Kde nic není, ani smrt nebere a stejně tak policisté. Nemáme na mysli absenci otisků, když si zlodějíček vychytrale vezme třeba rukavice. Ve skutečnosti mezi námi žije pár lidí, jejichž bříška prstů jsou hladká jako dětský zadeček.

Kořeny cestiček otisků si razí cestu už v době, kdy je embryu člověka teprve 24. týdnů.

Jestli se někde zaseknou, pak za to může mutace genu SMARCAD1, konkrétně jeden protein, který kůži v podstatě vyhladí.

Porucha, kterou má jen velmi malé procento lidí na světě, se jmenuje adermatoglyfie a většinou se projeví u několika členů jedné rodiny. Takovou famílií jsou Sarkerovi z bangladéšské vesnice Rajshashi. Přesněji tedy muži, kteří se zde rodí s vyhlazenými prsty.

Otisky nemá otec ani syn

„Vím, že minimálně čtyři generace dozadu měli muži stejnou vzácnost,“ vypráví 22letý Apu Sarker a ukazuje při povídání, že na jeho prstech by se kriminalisté nevyřádili. Má skutečně hladká bříška v podstatě bez jakékoli rýhy.

Mladík vypráví, že zatímco například jeho dědeček neměl nejspíš s hladkou kůží problém, Apu z takové vzácnosti už tak nadšený není. Sice je středem pozornosti díky unikátní poruše, ta mu ale dost komplikuje život.

Od roku 2008 fungují v Bangladéši občanské průkazy, které se vydávají na základě sejmutí otisků prstů. „Nevěděli si rady už s mým otcem,“ usmívá se Apu. Nakonec on i jeho táta Amal mají v průkazu zapsáno, že jsou bez otisků.

S řidičákem má smůlu

To s řidičským oprávněním na motocykl už to tak snadné nebylo. „Řádně jsem složil zkoušku, zaplatil poplatek, ale povolení nemám,“ krčí rameny Amal, pro kterého jako pro zemědělce, je přitom možnost řízení motorky nezbytná.

A tak prostě jezdí bez povolení, zato má u sebe lékařskou zprávu, která potvrzuje jeho poruchu. Zatím mu to nebylo nic platné. Vždy, když ho policisté zastaví, dají mu pokutu. To se může Amal ohánět holýma rukama bez otisků, jak chce, a není mu to nic platné.

Stejně tak by bylo komplikované pro oba muže vycestovat do zahraničí, protože v mnoha zemích se vyžaduje poskytnutí otisků prstů. Naštěstí chudá rodina Sarkerových na dovolené nejezdí.

Zamrazil software

Doklady nejsou jediný problém. Přece i mobilní telefony se odemykají na „prstové“ heslo svého majitele. K tomu má Amal rovněž co říct.

V roce 2016 bangladéšská vláda rozhodne, že ten, kdo si chce koupit SIM kartu, musí poskytnout otisk svého prstu, aby se porovnal s národní databází.

A teď si představte, jak to dopadne, když si na nákup obyčejné SIMky vyrazí Apu s hladkými prstíky. „Tehdy jim dokonce zamrzl software,“směje se šibalsky. Má ale smůlu, kartu nedostane.

Ještěže mají muži Sarkerovi v rodině ženy, všechny karty na telefon tak nakoupí na ně.

Když nejsou otisky, pomohou oči

Poruchu adermatoglyfii přitom teprve v roce 2007 popíše švýcarský dermatolog Peter Itin. Tehdy ji zkoumá u jedné ženy, Američanky. I v tomto případě najde hned několik členů v rodině se stejným problémem.

Pro podobně postižené lidi je tak nadějí, že se jako biometrické údaje budou kromě otisků více sbírat například skeny sítnice a nebo obličeje.