Kdyby aktuální papež František (*1936) zemřel, církev si co nejdříve zvolí nového Svatého otce.
Než se tak ale stane, nezůstane církev bez svého nejvyššího představitele. Odpovědnost přebírá kardinál komoří, v církevním slangu známý jako camerlengo.
Za prvním představitelem musíme hluboko do historie, konkrétně do roku 1073, kdy je zvolen papež Řehoř VII. (1015–1085). Během jeho pontifikátu má papežský majetek na starost jeden z římských kněží.
To se ale Řehořovi vůbec nezamlouvá a rozhodne se tomu udělat přítrž – on sám si vybere toho, kdo mu bude nejblíž.
Když papež skoná
Na záda mu naloží nejen správu majetku a financí, ale také ho má zastupovat ve chvíli, kdy nebude papež v římských palácích! Svou „sekretářku“ označuje termínem camerarius, z čehož vznikne dnes známý pojem camerlengo!
Tím však jeho pravomoci nekončí, tak trochu morbidně se stává důležitým, když papež vydechne naposledy. Camerlengo vstoupí do komnaty a musí ověřit, zda je Svatý otec skutečně mrtvý.
Podle tradic ho jemně udeří stříbrným kladívkem do čela a třikrát zvolá jeho jméno. „Papež je skutečně mrtvý,“ ohlásí po podivné ceremonii. Dnes je podobný rituál pasé, historici tvrdí, že se naposled udál v roce 1878.
Sekretářka, organizátor a pohřebák
Camerlengo musí sundat papeži rybářský prsten. Šperk, na němž je pontifikova pečeť, zničí. Následně skutečnosti oznámí vikáři, od něhož informace o skonu putují k věřícím. Protokol rovněž tvrdí, že camerlengo stojí za organizováním papežova pohřbu.
Do toho všeho opanuje prázdné papežské místo, než je zvolen nový Svatý otec. Stojí ale pouze v čele Vatikánu, nikoliv celé katolické církve. Kdysi mohl o všem rozhodovat sám, jenže moc camerlenga osekají reformy z 19. století.
Vítr z plachet vezme kardinálovi komořímu papež Pius IX. (1792–1878). Nechce totiž umetat cestičku šedé eminenci, protože camerlengo má kdysi moc i nad ražením vatikánských mincí.
Jeho pozice je výtečně placená, ročně si přijde až na 10 000 scudi. To je měna, která se používá v papežském státu až do roku 1866 a dnes by to byly necelé čtyři miliony korun.
U jednoho stolu s Hitlerem
Na druhou stranu nejde o žádnou podřadnou pozici, jak by se mohlo zdát. V minulosti se dokonce dvakrát stane, že camerlengo se změní v papeže! Během srpna 1877 je do vatikánských vztahů implementován Vincenzo Pecci (1810–1903).
Jako komoří vydrží pouze půl roku, protože po smrti svého předchůdce se sám ujímá funkce Svatého otce jako Lev XIII. Ještě zajímavější příběh má za sebou Eugenio Pacelli (1876–1958).
Kdysi působí ve vatikánské diplomacii a má na starost uzavírání mezinárodních smluv mezi papežem a suverénními státy. Jedná například s Adolfem Hitlerem (1889–1945)! Nacistický diktátor ale dohodu nedodržuje.
Pacelli putuje do Říma, kde od roku 1935 působí právě jako camerlengo. Jeho čas přichází v březnu 1939, kdy se z něj stává Pius XII. A jako hlava církve přežívá vypjaté období druhé světové války.
U moci vydrží dlouhých dvacet roků a dnes už si nikdo nevzpomene, že začínal jako pouhý komoří svého předchůdce.