženi a na lidi skutečně útočí.
