Že je bublifuk relativně moderní hračka?  Ale kdeže! Jeho historie sahá hodně hluboko do minulosti.

Některé starověké civilizace, jako například Mayové, podle některých badatelů zřejmě používají techniky tvorby bublin pro zábavu a náboženské účely.

Vystačí si s přírodními látkami, jako jsou mízy různých dřevin nebo pryskyřice, s jejichž pomocí vytvoří směs vhodnou pro výrobu bublin.

Koloběh života

Rodíme se a umíráme. Žijeme křehké životy protknuté pomíjivostí. A zdá se, že hlavně kultury Střední a Jižní Ameriky vtělí rituálu  foukání bublin právě tento smysl. Stačí maličko a bublina praskne – stačí maličko, a lidé umírají.

To pozdější západní svět už v bublině takovou filozofii nespatří. Ale o to víc ho baví! A to možná již od středověku, s jistotou jde ale o populární zábavu v 17. století. Svědčí o tom dobové malby.

Děti vyfukují bubliny pomocí tenkých trubiček – právě takto je máme navždy uchované na slavném obraze francouzského malíře Jeana-Baptisty-Siméona Chardina (1699–1779) s názvem Mýdlové bubliny.

A ještě jedna malba s dítětem a bublinou vejde do dějin: To když londýnská firma A. & F. Pears v reklamní kampani na svá mýdla použije obraz Bubliny anglického umělce Johna Everetta Millaise (1829–1896).

Od mydlin k barevným lákadlům

„Mami, prosím, můžeme si to už vzít?“ Když strhaná matka konečně kývne, vrhne se trojice sourozenců na zbytky mydlin po praní. Nad neckami se brzy vznáší křehké mýdlové koule. To je typický výjev 18. a 19. století.

Když se řekne „rok 1918“, automaticky odpovíme: „Ustavení samostatného československého státu!“ Toho roku se ale stane také něco bublinatě důležitého! Americký koumák John L. Gilchrist žádá o patent na roztok, jehož výroba je snadná a levná.

Díky tomuto vynálezu se bublifuky stanou jednou z prvních masově vyráběných hraček! Již ve 20. letech minulého století se dají koupit směsi na vyfukování bublin dokonce i u pouličních prodavačů.

O 20 let později začínají výrobci balit bublifuky do barevných a dekorativních obalů, což přispěje k jejich popularitě mezi dětmi. Dnes jsou oblíbenou hračkou po celém světě.

Různé receptury roztoků umožňují vyfukovat bubliny nejenom rozličných velikostí, ale i tvarů. A foukat se dá přes všemožné nástavce i speciální „dýmky“ celé armády bublin!

Kouzla s bublinami

A z původně dětské zábavy se stane i atrakce, když umělci na celém světě začnou předvádět dech beroucí bublinová vystoupení. Většina z nich si roztoky pro svou show vyrábí sama.

Jednou z uznávaných hvězd v tomto oboru je profesionální český „bublinář“ Matěj Kodeš (*1983), který je držitelem více než desítky světových rekordů. Mezi jeho úspěchy patří například uzavření 275 lidí a automobilu do jedné obří bubliny.

Dalším rekordem je vytvoření bublinového tunelu o délce 24 metrů. Kodeš také nechá vzduchem letět obří bublinu dlouhou 7,58 metru, širokou 1,18 metru a vysokou 2,3 metru!