Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Bouřky – nebezpečí pro vaši střechu. Jak mu předcházet?

Střecha v troskách a vytopený dům. Škody po pořádné letní bouřce se mohou vyšplhat až do stovek tisíc. Vrásky by si měli dělat hlavně majitelé střech z laciné krytiny, zejména z levného plechu.

Vedle dramatických obrázků řádění tornád v Severní Americe mohou vypadat záběry českých bouřek téměř neškodně, ovšem čísla hovoří jinak.

Vichřice a krupobití jsou zdaleka nejčastější živelní pohromou v České republice, jak vyplývá z údajů České asociace pojišťoven. V letech 2015 a 2016 došlo celkem k téměř 70 tisícům pojistných událostí a vznikly škody za bezmála tři miliony korun. Silná bouřka s vichřicí a krupobitím přitom automaticky znamená ohrožení pro méně stabilní střechy, například pro ty s krytinou z laciného plechu, zejména takové, které imitují střešní tašky. Bez rizika však nejsou ani majitelé skládaných střech z klasických tašek.

Vichr trhá celé pláty plechu

„Střecha z nekvalitního plechu, který napodobuje skládanou krytinu, je opravdu riziková,“ vysvětluje Jiří Frídl, specialista v oblasti pokrývačství.

Nejedná se přitom o plechovou krytinou jako takovou, neboť některé kovové materiály vykazují vůči silnému větru i kroupám vysokou rezistenci a stabilitu. „Obrovský problém však vichřice představuje pro velkoplošné formáty z levného plechu.

Pokud se vítr dostane pod plochu, která má třeba sedm čtverečních metrů, tak ji utrne celou.“

I tradiční tašky mohou popadat

Klasická skládaná střecha, tedy z keramických nebo betonových tašek, dokáže vichřici odolávat mnohem lépe, i když i zde může bouřka nadělat problémy. Nejedná se však o celkovou devastaci.

„Střecha z pálených nebo betonových tašek je mnohem odolnější, a i v případě, že ji vichřice poškodí, jedná se o lokální problém, který lze velmi snadno vyřešit,“ uvádí Jiří Frídl.

Popadané tašky lze většinou nahradit svépomocí a náklady na takto malou renovaci jsou ve srovnání s plechovými imitacemi skládané krytiny mnohem nižší.

U kovových střech rozhoduje hustota materiálu i dobré kotvení

U plechových krytin je rozhodující nejen odolnost materiálu, ale také kvalita podkladu a ukotvení. „Pokud tvoří plech celistvý pás, vítr po něm klouže a střeše neuškodí.

Důležité je rozvržení a montáž příponek,“ vysvětluje Markéta Martinková z českého zastoupení společnosti Rheinzink.

Co se týče odolnosti vůči kroupám, jsou určitě odolnější materiály s vyšším modulem pružnosti v kombinaci s vyšší měrnou hmotností, které mají lepší schopnost oddálit vytvoření trvalé deformace na svém povrchu.

U nejběžnějších klempířských materiálů lze provést rychlé srovnání mezi titanzinkem a hliníkem, kde je hustota čili měrná hmotnost hliníku pouhých 2700 kg/m3, kdežto titanzinku skoro trojnásobná, a to 7200 kg/m3.

Pojišťovny rozlišují rizikové a odolné krytiny

Že není materiál jako materiál, dokladuje švýcarský registr Sdružení kantonů protipožárního pojištění (Vereinigung Kantonaler Feuerversicherungen), což je organizace, která poskytuje pojišťovací služby pro prevenci živelních pohrom.

Tento registr klasifikuje stavební výrobky a materiály s ohledem na odolnost proti krupobití. Zjednodušeně řečeno, rozlišuje vysoce rizikové materiály od těch méně rizikových.

Z údajů je patrné, že například kvalitní slitině neublíží ani několikacentimetrové kroupy. „Obecně platí, že střechu nejlépe ochráníte právě použitím kvalitních materiálů a při její montáži dodržíte všechna technická doporučení výrobce.

Tak předejdete nejen funkčnímu poškození krytiny, ale také nevratnému vizuálnímu poškození kroupami,“ upřesňuje Markéta Martinková z Rheinzinku.

Související články
Věčným městem hlučí motory buldozerů a bagrů a staromilci skřípou zuby. K zemi padají vzácné památky, aby vytvořily prostor pro novou, monumentální stavbu. Dávná historie nedobrovolně ustupuje té novější.   Sjednocení Itálie v roce 1861 je tak významnou událostí, že si v očích Římanů zaslouží nesmazatelné připomenutí. A protože prvním italským králem je Viktor Emanuel II. (1820–1878), řečený […]
Na předměstí západního Sydney stojí nenápadný rodinný dům. V roce 2006 se z něj ale stane jedno z nejpodivnějších poutních míst v Austrálii. Podle jeho majitelů tu totiž dochází k zázrakům, jejichž zdrojem je duch jejich mrtvého syna. Vrací se, aby pomáhal druhým? Jsou skvrny a nápisy na zdech skutečně projevem boží milosti?   V roce 2006 umírá při autonehodě jen […]
Hitler vydal rozkaz obsadit demilitarizované Porýní. Věří, že i tentokrát mu porušení mezinárodních smluv hladce projde. Úspěchem riskantní akce si ale jistý není, jak přizná později: „Kdyby tenkrát Francouzi napochodovali do Porýní, museli bychom se zase s ostudou stáhnout.“   Součástí Versailleské mírové dohody, podepsané v roce 1919, byla i demilitarizace Porýní…Zatímco do 50 kilometrů […]
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici […]
reklama
Historie
Nechal stvořitel Pinocchia svého hrdinu zemřít?
Pohrdne povoláním kněze, je zklamán politikou a sám velkovévoda mu zruší noviny. Pak ale najde smysl života a napíše jednu z nejobdivovanějších dětských knížek na světě.   Dlouho nic nenasvědčuje tomu, že by se z Carla Lorenziniho (1826–1890) z Florencie měla stát světová celebrita. Jeho matka Angiolina pracuje jako švadlena, otec Domenico je kuchař a z Carlových deseti sourozenců […]
Čekal Paganini na pohřeb 26 let?
Vysoký, černě oděný muž s uhrančivýma očima na pódiu opět uchvacuje svou houslovou hrou publikum. „Spolčil se s ďáblem!“ šuškají si diváci. Uvěří tomu i církev, která pak bude zesnulému virtuosovi dlouhá léta upírat křesťanský pohřeb.   Od chvíle, kdy devítileté zázračné dítě jménem Niccolò Paganini (1782–1840) nadchne svou virtuózní hrou na housle publikum janovského Velkého divadla, […]
Změnilo Freudův život stipendium v Paříži?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením.   Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Zaskočila první doktorka kardinála?
Katedrála v italské Padově je narvaná k prasknutí. Kromě pedagogů a studentů zdejší univerzity se tu tísní učenci z dalších významných institucí na Apeninském poloostrově. Všichni napjatě poslouchají zhruba hodinový projev drobné ženy, která v latině řeční na téma Aristotelova díla.   Narodila se do bohaté a urozené benátské rodiny, jejíž příslušníci již po léta […]
Zajímavosti
Pámelník bílý: Jedovatá krása, praskající pod botou
Bílé kuličky na podzim lákají k utržení. A ještě víc k tomu, abyste na ně šlápli a těšili se z tichého lupnutí. Tato ozdoba parků i divokých strání je půvabná, ale i trochu záludná. Zatímco zvířata si na ní ráda pochutnají, lidé by měli být obezřetní. Ale indiáni z jejích větví dělají dýmky i šípy! […]
Panamský průplav: Technický zázrak a hrob tisíců lidí
Propojí dva oceány a ušetří lodím 12 000 km dlouhou plavbu kolem Jižní Ameriky. Cesta k úspěchu je ale draze vyplacena. Stane se sice inženýrským triumfem, ale také masovým hrobem tisíců bezejmenných dělníků.   Panamská šíje odděluje Atlantský a Tichý oceán. Ve svém nejužším místě je necelých 50 km široká. Nápad prokopat ji a ušetřit […]
New Yorku: Od bažin po metropoli, která nikdy nespí
Americká metropole východního pobřeží poskytuje útočiště 8,5 milionu obyvatel. Skromná osada se za více než 400 let transformuje v pulzující velkoměsto.   Klid indiánského života nejprve naruší anglický objevitel Henry Hudson (?1565–1611). Na kalendáři se tehdy skví letopočet 1609. Prim však hrají Holanďané, kteří se záhy usadí na dnešním jihu Manhattanu. Mokřady a lesy vnímají jako […]
Cukr: Zdroj energie, nebo zrádný jed?
Chuť na něco „dobrého“ občas pocítí téměř každý. Naše buňky jsou totiž závislé na energii z cukru, takže vrozená slabost pro sladké má své biologické opodstatnění. Běžný cukr – sacharóza – je však dnes často démonizován jako „bílý jed“. Ale zaslouží si tuto nálepku?   Před tisíci lety lidé získávají cukry hlavně z ovoce, medu […]
Záhady a napětí
Zázrak z jihu Francie: Má voda z prastaré rakve léčivou moc?
V malé francouzské osadě Arles-sur-Tech se nachází kamenný sarkofág, který už po staletí mate poutníky i vědce. Každý den se v něm objevuje jeden až dva litry čisté vody, přestože není napojen na žádný pramen. Věřící ji považují za svatou a připisují jí léčivé účinky. Vědci zase hledají přirozené vysvětlení tohoto podivného jevu. Co se […]
Má pramen Klokočka zázračnou moc?
Ukrytý v lesích mezi Mnichovým Hradištěm a Bělou pod Bezdězem vyvěrá pramen, ke kterému si lidé chodí nejen pro vodu, ale také pro uzdravení. Voda z Klokočky má podle tradice léčivé účinky a už prý vykonala několik zázraků. Přesto nemá statut ani lázeňské lokality, ani nijak vyhledávaného místa. Má opravdu nějaké zvláštní účinky, které opomíjíme?   Místní […]
vý poklad amerického mafiána: Je dodnes ukryt někde v horách?
V amerických horách Catskill se podle legendy skrývá jeden z největších pokladů z dob mafie. Zločinec Dutch Schultz měl před svou smrtí ukrýt miliony dolarů v hotovosti a dluhopisech do speciálního trezoru. Přestože se po něm pátrá už téměř sto let, nikdo ho zatím nenašel. Je skutečný, nebo jde jen o příběh z temného světa […]
Křikloun z amerického White Bluff: Prastarý netvor z hlubin lesa?
V hlubokých lesích amerického Tennessee údajně občas po setmění zazní zvuk, z nějž tuhne krev v žilách. Nejde o vytí vlka ani o křik ptáka, ale o cosi, co prý připomíná pronikavý ženský nářek. Podle více než sto let staré legendy jej vydává bytost přezdívaná Křikloun. Co má být zač a kde se v lese vzala? Zjistěte to společně […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sebevědomá kněžna hned dvakrát ubránila Pražský hrad
historyplus.cz
Sebevědomá kněžna hned dvakrát ubránila Pražský hrad
Nemá to špatně vymyšlené. Počká, až kníže Bedřich odjede do Říše, a pak se svým vojskem oblehne Pražský hrad. Svržený Soběslav však vládu nad českým knížectvím nazpět nezíská. Podcenil totiž Bedřichovu energickou manželku, která jeho útok odrazí. Přemyslovský kníže a pozdější český král Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) chce posílit vztahy s uherským panovníkem Gejzou
Překvapení roku. G-Shock slaví 140 let značky Coca-Cola
iluxus.cz
Překvapení roku. G-Shock slaví 140 let značky Coca-Cola
Coca-Cola a G-SHOCK právě udělaly něco, co by normálně znělo jako nápad člověka po třetím bourbonu v tokijském karaoke baru. Vzaly nejodolnější digitální hodinky planety a oblékly je do estetiky limon
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Vajíčková pomazánka s majonézou
tisicereceptu.cz
Vajíčková pomazánka s majonézou
Dokonalá svačinka nejen pro děti Suroviny na 4 porce ½ cibule 1 menší sklenice majonézy 1 lžíce plnotučné hořčice 1 kyselá okurka 6 vajec natvrdo Postup Uvaříme šest vajec natvrdo, n
Horor v močálu Hockomock: Způsobuje indiánská kletba děsivé paranormální jevy?
enigmaplus.cz
Horor v močálu Hockomock: Způsobuje indiánská kletba děsivé paranormální jevy?
Duchové, děsivá monstra, tajemná světla, záhadná zmizení, nevysvětlitelná úmrtí, mrzačení dobytka a další paranormální jevy. Kolem močálu Hockomock byl zaznamenán snad každý druh záhadných úkazů, na k
Rozvod Tomešové a hned další svatba? S kým asi?
nasehvezdy.cz
Rozvod Tomešové a hned další svatba? S kým asi?
Konec jedné pohádky a začátek další? Krize v manželství herečky ze seriálu ZOO Nové začátky Michaely Tomešové (34) a herce známého ze seriálu Slunečná Romana Tomeše (38) se poslední dobou skloňuje čím
Kouzelné kytičky ze zbytků látek
panidomu.cz
Kouzelné kytičky ze zbytků látek
Původní tradiční japonská technika zvaná kanzashi sloužila k výrobě ozdobných spon do vlasů. Vy si s její pomocí můžete ze zbytků látek vyrobit roztomilé textilní kvítky. Technikou skládání kousků látek do tvaru květů si vytvoříte krásné šperky, ozdoby na šaty i na kabelky nebo polštářky. Chce to jen malinko praxe. Textilní kytičky vyrobíte i z těch nejmenších zbytků
Po stopách historie: Vojensko-historické zájezdy které mění pohled na dějiny
epochanacestach.cz
Po stopách historie: Vojensko-historické zájezdy které mění pohled na dějiny
Cestování může mít mnoho podob. Někteří hledají odpočinek u moře, jiní poznávají města a kulturu. Existuje ale i třetí skupina cest která spojuje cestování s hlubším pochopením historie. Právě na tento typ poznávání se zaměřuje CK Praděd která organizuje vojensko-historické zájezdy po Evropě i zámoří. Tyto cesty neukazují jen krásná místa ale především lokality kde
Nešťastné ženě pomohli krásní motýlci
skutecnepribehy.cz
Nešťastné ženě pomohli krásní motýlci
Prodavačka byla zoufalá a nemohla v prodejně se starožitnými věcmi vydržet. Byla velmi citlivá. Naštěstí jsme jí mohli pomoci a její duše pookřála. S dcerou máme společné hobby, a tím je procházet starožitnictví. Jednou jsme proto navštívily obchod se starožitným nábytkem v Praze. S nadšením jsme tu chodily, každou zaujalo něco jiného. Jak jsem tak upadla do zamyšlení, měla jsem náhle dojem,
Česnekové krevety s těstovinami
nejsemsama.cz
Česnekové krevety s těstovinami
Rychlé těstoviny s krevetami jsou výtečné a připravíte je během krátké chvíle. Na 2 porce potřebujete: ✿ 200 g těstovin ✿ 24 krevet ✿ 1 stroužek česneku ✿ 1 lžíci olivového oleje ✿ 50 ml bílého vína ✿ špetku chilli ✿ sůl, pepř ✿ 1 lžíci limetkové šťávy ✿ čerstvou bazalku nebo petrželku 1. Těstoviny uvařte v osolené vodě podle návodu na obalu al dente. Pak
Hodina má 60 minut, minuta 60 vteřin: Odkdy a proč tomu tak je?
21stoleti.cz
Hodina má 60 minut, minuta 60 vteřin: Odkdy a proč tomu tak je?
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smys
Bývalou drogovou šéfku odklidí z cesty zabiják na motorce
epochaplus.cz
Bývalou drogovou šéfku odklidí z cesty zabiják na motorce
Jen co zabouchne dveře řeznictví a odvrátí hlavu od těhotné snachy, zamrzne ji krev v žilách. Opodál stojí muž s helmou na hlavě. Krutý závěr života, který připravovala ostatním, teď čeká ji. Dva výstřely ji zasáhnou přímo do hlavy. Od něžného pohlaví čeká člověk laskavý a až mateřský přístup. Pro Griseldu Blanco (1943–2012) to ale neplatí.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz