Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy! Horší než zvěrstva, která páchali nacisté v koncentrácích!

Je známo, že nacisté využívali vězně v koncentračních táborech k pokusům, jejichž bestiálnosti se jen těžko věří. K šíleným experimentům na lidech ale docházelo i jinde, a to klidně v mírových časech. Kdo a kde se nejvíce provinil proti lidskosti?

Výzkum kazivosti zubů na mentálně postižených ve Švédsku

Kdy: 1947–1951

Kde: Vipeholm, Švédsko

Už v roce 1938 se švédští stomatologové začali zajímat, co je příčinou toho, že se 2/3 populace Švédska potýkají se zubními kazy. V podezření byla strava bohatá na cukry, ale chyběly solidní vědecké důkazy.

Když se rozhořela 2. světová válka (1939–1945), mělo Švédsko jiné starosti. O testování pozitivního dopadu podávání různých skupin vitamínů na prevenci zubního kazu proto lékařská komora a švédská vláda rozhodly až v roce 1945.

Narveme postižené sladkostmi a čokoládou

Experiment probíhal ve středisku pro mentálně postižené ve švédském Vipeholmu. Když ale ani po dvou letech nepřinesl žádné průkazné závěry a hrozilo jeho ukončení, odhodlal se stomatolog Bengt. E. Gustafsson, jež stál v čele pokusu, ke změně.

V roce 1947 rozdělil 436 pacientů léčebny do devíti skupin, které začal ládovat čokoládou, karamelkami, sacharózou a pečivem. To vzbudilo zájem velkých výrobců sladkostí, kteří léčebnu s radostí zásobovali.

Zubům nejvíce škodí Toffifee

Výrobce karamelek dokonce Gustafsson přesvědčil, že potřebuje cukrovinku, která se bude dobře lepit na zuby, protože správně usuzoval, že zubům nejvíce škodí dlouhodobý těsný kontakt s cukry.

Díky tomu vznikly bonbony Toffifee, tehdy ještě bez oříšku uprostřed. Experiment běžel dva roky a slavil jednoznačný úspěch. Každý z účastníků zkonzumoval na 37 kg sladkostí za rok.

Přes 50 účastníků prakticky přišlo o zuby, zbylí trpěli zubními kazy podstatně více než kontrolní vzorek.

Experiment probíhal ve Švédsku.
Experiment probíhal ve Švédsku.

Cukrovinky jsou v tom nevinně

Závěry experimentu jasně potvrdily, že zubní kaz výrazně zhoršuje pravidelná konzumace sladkostí mezi jídly.

Ovšem proti tomuto výsledku se vzbouřili výrobci cukrovinek a požadovali pokračování experimentu, tentokrát ne se sladkostmi, ale se stravou bohatou na cukry (sacharidy).

Pro mentálně postižené to znamenalo, že jejich zuby, již tak zničené prvním pokusem, jim nebyly opraveny, a nadto byly vystaveny dalšímu přílivu cukru. Po dalších dvou letech tak přišli o chrup i ti, u kterých se to nepovedlo předtím.

Cena za krásné zuby

Výrobci cukrovinek byli očištěni, za kazy nemohou sladkosti, ale cukry obsažené v jídle obecně.

Souhrnné výsledky pokusu byly zveřejněny až v roce 1953. Gustafsson byl obviňován z toho, že záměrně tajil závažné závěry svého experimentu a že se nechal koupit cukrářskou lobby.

Eticky rozměr pokusu nikdo neřešil, až v 90. letech na něj upozornili dva univerzitní studenti. Díky experimentu se ve Švédsku sice výrazně zlepšila stomatologická péče, ovšem za cenu bolestivé ztráty zubů postižených osob, které se nemohly nijak bránit.

Rozprašování krvavých bakterií na kalifornské San Francisco

Kdy: září 1950

Kde: San Francisco, Kalifornie, USA

Po hrůzách, jež se odehrály v nacistických koncentračních táborech, byly jasně stanoveny podmínky etického lékařského výzkumu.

Ovšem svět byl rozdělen počínající studenou válkou, a tak se USA rozhodně nechtěly vzdát slibných výsledků, které nabízelo používání chemických a biologických zbraní. Naopak!

Vláda povolila Georgi W. Merckovi (1894–1957), který stál v čele stejnojmenného farmaceutického gigantu, aby pokusy s nimi prováděl v opravdu širokém měřítku, na obyvatelstvu Spojených států.

Jak se šíří „smrtící“ nákaza?

Myšlenka byla prostá: nakazit bakterií nebo virem nízké škodlivosti neznámé lidi a sledovat, jak nákazu šíří. Proběhlo několik neúspěšných pokusů, kdy byl virus natolik neškodný, že si lidé nákazy ani nevšimli, případně vědci ztratili stopu při šíření.

Až experiment v San Franciscu přinesl výsledky. Díky své poloze bylo město považováno za příhodný cíl pro nepřítele. Proto měli čelní představitelé státu zájem zjistit, jak moc je zranitelné.

Bakterie se roznesly po celém městě.
Bakterie se roznesly po celém městě.

Mračna plná bakterií míří ke břehu

Na moře v Sanfranciském zálivu vyplula nenápadná minolovka, který se držela ve vzdálenosti asi tři kilometry od města s 800 000 obyvatel.

Z cisteren na palubě byla v rozmezí sedmi dnů koncem září 1950 vypuštěna hutná mračna bílého dýmu, krytá pověstnou „mlhou v zátoce.“ Obsahovala miliony bakteriálních spor Serratia marcescens, jež způsobují úporné infekce dýchacích a močových cest.

Tvoří v těle červené chuchvalce, podobné krvavé vatě, takže je snadné je u nakažených identifikovat.

Úspěch pokusu přinesl vážně nemocné i mrtvé

Bakterie zamořila prakticky celé centrum města i jeho předměstí, postiženy byly dva miliony lidí. Badatelé z operace SeaSpray byli výsledky experimentu nadšeni, než se v polovině října začaly objevovat případy vážného zánětu močových cest i plic.

Po pitvě u jednoho zemřelého odhalili lékaři původce nemoci a nestačili se divit. Vždyť tato bakterie je přece vzácná!

Když ovšem generál Wiliam Creasy (1905–1987) pověřil své lidí vypracováním studie o neškodnosti bakterie Serratia marcescens a oni se obrátili na odborníky, došlo sanfranciským lékařům, odkud vítr vanul.

Dalších 20 let podobných pokusů

Creasy byl předvolán před senátní podvýbor pro zdravotnictví a přinucen přiznat barvu, jinak se ale nestalo vůbec nic. Podobné pokusy běžely v Americe v přísném utajení dál, a to ještě dalších 20 let.

Až v roce 1969 je z vlastní iniciativy zastavil prezident Richard Nixon (1913–1994). Výskyt infekce v San Franciscu byl však zameten pod koberec jako důsledek tamní špatné hygieny a ničeho se u soudu nedomohl ani vnuk muže, který na infekci zbytečně zemřel.

Neléčení syfilidy u černošských pacientů

Kdy: 1932–1972

Kde: Tuskegee, Alabama, USA

V roce 1929 přijela do Macon County v Alabamě rozvrzaná dodávka. Lékař Murray Smith přijel provést rutinní kontrolu zdravotního stavu zdejšího obyvatelstva, jež z 90 % tvořili farmáři černé pleti.

Z výsledků jejich krevních testů byl zhrozen: 4 z 10 mužů trpěli syfilidou. S tím si sám nevěděl rady, proto informaci poskytl výše.

Služba veřejného zdravotnictví na jejím základě určila, že městečko Tuskegee bylo ideálním místem pro provedení výzkumu důsledků neléčení nemoci.

Neřekneme jim, že jsou nemocní

Do jeho čela se postavil ambiciózní lékař Thomas Parran (1892–1968), který rozhodl, že z bezpečnostních důvodů bude lepší černošským mužům neprozradit, s jakou nemocí se potýkají. Plán zněl: šest až devět měsíců pozorování a až poté léčba.

Výdaje měla uhradit Rosenwaldova nadace z Chicaga. Nevzdělaní, chudí a tvrdě pracující Afroameričané snadno uvěřili chytrým bílým mužům v lékařských pláštích, když jim tvrdili, že mají špatnou krev, kterou jim tito budou léčit.

Lékaři pozorovali černochy se syfilidou.
Lékaři pozorovali černochy se syfilidou.

Cenu mají jen pacienti v posledním stadiu

Z 600 mužů trpělo syfilidou hned 399 z nich, ostatní posloužili jako kontrolní vzorek. Nemocní se nebránili odběrům a trpělivě čekali na své vyléčení. Marně. V důsledku Velké hospodářské krize se navíc výzkum dostal do finančních problémů.

Parran marně obcházel medicínské instituce a nabízel jim svůj „vzorek“. Když už, tak měli lékaři zájem jen o pacienty v posledním stadiu nemoci.  Parran se proto rozhodl nechat je pro ně „uzrát“.

Černí lékaři drží basu s bělochy

Když se ale černí pacienti v roce 1939 dozvěděli, že v jiných koutech Macon County probíhalo očkování těch, kteří měli stejné příznaky, požadovali jej i oni. Parrana stálo hodně úsilí je přesvědčit, že léčbu dostali.

Do experimentu vstoupili také černošští lékaři a pečovatelé, jež ovšem své druhy s klidným svědomím obětovali vlastnímu dobru. Parran se následně zapotil podruhé, když se jeho „svěřenci“ chtěli nechat odvést do armády a zapojit se do bojů 2. světové války. Nepřál si, aby u odvodu přišli na to, co jim je.

Experiment, který přinesl jen utrpení

Nakažení se tak řadu let potýkali se spoustou obtíží – nádory, paralýzami, slepotou i srdečními chorobami. Jejich řady navíc rozšířily i nakažené ženy a děti, ani pro ně léčba už existujícím penicilinem nebyla dostupná.

V 60. letech se na případ snažil upozornit chicagský lékař Irwin Schatz, ale marně. Až v roce 1972 vyšel o událostech v Tuskegee článek v New York Times, napsaný specialistou na pohlavní choroby Peterem Buxtunem (*1937).

Ten vzbudil vlnu nevole a vedl k ukončení 40 let trvajícího experimentu, jež nepřinesl lékařské vědě žádný nový poznatek, který by jí už předtím nebyl znám.

Sadistické pokusy na kůži amerických vězňů

Kdy: 1951–1974

Kde: Holmesburg, Filadelfie, USA

Albert Kligman (1916–2010) byl nadšený biolog, zabývající se houbami. Tím by se ovšem neuživil, a tak ve studiích pokračoval na medicíně, kde se opět zaměřil na nejrůznější plísně a vyrážky, které se napadaly lidskou pokožku.

Brzy se stal mistrem oboru, ovšem měl problém sehnat dobrovolníky pro své pokusy s preparáty na léčbu kožních chorob. Dostal však spásnou myšlenku: V USA musí jistě existovat zařízení, kde se s nemocemi kůže potýkají ve větším měřítku – věznice.

Kde sehnat dobrovolníky pro pokusy? Ve vězení!

Oslovil je, ale zpočátku nebyl příliš úspěšný.

Až když se v proslulém filadelfském kriminálu Holmesburg začal výrazně zvyšovat počet vězňů stižených plísňovými vřídky a mokvajícími ranami na nohou, rozhodlo se vedení věznice zareagovat na nabídku doktora Kligmana.

Do budovy věznice zavítal v lednu 1951. Měl však obavy, zařízení bylo proslulé zejména brutalitou vězňů, kteří si na svých spoluvězních vynucovali nejrůznější sexuální praktiky, laxností dozorců a otřesnou hygienou.

Pokusy se odehrály ve věznici.
Pokusy se odehrály ve věznici.

Fascinace vědou zastínila lidskost

Nakonec byl Kligman příjemně překvapen a s kožními problémy vězňů zatočil raz dva. Za to mu vedení věznice povolilo provést pár experimentů. Zpočátku vězni za účast na pokusech dostávali odměnu i lepší jídlo, proto se hlásili sami.

Když lékař v pokusech přitvrdil, už ho pohnutky „dobrovolníků“, často přinucených bachaři, nezajímaly. Kligman leptal vězňům kůži kyselinami, poléval ji nejrůznějším roztoky, vystavoval ji mikrovlnnému záření i popálení.

Židovský doktor Mengele

Zanedlouho mělo všech 1200 vězňů minimálně na jednom předloktí znetvořenou část kůže o velikosti 10 x 10 cm. Lékař však šel ještě dál, začal provádět experimenty, které si ničím nezadaly s tím, co prováděl proslulý doktor Mengele v koncentračních táborech.

Paradoxem je, že Kligman byl židovského původu. Přišíval černou kůži bělochům a čekal, zda změní barvu. Implantoval lidem zvířecí kůži. Zkoumal, za jak dlouho doroste svrchní vrstva pokožky, odstraněná hladkým řezem, a odstraňoval pacientům potní žlázy.

Ve službách armády i kosmetických firem

Postupně mu začaly docházet peníze, a tak se nechal „zaměstnat“ kosmetickými firmami i armádou. Na objednávku armády na vězních testoval žíravé sloučeniny, drogy i bojové látky.

Pro kosmetické giganty pak vlhčené ubrousky, ústní vody, náplasti, dezinfekci či šampony a další. Jeho působení ve věznici ukončila až roku 1974 změna jejího vedení. Kligman za své činy nikdy nebyl souzen, žaloba byla zamítnuta pro nedostatek důkazů.

Rovněž armáda neměla zájem na zveřejnění její spolupráce s brutálním doktorem. A tak Albert Kligman v klidu dožil v Pensylvánii a pobíral tučnou rentu za svůj přípravek Retin-A, jeden z nejznámějších léků na akné.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Zajímavosti
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Záhady a napětí
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
panidomu.cz
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
Je hezké, když si schováváte staré či nepotřebné věci, že se jednou můžou hodit. Jenže aby se to stalo, je potřeba ještě druhý krok. Oživit je, dát jim novou funkci a obvykle jim také dopřát zkrášlovací kúru novým nátěrem. Proměnit nepotřebné v potřebné a vysloužilé ve znovu sloužící je jednodušší, než se může zdát. Takové úpravy
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz